Mayová se kvůli brexitu sklonila před opozicí. Poslední šance, nebo mazaná strategie? | info.cz

Články odjinud

Mayová se kvůli brexitu sklonila před opozicí. Poslední šance, nebo mazaná strategie?

Po sérii tří neúspěšných hlasování, kdy se britské premiérce Therese Mayové ani jednou nepodařilo protlačit brexitovou dohodu přes poslance, se šéfka vlády rozhodla udělat zásadní obrat – vyzvala ke spolupráci lídra opozičních labouristů Jeremyho Corbyna. Zastánci tvrdého brexitu z její Konzervativní strany ale nemají pro něco takového ani trochu pochopení a Mayovou ostře kritizují. Podle některých komentátorů proto hrozí rozpad strany. Premiérka však tvrdí, že nemá na výběr. Expert na EU Jan Kovář to v rozhovoru pro INFO.CZ vidí jinak a mluví o součásti strategie ministerské předsedkyně, jak najít podporu pro její dohodu.

„Toto je těžká doba pro všechny... Ale můžeme a musíme najít kompromis, který zajistí Britům to, pro co hlasovali,“ vysvětlila britská premiérka své rozhodnutí začít spolupracovat s lídrem opozice Jeremy Corbynem, který nabídku „s velkou radostí“ přijal.

Po úterním sedmihodinovém jednání vlády, které bylo podle britských médií nejdelší v moderní historii země, také oznámila, že evropskou sedmadvacítku požádá o další odklad brexitu. Chce tak zabránit neřízenému odchodu země, ke kterému by jinak 12. dubna pravděpodobně došlo. Odklad by však podle jejích slov neměl být delší než do 22. května – v opačném případě by se totiž Británie musela účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu. 12. duben za mezní termín označuje i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Pokud rozhovory s labouristy dopadnou dobře, bude změněna pouze politická deklarace a ne samotná výstupová smlouva, kterou unie znovu otevírat odmítá. Brusel ohledně úpravy deklarace vzkazuje, že je připraven na 'pružnou' reakci. Společný plán by pak Mayová s Corbynem měli poslancům předložit ke schválení.

Mayová vzhledem k dosavadním marným snahám nemá příliš možností. Jak ale pro INFO.CZ říká odborník na EU z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář, může také jít o další strategii premiérky, jak přesvědčit dostatek poslanců k podpoře dohody, kterou s Evropskou unií víc než rok a půl vyjednávala. Rozhovor s Janem Kovářem čtěte níže.

Je výzva Mayové adresovaná Corbynovi v tuto chvíli jediné východisko, jak zabránit tvrdému brexitu a neprodlužovat celou záležitost o další rok nebo dva?

Toto řešení se nabízelo po celou dobu – kdyby se Mayová rozhodla domluvit s labouristy už dřív, s velkou pravděpodobností by dohodu měla. A možná i schválenou. Nemyslím si ale, že by to bylo v tuto chvíli nutně jediné východisko. Dohoda s Corbynem totiž může být strategický úkrok.

Touto poslední instancí se Mayová může snažit vytvořit tlak na konzervativce, aby schválili její dohodu s unií – třeba s nějakou lehčí změnou ze strany EU, aby britští poslanci opět nehlasovali o tom samém. Pokud by tato strategie nevyšla, mohla by být nadstranická dohoda s labouristy poslední možností, jak 12. dubna zabránit tvrdému brexitu, anebo tomu, aby se brexit neprodlužoval za termín evropských voleb.

Corbyn včera zopakoval, že labouristé chtějí zůstat v celní unii s EU, mít přístup k jednotnému trhu a zajistit ochranu práv zaměstnanců. Má podle vás Mayová šanci se s labouristy na něčem takovém shodnout? Co budou třecí plochy ve vyjednávání?

Třecí plochou by mohl být právě jednotný trh. Corbyn dodnes říká, že by Británie měla zůstat v jednotném trhu, což ale jde proti referendu z roku 2016. Britové chtěli, aby byla výrazně omezena pracovní migrace z Evropy, ale pokud má země zůstat součástí jednotného trhu, musí být zachovány všechny čtyři svobody, včetně volného pohybu pracovní síly. Kdyby tedy Corbyn na něčem takovém trval, bude to zcela zásadní třecí plocha – setrvání v jednotném trhu by pro konzervativce bylo příliš.

Na druhou stranu celní unie by s výjimkou zastánců tvrdého brexitu byla zkonzumovatelná pro velkou část konzervativců. I tam je ale jeden velký problém, a to, že by Británie nemohla uzavírat vlastní obchodní dohody. Je tedy otázka, nakolik se konzervativci s labouristy shodnou – jaká forma ekonomické spolupráce s EU by pro ně byla přijatelná. Vždy se samozřejmě nejvíc problémů najde v detailech, ale myslím, že mají šanci společnou cestu najít.

Má podle vás Mayová šanci takovouto nadstranickou dohodu prosadit v parlamentu? Během pondělního hlasování se totiž většina poslanců pro celní unii nevyslovila.

Nevyslovila, ale nutno říct, že pondělní hlasování o celní unii bylo velmi těsné. Ze čtyř alternativ, které měli poslanci na stole, byla varianta celní unie nejblíž tomu, aby byla schválena – neprošla jen o tři hlasy. To znamená, že během následujícího vyjednávání by podle mě bylo možné většinu získat, a myslím, že by to byla nejschůdnější cesta. Jak už jsem říkal, Mayová mohla mít nadstranickou dohodu už dřív, ale neudělala to proto, že nechtěla rozštěpit vlastní stranu.

Co tedy aktuální rozhodnutí spolupracovat s Corbynem udělá s Konzervativní stranou? Hrozí podle vás rozvrat, jak tvrdí britská média?

Pokud bych to měl říct upřímně, jednotná Konzervativní strana, tak jak ji známe, podle mě už víceméně neexistuje. Zvlášť pokud jde o evropskou integraci, existují v rámci strany dvě – a dnes dokonce možná tři – názorová křídla. David Cameron a Theresa Mayová se situaci snažili nějakým způsobem balancovat, aby byli konzervativci co nejvíc jednotní. Brexit byl ale od počátku důležitým tématem, na kterém se strana mohla rozštěpit. S britskými médii tedy souhlasím. Otázka ale je, jak by strana vypadala v budoucnu, pokud by už Britové součástí Evropské unie nebyli.

Jsou těsnější vztahy s EU, které by mohla narýsovat dohoda Mayové s Corbynem, něco, co by evropská sedmadvacítka uvítala?

Já myslím, že evropská sedmadvacítky by nejvíc uvítala, kdyby vztahy s Británií byly nastaveny po vzoru Norska – museli by přijímat všechnu legislativu, ale nemohli by ji ovlivňovat. To by ale bylo pro Brity nepřijatelné. Obecně řečeno, čím těsnější ekonomická spolupráce, tím pro Evropskou unii líp. Unie totiž v podstatě nic neztrácí, protože pravidla z velké části sama diktuje, a zároveň může mnohé získat, protože Británie je pro spoustu členských zemí důležitý obchodní partner.

Co bude následovat, pokud jednání s labouristy zkrachují?

Odpovídat na tyto otázky je jako roztočit ruletu a čekat, co padne. Pravděpodobně by to vedlo k odkladu brexitu o rok nebo dva, což by ale vyžadovalo, aby se Británie účastnila voleb do Evropského parlamentu. Na ně se však Británie nijak nechystá – nevede kampaň a nemá kandidátky, je tedy otázka, zda by jejich konání bylo vůbec možné. Dřív nebo později se navíc může objevit argument ze strany vlády, že se Británie voleb účastnit nebude. Na stole jsou jen tři varianty – buď tvrdý brexit, smlouva vyjednaná s EU nebo dohoda s labouristy. Je tedy možné, že se to v debatě o brexitu objeví jako další vyjednávací strategie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud