Mayová se chytá posledního stébla. Přišla se zlomovým návrhem, dojít může i na referendum | info.cz

Články odjinud

Mayová se chytá posledního stébla. Přišla se zlomovým návrhem, dojít může i na referendum

Rozhovory britských konzervativců s opozičními labouristy, které mají vyvést zemi z patové situace, by mohly po týdnech stagnace už zítra přinést zlom. Premiérka Theresa Mayová, která po tristním výsledku své strany ve čtvrtečních místních volbách potřebuje nahnat zpět alespoň nějaké body u voličů, údajně chce nabídnout opozici přelomový návrh – vytvořit s EU celní unii, která by ale trvala jen do dalších parlamentních voleb, tedy roku 2022. Britská média spolu s tím spekulují, že by Mayová mohla přistoupit na obávané druhé referendum o brexitu.

Je to déle než měsíc, co se Theresa Mayová po sérii neúspěšných hlasování o její brexitové dohodě rozhodla učinit zásadní obrat a vyzvala šéfa opozičních labouristů ke spolupráci. Výsledkem měl být kompromis, který by konečně obstál u poslanců. Oba tábory však ani po čtyřech týdnech nenašli společnou řeč, teď se to ovšem má změnit. 

Podle britského listu The Sunday Times premiérka opozici zřejmě nabídne vytvoření celní unie s evropskou sedmadvacítkou, která by trvala do příštích parlamentních voleb, tedy do roku 2022. O podobě brexitu by až poté rozhodla vítězná strana – zatímco labouristé by mohli prosazovat měkčí brexit, v případě vítězství konzervativců by se země mohla vydat cestou tvrdšího brexitu.

Podle britských médií má premiérka řešení labouristům nabídnout zítra, kdy se uskuteční další schůzka – úterý by se tak podle vládních poradců mohlo stát „okamžikem pravdy“. Má výše zmíněné řešení šanci na úspěch? „Současná snaha o dohodu s labouristy je projev toho, že se Mayová snaží chytit jakéhokoliv stébla,“ říká k tomu pro INFO.CZ odborník na Evropskou unii z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka. „Osobně si myslím, že jestli Británie vystoupí z Evropské unie, tak její budoucí vztah s EU bude fungovat na bázi hlubší celní unie. Myslím, že se pro to nějaký takový kompromis nakonec najde. Ale zdali to bude na bázi této konkrétní dohody, si netroufám odhadnout,“ dodává Havelka.

Nelze se však britské premiérce divit – její postavení i pozice její strany se otřásají v základech. Posledním důkazem se staly čtvrteční volby v Anglii a Severním Irsku, ze kterých konzervativci odešli s obrovskými ztrátami. Strana Theresy Mayové přišla o 1300 svých zastupitelů, což je víc, než předpovídaly i ty nejčernější odhady. Voliči tak dali vládě jasně najevo, jak moc jsou s vyjednáváním o brexitu nespokojení – podle původních plánů totiž měla Británie z EU odejít už 29. března, termín se však musel dvakrát posouvat a země se navíc musí účastnit evropských voleb, které se jí už týkat neměly.

Už o víkendu proto Mayová vyslala britským politiků vzkaz, aby společnými silami našli východisko, a přiznala, že po čtvrtečních volbách je potřeba nalézt dohodu o to naléhavější. „Musíme najít cestu, abychom se dostali z mrtvého bodu – a věřím tomu, že výsledky místních voleb tomu dávají novou naléhavost,“ uvedla v prohlášení zveřejněném nedělníku Mail on Sunday a dodala, že ve volbách pohořeli kromě konzervativců také labouristé – podle Mayové by proto měli vyslyšet voliče a snažit se s vládou dohodnout.

Právě labouristi jsou podle některých názorů těmi největšími poraženými čtvrtečních voleb do místních samospráv. Strana Jeremyho Corbyna v nich sice přišla „jen“ o několik desítek křesel. Pro opozici, která nedokázala využít neúspěchu vládních konzervativců, to je však velmi špatný výsledek. Volební propad dvou hlavních stran by teď mohl vést k větší ochotě najít kompromis a konečně se dohodnout na podobě brexitu, třeba Havelka by ale uplynulé volby nepřeceňoval. „Protože voličská struktura je v lokálních volbách přece jen něco jiného než ta, jaká je ve volbách parlamentních nebo byla v referendu,“ vysvětluje. „I v České republice máme podobné zkušenosti – například volby do Evropského parlamentu doprovází velice nízká volební účast a chodí k nim většinou lidi, kteří jsou proevropští a jsou víc pravicově orientovaní,“ říká.

Dojde na druhé referendum?

Přestože se návrh na přechodné vytvoření celní unie do roku 2022 může zdát jako jediná varianta, jak najít mezi konzervativci a labouristy průsečík, není vůbec jisté, že má taková strategie šanci na úspěch a podaří se pro ni najít dostatečný počet poslanců v dolní komoře britského parlamentu. Podle Havelky je parlament zablokovaný a kompromis – pokud Británie nemá odejít bez dohody – bude dříve či později nutný. Samotná shoda Mayové a Corbyna ovšem souhlas parlamentu nepředznamenává, jak odborník upozorňuje. „Asi stovka konzervativních poslanců je silnými příznivci brexitu za každou cenu a cokoliv, co se blíží celní unii, by nepodpořili, protože to jde proti jedné z hlavních tezí brexitu – vlastní obchodní politice. U labouristů jsou zase desítky poslanců, kteří odmítají podpořit jakoukoliv dohodu, pokud by nebyla předložena voličům ve druhém referendu. I kdyby se tedy v současné době na něčem dohodli, ještě není vyhráno a vůbec to neznamená, že to do konce října, kdy by měla Británie z EU vystoupit, pohneme z místa,“ dodává Havelka.

Na zádrhel v podobě části Labouristické strany, která bez uskutečnění druhého referenda odmítá podpořit jakoukoliv dohodu s konzervativci, už včera upozornil britský deník The Guardian. Podle jeho zjištění je takových labouristických poslanců, kteří odmítají podpořit celní unii, pokud nebude zaručeno konání druhého referenda, nejméně šedesát. List proto varuje, že Corbyn nebude mít pro posvěcení případné dohody s Konzervativní stranou dostatek poslanců.

Podle listu Daily Telegraph proto britská premiérka zvažuje, že by na konání druhého referenda přistoupila. Podobně jako v případě celní unie i druhé lidové hlasování o brexitu bylo pro Mayovou dlouhou dobu něco, co za žádných okolností nechtěla připustit a veřejně to nechce přiznat ani dnes. Pokud ale bude zahnána do kouta, okolnosti ji mohou dotlačit i tomu, co jí je proti srsti.

Podle informací TelegraphuMayová řešila možné uskutečnění druhého referenda s některými ministry a úředníky. Deník se přitom odvolává na vládní zdroj, podle kterého má na takový scénář dojít v případě krajní nouze. Víc však napoví zítřejší schůzka, na které se mají čtyřtýdenní rozhovory konečně rozlousknout. Výsledkem pak může být právě dohoda o celní unii do roku 2022. Samostatnou a neméně důležitou otázkou pak bude, co na to zbytek Evropské unie.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud