Německá Energiewende se hroutí. Venkov se proti ní bouří, politici mají z hněvu lidí obavy

ekb

Ambiciózní plán německé vlády na přechod z fosilních paliv a jádra na obnovitelné zdroje energie známý jako Energiewende byl vydávaný za vzor. Dnes se stále víc ukazují jeho díry. Novou politiku v praxi nelze prosadit tak rychle a naráží na odpor Němců především ve venkovských oblastech. Vláda kritiku slyší – často kvůli obavám z jejich příklonu k pravicové Alternativě pro Německo, která se proti Energiewende ostře vymezuje. Situaci kriticky popisuje i německý magazín Der Spiegel.

Je to skoro deset let, co se v Německu začal rodit plán, který měl přinést výrazné snížení emisí skleníkových plynů a atraktivní zelenou budoucnost. Měl to být zásadní obrat v německé energetické politice. V roce 2011 do debaty výrazně zasáhla havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, v důsledku které se německá vláda rozhodla upustit také od jaderné energie. Začal vznikat ambiciózní plán energetické proměny známý jako Energiewende, podle kterého se má Německo vzdát uhlí do roku 2038 a jádra dokonce do roku 2022.

Po utichnutí migrační krize hledá AfD nové téma. Před volbami vsází na obavy z odklonu od uhlí

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital