Nejtvrdší grilování v historii. Europoslanci mohou odmítnout hned několik kandidátů von der Leyenové | info.cz

Články odjinud

Nejtvrdší grilování v historii. Europoslanci mohou odmítnout hned několik kandidátů von der Leyenové

V Bruselu dnes začíná „grilování“ budoucích eurokomisařů. V ohrožení je v týmu Ursuly von der Leyenové hned několik jmen, zástupci Rumunska a Maďarska dokonce kvůli střetu zájmů narazili už v právním výboru europarlamentu. Snadnou pozici nebude mít ani kandidátka na jeden z klíčových postů, Francouzka Sylvie Goulardová.

Nejméně 25 otázek bude od pondělí až do 8. října čekat na každého z budoucích členů Evropské komise. Tradiční „grilování“ kandidátů na eurokomisaře bude letos zřejmě nejtvrdší v historii – hned několik kandidátů čelilo či čelí vyšetřování unijním protikorupčním týmem OLAF, jednotlivé frakce navíc odmítly dohodu o neútočení na své kandidáty. Bývalá německá ministryně obrany von der Leyenová tak může v listopadu převzít unijní exekutivu značně oslabená.

„Nemyslím si, že by letošní grilování bylo více politizované než jindy, alespoň co se týče soubojů politických frakcí. Nejtvrdší v historii ale může být ve svém výsledku, tedy tím, že bude odmítnut největší počet kandidátů. Tentokrát je tam poměrně dost lidí, kteří mají nějaký škraloup. Je jich celkem pět,“ myslí si politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů.

Problémoví kandidáti ze střední a východní Evropy

Prvním kandidátem, který stane před europoslanci, je Slovák Maroš Ševčovič, jenž by měl mít v budoucí Komisi na starosti vztahy mezi institucemi. Ševčovič ale nepatří mezi kontroverzní kandidáty, osvědčil se už v předchozím týmu Jeana-Clauda Junckera a netíží ho aféry.

Už v úterý ale přijde na řadu Polák Janusz Wojciechowski, jenž by měl dostat resort zemědělství. Až na posledních chvíli, konkrétně v pátek, přitom antikorupční úřad OLAF uzavřel jeho případ. Úřad vyšetřoval zneužívání unijních peněz z doby, kdy byl Wojciechowski europoslancem.

Wojciechowski si měl neoprávněně vyžádat cestovní náhrady a platby za přítomnost na zasedáních sněmu. Celkem šlo o 11 243 eur (asi 295 tisíc korun). OLAF proti němu ale nedoporučil žádné trestní či disciplinární úkony, protože kandidát všechny peníze vrátil s tím, že se dopustil omylu. OLAF tak pouze Evropskému parlamentu doporučil zpřísnění pravidel.

Ještě větší problém než polský kandidát bude mít podle politologa Jana Kováře z Ústavu mezinárodních vztahů Rumunka Rovana Plumbová, jež by se v nové Komisi měla starat o dopravu. U ní vznikl problém už před samotným grilováním: právní výbor europarlamentu shledal u Plumbové střet zájmů. Rozdíl v majetkovém přiznání, které uvedla v dotazníku, a tím, s nímž pracuje EU, činil asi milion eur. Rumunský tisk také napsal, že Plumbová zaplatila nejmenované fyzické osobě 800 tisíc eur, aby jí vedla kampaň do evropských voleb.

Střet zájmů našel právní výbor i u Maďara Lászla Trócsányiho, jehož von der Leyenová pověřila resortem sousedské politiky a rozšíření EU. U něj vzbudily obavy jeho vazby na nejmenovanou maďarskou právnickou kancelář a také na Rusko. Trócsányi je přitom blízkým spojencem premiéra Viktora Orbána a nominantem maďarské vládní strany Fidesz. V Maďarské vládě dříve zastával post ministra spravedlnosti.

Bude dohlížet Maďar na Kodaňská kritéria?

Politolog Kovář poukazuje na další faktor, který by při schvalování Trócsányiho mohl hrát roli: „Problémem může být i to, že právě Maďarsko by mělo odpovídat za to, jakým způsobem budou v příštích pěti letech plněna Kodaňská kritéria pro vstup do EU. Jedním z těch kritérií je právní stát, s nímž má Maďarsko problémy.“ Variantou ale podle něj může být i pouhé přehození portfolií, aniž by musel být kandidát nutně vyměněn. „Může vzniknout tlak, aby Maďarsko toto portfolio nemělo. K jejich přehazování už došlo i v minulosti,“ dodává Kovář.

V pondělí ráno se právní výbor znovu sešel a podle zdrojů z EP na svém stanovisku ohledně střetu zájmů trvá. Výbor proto zaslal dopis von der Leyenové, která by nyní měla reagovat – času na rozmýšlení příliš nemá, protože slyšení maďarského kandidáta by mělo probíhat už v úterý. Budoucí šéfka Komise tak zřejmě vyzve vlády obou zemí, aby nominovaly jiné kandidáty.

Stejně jako v případě Wojciechowského uzavřel další vyšetřování OLAF i u belgického kandidáta na post eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse. Dosavadní šéf belgické diplomacie byl bývalým belgickým špionem Nicolasem Ullensem obviněn z účasti v několika korupčních kauzách v Kongu a Libyi a také z machinací se státními zakázkami. OLAF nakonec Reyndersův případ odložil, Ullensův právník ale tvrdí, že politik zneužil rodinné vazby v belgické justici, aby se očistil. Někteří belgičtí europoslanci se v této věci snaží o vlastní pátrání a je jisté, že Reynders bude z jejich strany čelit hodně nepříjemným dotazům.

Poslední kandidátkou, jíž OLAF stále ještě vyšetřuje, je bývalá francouzská europoslankyně Sylvie Goulardová, jež by se měla stát komisařkou pro vnitřní trh. Samotný Evropský parlament už své vyšetřování zneužívání fondů zastavil poté, co Goulardová peníze vrátila. Politička čelí obvinění, že z parlamentních peněz platila falešná pracovní místa své strany MoDem v Bruselu.

Deník The Financial Times píše, že její „skalp“ by se mohl stát europoslaneckou odvetou francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi za to, že se postavil proti systému spitzenkandidátů. S tím ale politolog Kovář nesouhlasí – politické frakce v Evropském parlamentu mohly podle něj odmítnout už šéfku Komise von der Leyenovou proto, že nepatřila mezi spitzenkandidáty.

Za odmítnutím spitzenkandidátů není jen Macron

„Nelze to navíc svalovat pouze na Macrona, jen na úrovni Evropské rady bylo lidí, kteří chtěli otupit systém navržený Evropským parlamentem, rozhodně více. Premiéři a prezidenti cítili, že jim někdo vzal kompetence, které vždy měli. Byť (německá kancléřka) Angela Merkelová systém spitzenkandidátů podporovala, Manfred Weber jako jeden z nich žádnou podporu neměl. Skeptický vůči spitzenkandidátům byl například i Andrej Babiš,“ připomíná Kovář.

„Grilování v Evropském parlamentu se nikdy v historii netočilo kolem politických pomst, ale spíše kolem odbornosti; toho, jak budoucí eurokomisaři představí svůj program pro dané portfolio a jak jsou schopni odpovídat,“ vysvětluje politolog. Zároveň ale připomíná, že velkou roli mohou hrát i prohřešky kandidátů z minulosti.

Česká kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová by podle Kováře mít velké problémy neměla. Roli bude hrát fakt jejího působení v Junckerově komisi: „Pracovala velmi kompetentně a nezávisle na ANO a Andreji Babišovi, byť si jednou neodpustila komentovat otevřenou kauzu s řízením u OLAFu, což při slyšeních zřejmě někdo zvedne.“

Každý z kandidátů bude mít nejdříve 15minutový projev, poté následuje 25 otázek a závěrečné pětiminutové vyjádření budoucích eurokomisařů. Po skončení hlasují o jejich osudu vedoucí europoslanci z výborů, které se na grilování podílely. Pokud nezíská kandidát dvoutřetinovou většinu, mohou mu poslanci poslat ještě další otázky písemně, případně zorganizovat druhé kolo slyšení. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud