Články odjinud

Návrh rozpočtu jako rozbuška střetu Itálie s EU? Je to jen politické divadlo před volbami, říká ekonom

Návrh rozpočtu jako rozbuška střetu Itálie s EU? Je to jen politické divadlo před volbami, říká ekonom

Itálie opět víří vody evropské politiky. Důvodem rozhořčení unijních lídrů se stal návrh rozpočtu z dílny populistické vlády v Římě složené z euroskeptického Hnutí pěti hvězd a protiimigrační Ligy. Plán počítá se schodkem 2,4 procenta HDP, což je třikrát víc, než byl cíl předchozí vlády dohodnutý s Bruselem. Ten na italské hospodaření nahlíží se zájmem, protože země je po Řecku druhým nejzadluženějším členem eurozóny a zároveň její třetí největší ekonomikou. Populistický plán tak podle unijních politiků vyvolává obavy z rozpoutání další dluhové krize, jako byla ta řecká.

Pro italské voliče líbivý rozpočtový plán, který by měl podle Hnutí pěti hvězd zahrnovat i záruku nepodmíněného příjmu pro chudé nebo dřívější věk odchodu do důchodu, vyvolal mezi Bruselem a Římem válku slov. Po sobotní kritice ze strany místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise se do italské vlády v pondělí obuli i ministři financí zemí platících eurem, kteří vyslali jasný signál, že pravidla eurozóny platí pro všechny.

„Italská vláda moc dobře ví, co její plány znamenají. Vědí to velmi dobře a je to jejich odpovědnost. Ale nakonec to celé někdo bude muset zaplatit. Což je odpověď, kterou by vlády měly umět dát. Itálie má po Řecku v eurozóně už nyní největší veřejné zadlužení a je její jedinou zemí, která plánuje pro příští rok vyšší výdajovou část rozpočtu,“ upozornil komisař pro měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici.

Tím ale pondělní sprcha pro populistickou vládu v Římě neskončila – rozpočtový plán ostře zkritizoval také předseda komise Jean-Claude Juncker. „Jedna krize stačila a my musíme zabránit tomu, aby se Itálii dostávalo nějakého zvláštního zacházení – pokud by ho měli všichni, znamenalo by to konec eura,“ prohlásil Juncker.

Srovnání s řeckou krizí, která Evropu zaměstnávala déle než pět let, však italskou vládu ještě víc rozpálilo. Do Junckera se okamžitě opřel šéf Ligy a ministr vnitra Matteo Salvini, předseda Hnutí pěti hvězd pak Evropskou unii obvinil z ekonomického terorismu.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Slova předsedy Komise varující před další „řeckou“ krizí jsou však přehnaná také podle hlavního ekonoma J&T banky Petra Sklenáře. „Řekl bych, že to je tak trochu politické divadlo. Italové schválili rozpočet s deficitem 2,4 procenta HDP, což není na první pohled zas tak velký politický výstřelek. Kvůli jejímu vysokému zadlužení tu byl tlak, aby Itálie schvalovala nejprve rozpočet s klesajícím deficitem na takzvané primární úrovni – to znamená, aby měla přebytek bez započtení dluhové služby – což i tento rozpočet má. Postupně pak měli uzavřít deficit rozpočtu, aby se začalo relativně rychle snižovat zadlužení Itálie, které je samozřejmě ohromné,“ popisuje pro INFO.CZ.

„Tento návrh však znamená jen to, že se pokles zadlužení zastaví, nebo bude podstatně pomalejší, než předchozí vláda Bruselu slibovala. To, že se tu straší Řeckem, je podle mě politické divadlo a z obou dvou stran testovaní toho, co je průchozí, a co už ne,“ vysvětluje Sklenář.

Bude záležet, zda Brusel přimhouří oči

Evropští představitelé upozorňují především na to, že návrh rozpočtu je v přímém rozporu s Paktem stability a růstu, podle kterého země měnové unie nesmí mít veřejný dluh vyšší než 60 % HDP. Toto Itálie rozhodně nedodržuje – její dluh činí dokonce 132 procent. Předchozí středolevá vláda proto ve spolupráci s Bruselem načrtla plán pro příští roky, podle kterého měl být rozpočtový deficit pro rok 2019 0,8 % HDP a v roce následujícím měla země dokonce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. To se však nehodí populistické vládě, která se ujala vedení před čtyřmi měsíci a chce utrácet.

Sklenář v souvislosti s tím upozorňuje na to, že pravidla eurozóny se mnohdy nedodržovala ani v minulosti. Unie však nad problémovými zeměmi přimhouřila oči. V případě populistické euroskeptické vlády v Římě však bude ochota Bruselu Itálii nějakým způsobem vyhovět logicky výrazně menší.

„Italové budou určitě zkoušet argumentovat tím, že v loňském a předloňském roce Španělsko a Francie opakovaně překračovaly pravidla – měly deficit dokonce větší než 3 procenta HDP – a Evropská komise v těchto případech přimhouřila oko a snažila se jim vyjít vstříc. Ale politické pochopení k italské vládě je v současnosti kvůli mnoha jiným tématům podstatně menší a důsledkem toho je, že debata o rozpočtu je vyhrocenější,“ říká Sklenář.

Ekonom je tak k predikcím o vyvolání další dluhové krize zdrženlivý. Italský návrh rozpočtu podle něj bude mít především krátkodobé dopady. „Na finanční trhy to bude přinášet napětí vyvolané nejistotou, kam situace může směřovat. Výroky o Řecku a vzájemné vyhrožování z obou stran situaci rozhodně neuklidní. Třeba v Itálii se to odrazí na nárůstu výnosů na dluhopisech a řekněme k ochlazení oživení, které nyní v jižní Evropě je, ale byl bych opatrný v kvantifikování toho, jak to na ekonomiku dál dopadne,“ říká s tím, že bude záležet, jak se situace vyvine.

Euro mimo jiné právě v reakci na obavy během úterního obchodování sestoupilo až na šestitýdenní minimum vůči americkému dolaru.

Ohledně dalších dopadů bude jasnější po 15. říjnu, kdy mají země eurozóny včetně Itálie Evropské komisi oficiálně zaslat své rozpočtové plány. Poté se k nim Komise vyjádří a zhodnotí je. Vzhledem k ostrým výrokům se však spekuluje, že by Evropská komise mohla poprvé státní rozpočet některého z členských států vetovat.

„To co nyní vidíme, není v souladu s Paktem stability a růstu, ale jsme otevřeni dialogu s italskými představiteli a doufáme, že rozpočet bude požadavkům Paktu stability a růstu přizpůsoben,“ snažil se dnes vyhrocenou situaci alespoň mírnit eurokomisař Dombrovskis.

Italská vláda však dala jasně najevo, že žádné ústupky dělat nehodlá. „Z cíle 2,4 procenta neustoupíme. Neustoupíme ani o milimetr,“ uvedl Luigi di Maio v reakci na kritiku ze strany unijních lídrů.

Při nedodržování pravidel paktu stability však zemím, které ani po napomenutí situaci nezlepší, hrozí sankce. Mohlo by tedy dojít na testování procedury, kterou má Komise v rukou. V případech Španělska a Francie to ale – jak už jsme uvedli výše – neudělala.

„Oficiální procedury mohou skončit v nejhorším případě uvalování pokut, ale v předchozích letech došlo k jakémusi chápavému uplatňování těchto pravidel. Zatím tedy nikdy nikoho netrestal, i když mohl. Teď bude záležet na tom, jaká je politická vůle k tomu pravidla uplatňovat. A na to podle mě vsází obě strany, protože v příštím roce proběhnou volby do Evropského parlamentu a pro obě strany je to tak trochu součást předvolební kampaně,“ uzavírá Sklenář. 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud