Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Německá dohoda o migraci je nekonkrétní. Může dopadnout i na Česko, varuje expert

Německá dohoda o migraci je nekonkrétní. Může dopadnout i na Česko, varuje expert

Německá koalice si na chvíli může oddychnout. Prozatím přežila. Konzervativním frakcím CDU a CSU se v pondělí večer podařilo najít dohodu na sporných bodech migrační politiky. Klid je však jen zdánlivý. Dohoda totiž není příliš konkrétní a schválit ji musí také třetí koaliční partner – sociální demokraté. A ti už dávají najevo své výhrady. Nejasné jsou i dopady dojednaného kompromisu na okolní země včetně Česka. Ve hře přitom stále zůstává návrat hraničních kontrol, které by se mohly začít s dominovým efektem začít šířit Evropou.

Byl to dlouhý večer plný náročných jednání. Na jeho konci je dohoda, od níž si představitelé dvou sesterských stran CDU a CSU slibují uklidnění vlekoucích se sporů ohledně toho, jak má spolková republika řešit migraci. Dojednaný pondělní kompromis v neposlední řadě přináší konec té největší krize, jež ohrožovala samotnou existenci pracně sestavované německé koaliční vlády.

Představitelé CDU a CSU se v pondělí shodli na opatřeních vedoucích k větší kontrole německých hranic. Klíčovými prvky jsou tzv. tranzitní centra, která mají vzniknout na hranici s Rakouskem, a zamezení sekundární migraci. V praxi to znamená, že Německo bude vracet migranty zpět do zemí, kde překročili hranice EU a požádali o azyl.

To byl jeden ze zásadních požadavků ministra vnitra a šéfa CSU Horsta Seehofera, jenž kvůli sporům s kancléřkou a předsedkyní CDU Angelou Merkelovou hrozil rezignací. „Tranzitní centra by pomohla urychlit rozhodování a v případě zamítnutí žádostí o azyl zrychlit deportace,“ domnívá se Seehofer, jenž se v pondělí večer prezentoval jako vítěz, který dosáhl všeho, co požadoval. To je ale spíš jeho jednostranná interpretace.

„Jasný vítěz není. Seehofer sice včera vyšel z jednání a prezentoval se jako vítěz, ale za pár minut po něm přišla kancléřka a řekla, že prosadila to, co chtěla,“ komentuje pro INFO.CZ výsledek schůzky odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd Jakub Eberle. Znovu se tak ukazuje, že o samotnou podstatu v podobě migrace šlo jen z části. Druhým dílem celé krize bylo vypočítavé manévrování jednotlivých aktérů na vnitropolitické scéně.

Seehofer dokázal prosadit, že se případy nelegálních migrantů budou řešit na hranici. Systém by měl fungovat podobně jako na letištích, kde musí cestující po příletu procházet kontrolou. Merkelová zase domluvila, že akce nebudou jednostranné, ale navracení migrantů do jiných zemí EU bude probíhat na základě dvoustranných ujednání s ostatními státy. Dohoda se také netýká všech migrantů, vyčleněni z ní jsou například ti, kteří registrací v jiném státě unie neprošli. I v tom ministr ustoupil.

Ačkoli to vypadá, že dohoda koaliční spory utiší, podle Eberleho je situace stále značně vrtkavá a může se změnit během hodin a dnů. „Došlo k bezprecedentnímu narušení důvěry mezi CDU a CSU. Seehoferovy výroky byly často v osobní rovině vůči kancléřce,“ míní.

Stabilitu koalice v brzké době ovlivní také rozhodnutí SPD. Sociální demokraté Seehoferovy původní plány odmítali. Nyní přišli s pětibodovým seznamem požadavků, které by měla finální verze dohody obsahovat. Chtějí více bojovat s důvody uprchlictví, odmítají jednostranné akce, volají po větší pomoci Itálii a Řecku, posílení kontroly vnější hranice EU a také novém obsáhlém imigračním zákoně.

SPD se také nelíbí, že dohoda konzervativních frakcí je značně vágní. Podle předsedkyně socialistů Andrey Nahlesové je v ní řada nezodpovězených otázek. Bude chtít například objasnit, jak přesně budou vypadat ona tranzitní centra, kde mají být migranti zadržení, než se rozhodne o jejich osudu. O podobných zařízeních se debatovalo již v roce 2015 v době horké fáze migrační krize. Tehdy je SPD odmítala jako nehumánní.

I kdyby socialisté nakonec na plány CDU a CSU kývli, stále ještě není hotovo. „Aby plány fungovaly, bude třeba dojednat souhlas také dalších zemí EU. Navíc bude probíhat bitva, co dohoda vlastně znamená. Momentálně je to 15 řádek, které neobsahují konkrétní detaily,“ upozorňuje Eberle, podle nějž stále hrozí návrat hraničních kontrol, kterému se snažila kancléřka předejít.

Kontroly by zřejmě měly podobu zvýšeného monitoringu hranice. Krátce po dojednání dohody v Německu prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz, že jeho země je připravena zavést opatření k ochraně své jižní hranice. Rakousko chce usilovat, aby migranti na jeho území vůbec nevstoupili.

Pokud by se rozjela řetězová reakce, které se Merkelová dopředu obávala, dopady pocítí i Česko. To by se pro migranty stalo přitažlivou tranzitní zemí, skrze kterou je možné se do Německa dostat snáz než přes střežené Rakousko.

Premiér Andrej Babiš už dříve prohlásil, že by v takové chvíli hranice zavřel také. „Opatření bude mít každopádně dopad na lidi, kteří hranici často překračují, ať už jde o ty, jezdící nakupovat za hranice, nebo obchodníky. Komplikací bude už jen ta neustálá hrozba několikahodinových kontrol,“ konstatuje k této hrozbě Eberle.

V dnešní reakci na pondělní dohodu Babiš vyjádřil přání, aby rázně konaly hlavně nárazníkové země na jihu Evropy. „Snad to Itálie a Řecko pochopí a zavřou hranice,“ uvedl předseda vlády na twitteru. Německo podle něj dalo dohodou najevo, že migranti, kteří se vylodí v Itálii a Řecku, nemají právo výběru života v Německu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1