Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německá dohoda o migraci je nekonkrétní. Může dopadnout i na Česko, varuje expert

Německá dohoda o migraci je nekonkrétní. Může dopadnout i na Česko, varuje expert

Německá koalice si na chvíli může oddychnout. Prozatím přežila. Konzervativním frakcím CDU a CSU se v pondělí večer podařilo najít dohodu na sporných bodech migrační politiky. Klid je však jen zdánlivý. Dohoda totiž není příliš konkrétní a schválit ji musí také třetí koaliční partner – sociální demokraté. A ti už dávají najevo své výhrady. Nejasné jsou i dopady dojednaného kompromisu na okolní země včetně Česka. Ve hře přitom stále zůstává návrat hraničních kontrol, které by se mohly začít s dominovým efektem začít šířit Evropou.

Byl to dlouhý večer plný náročných jednání. Na jeho konci je dohoda, od níž si představitelé dvou sesterských stran CDU a CSU slibují uklidnění vlekoucích se sporů ohledně toho, jak má spolková republika řešit migraci. Dojednaný pondělní kompromis v neposlední řadě přináší konec té největší krize, jež ohrožovala samotnou existenci pracně sestavované německé koaliční vlády.

Představitelé CDU a CSU se v pondělí shodli na opatřeních vedoucích k větší kontrole německých hranic. Klíčovými prvky jsou tzv. tranzitní centra, která mají vzniknout na hranici s Rakouskem, a zamezení sekundární migraci. V praxi to znamená, že Německo bude vracet migranty zpět do zemí, kde překročili hranice EU a požádali o azyl.

To byl jeden ze zásadních požadavků ministra vnitra a šéfa CSU Horsta Seehofera, jenž kvůli sporům s kancléřkou a předsedkyní CDU Angelou Merkelovou hrozil rezignací. „Tranzitní centra by pomohla urychlit rozhodování a v případě zamítnutí žádostí o azyl zrychlit deportace,“ domnívá se Seehofer, jenž se v pondělí večer prezentoval jako vítěz, který dosáhl všeho, co požadoval. To je ale spíš jeho jednostranná interpretace.

„Jasný vítěz není. Seehofer sice včera vyšel z jednání a prezentoval se jako vítěz, ale za pár minut po něm přišla kancléřka a řekla, že prosadila to, co chtěla,“ komentuje pro INFO.CZ výsledek schůzky odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd Jakub Eberle. Znovu se tak ukazuje, že o samotnou podstatu v podobě migrace šlo jen z části. Druhým dílem celé krize bylo vypočítavé manévrování jednotlivých aktérů na vnitropolitické scéně.

Seehofer dokázal prosadit, že se případy nelegálních migrantů budou řešit na hranici. Systém by měl fungovat podobně jako na letištích, kde musí cestující po příletu procházet kontrolou. Merkelová zase domluvila, že akce nebudou jednostranné, ale navracení migrantů do jiných zemí EU bude probíhat na základě dvoustranných ujednání s ostatními státy. Dohoda se také netýká všech migrantů, vyčleněni z ní jsou například ti, kteří registrací v jiném státě unie neprošli. I v tom ministr ustoupil.

Ačkoli to vypadá, že dohoda koaliční spory utiší, podle Eberleho je situace stále značně vrtkavá a může se změnit během hodin a dnů. „Došlo k bezprecedentnímu narušení důvěry mezi CDU a CSU. Seehoferovy výroky byly často v osobní rovině vůči kancléřce,“ míní.

Stabilitu koalice v brzké době ovlivní také rozhodnutí SPD. Sociální demokraté Seehoferovy původní plány odmítali. Nyní přišli s pětibodovým seznamem požadavků, které by měla finální verze dohody obsahovat. Chtějí více bojovat s důvody uprchlictví, odmítají jednostranné akce, volají po větší pomoci Itálii a Řecku, posílení kontroly vnější hranice EU a také novém obsáhlém imigračním zákoně.

SPD se také nelíbí, že dohoda konzervativních frakcí je značně vágní. Podle předsedkyně socialistů Andrey Nahlesové je v ní řada nezodpovězených otázek. Bude chtít například objasnit, jak přesně budou vypadat ona tranzitní centra, kde mají být migranti zadržení, než se rozhodne o jejich osudu. O podobných zařízeních se debatovalo již v roce 2015 v době horké fáze migrační krize. Tehdy je SPD odmítala jako nehumánní.

I kdyby socialisté nakonec na plány CDU a CSU kývli, stále ještě není hotovo. „Aby plány fungovaly, bude třeba dojednat souhlas také dalších zemí EU. Navíc bude probíhat bitva, co dohoda vlastně znamená. Momentálně je to 15 řádek, které neobsahují konkrétní detaily,“ upozorňuje Eberle, podle nějž stále hrozí návrat hraničních kontrol, kterému se snažila kancléřka předejít.

Kontroly by zřejmě měly podobu zvýšeného monitoringu hranice. Krátce po dojednání dohody v Německu prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz, že jeho země je připravena zavést opatření k ochraně své jižní hranice. Rakousko chce usilovat, aby migranti na jeho území vůbec nevstoupili.

Pokud by se rozjela řetězová reakce, které se Merkelová dopředu obávala, dopady pocítí i Česko. To by se pro migranty stalo přitažlivou tranzitní zemí, skrze kterou je možné se do Německa dostat snáz než přes střežené Rakousko.

Premiér Andrej Babiš už dříve prohlásil, že by v takové chvíli hranice zavřel také. „Opatření bude mít každopádně dopad na lidi, kteří hranici často překračují, ať už jde o ty, jezdící nakupovat za hranice, nebo obchodníky. Komplikací bude už jen ta neustálá hrozba několikahodinových kontrol,“ konstatuje k této hrozbě Eberle.

V dnešní reakci na pondělní dohodu Babiš vyjádřil přání, aby rázně konaly hlavně nárazníkové země na jihu Evropy. „Snad to Itálie a Řecko pochopí a zavřou hranice,“ uvedl předseda vlády na twitteru. Německo podle něj dalo dohodou najevo, že migranti, kteří se vylodí v Itálii a Řecku, nemají právo výběru života v Německu.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232