Následník císařského trůnu Karl Habsburg bojuje o přídomek „von“. Použít ho nesmí ani na internetu | info.cz

Články odjinud

Následník císařského trůnu Karl Habsburg bojuje o přídomek „von“. Použít ho nesmí ani na internetu

Karla Habsburka, který by jako vnuk posledního rakouského císaře Karla I. měl v případě zachování monarchie nyní na hlavě císařskou korunu, zažaloval kvůli jeho webové stránce na začátku letošního roku anonymní stěžovatel. A soud dal nyní tomuto člověku za pravdu. „Před pár dny jsem dostal rozsudek, který mě velice pobavil. Samozřejmě se ale odvolám k vyšší instanci a do konečného soudního rozhodnutí nebudu název svého webu měnit,“ řekl tento týden Karl Habsburg v rozhovoru s rakouským deníkem Kurier.

 Výši pokuty nezveřejnil, podle rakouských zákonů mu však za používání přídomku „von“ v názvu jeho webové stránky hrozila sankce od 34 do 140 eur (maximálně 3 600 korun). Tu by „následník trůnu“ zřejmě bez problémů zaplatil. Jenže jde mnohem o víc. Habsburkové, a nejen oni, chtějí dosáhnout toho, aby po 100 letech od rozpadu monarchie byly konečně zrušeny některé, podle nich nesmyslné zákony namířené proti šlechtě. A jsou proto odhodláni dotáhnout celý spor v případě potřeby až k evropské justici.  

„Karl von Habsburg je evropské jméno. Název mé stránky je třeba chápat jako mezinárodní značku, která se vyvinula v průběhu generací, a nikoliv jako používání titulu, který mi byl dán,“ argumentoval Karl Habsburg už před začátkem soudu. V běžném životě zákon neporušuje, přídomek „von“ údajně vůbec nepoužívá. A protože žije v Rakousku a má rakouské občanství, tak ani nemůže.

Když se v roce 1918 rozpadla monarchie, Rakousko i Československo jako nově vzniklé republiky přijaly zákon, který „zrušuje šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva“. A k těmto zrušeným právům patří i užívání titulů, včetně přídomku „von“, tedy česky „z“. Sto let staré nařízení je v obou republikách stále platné, což v dnešním globalizovaném světě dělá mnoha lidem problémy.

V Německu nebo Švýcarsku jsou totiž šlechtické tituly běžně povolené. Když si ale například Němec s příjmením „von Braun“ vezme Češku a založí s ní rodinu, jejich děti nemohou být zapsány do české matriky a tedy i získat české občanství s otcovým jménem. Přídomek „von“ je v Česku i Rakousku ilegální. A syn „von Brauna“ se musí v Česku, pokud se chce stát občanem republiky, jmenovat jen „Braun“.

Klasickým příkladem platnosti tohoto nařízení je i bývalý český ministr zahraničí a poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ten se sice ve Švýcarsku nebo Německu může teoreticky i na úředních dokumentech podepisovat „Karl Fürst zu Schwarzenberg“, tedy „kníže ze Schwarzenbergu“, v Česku a v Rakousku ale musí zůstat jen „občanem“ Schwarzenbergem.

„Přijde mi to opravdu v dnešní době nesmyslné. Těžko lze předpokládat, že by dnes užívání přídomku von mohlo ohrozit republikánské zřízení,“ řekl pro „INFO.CZ“ historik Tomáš Sterneck. Sám je přitom tím nejlepším příkladem toho, jak sto let stará snaha zbavit se v nově vzniklých republikách všech „přežitků monarchie“ zkomplikovala mnoha rodinám život.

Tomáš Sterneck patří do rozvětvené rodiny Daublebských ze Sternecku, jejíž zakladatel zřejmě pocházel z jihočeských Doudleb. Později ale Doudlebští získali šlechtický titul a začaly se psát s přídomkem jako „Daublebsky von Sterneck“. Po rozpadu monarchie a zákazu používání šlechtických titulů v Rakousku a Československu však bylo zase všechno jinak.

Pokud chtěli Daublebští žít nadále v Praze, ve Vídni nebo Českých Budějovicích museli si změnit jméno tak, aby v něm nezůstal ani „nádech urozenosti“. Část rodových příslušníků si ponechala  jen jméno Daublebsky, část Sterneck, někteří příslušníci využili i možnosti ponechat si obě jména, ovšem s tím, že místo „von“ mezi nimi bude pomlčka. A jmenovali se tak Daublebský-Sterneck.

„Přitom ti příbuzní, kteří žijí třeba ve Švédsku, dál oficiálně používají přídomek von,“ říká Tomáš Sterneck. Podle něj není dnes pochyb o tom, že v době Evropské unie a volného pohybu osob nemá zákaz používání šlechtických přídomků žádný prakticky význam a nařízení jen zbytečně komplikuje například uzavírání mezinárodních sňatků nebo získávání občanství.

Navíc sankce za porušení těchto republikánských zákonů jsou buď směšné nebo žádné. V Rakousku hrozí za používání šlechtického titulu již zmíněná pokuta maximálně 140 eur, v Česku nic. Sankce ze zákona vypadly po druhé světové válce, zákon samotný ale zůstal. „Je to prostě nařízení, které mělo být dávno zrušeno. Nikdo vlastně neví, proč ještě po sto letech stále platí,“ uvedl Sterneck.

Lidem, hájícím přídomek „von“, však zatím nepomohl ani Soudní dvůr Evropské unie. Na něj se už v roce 2008 obrátila mladá Rakušanka, které rakouské úřady odmítly zapsat do matriky jméno „von Sayn-Wittgenstein“ získané po německém osvojiteli. Soud sice uznal, že postup rakouských úřadů narušuje osobnostní práva stěžovatelky, toto narušení je však ze strany Rakouska v rámci jeho historie a ústavy údajně odůvodnitelné.

Nyní se možná bude muset Evropský soud vyrovnat i s otázkou, zda mohou rakouští občané jako Karl Habsburg používat přídomek „von“ alespoň v názvu svých webů nebo stránek na sociálních sítích. „Rozčiluje mě, že protihabsburské zákony ještě nebyly změněny. Je to zvlášť urážlivé, když se obecně ví, že moje babička a můj otec se jako nikdo jiný zasazovali o záchranu rakouských Židů a můj otec po celé ty roky odolával nacistům,“ uvedl Karl Habsburg.

Panovnické rodině Habsburků byl po válce v Rakousku zkonfiskován majetek a posledního císaře Karla I. vláda navždy vypověděla ze země, Ostatní členové rodu mohli zůstat v nově vzniklé Rakouské republice pouze tehdy, pokud se předem vzdají nároku na trůn. Karl Habsburg, syn korunního prince Otty a vnuk excísaře Karla se narodil v roce 1961 v Bavorsku, Rakousko pro něj bylo až do jednoho roku zapovězené. Jak sám tvrdí, v jeho prvním pase vydaném rakouským konzulátem v Mnichově bylo doslova napsáno: „platí pro všechny země světa s výjimkou Rakouska“.

Později byla část protihabsburských zákonů zrušena a někteří členové bývalé panovnické rodiny, včetně Karla Habsburka, se mohli vrátit. Karl Habsburg je dnes rakouským občanem, právníkem a vydavatelem. Působil také jako poslanec Evropského parlamentu za rakouskou lidovou stranu. Většina protihabsburských zákonů ale zůstává i po sto letech v Rakousku i Česku stále v platnosti. Teprve v roce 2011 zrušil rakouský parlament zákon, který zakazoval příslušníkům bývalého panovnického rodu ucházet se o prezidentský úřad.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud