Německá Energiewende se hroutí. Venkov se proti ní bouří, politici mají z hněvu lidí obavy | info.cz

Články odjinud

Německá Energiewende se hroutí. Venkov se proti ní bouří, politici mají z hněvu lidí obavy

Ambiciózní plán německé vlády na přechod z fosilních paliv a jádra na obnovitelné zdroje energie známý jako Energiewende byl vydávaný za vzor. Dnes se stále víc ukazují jeho díry. Novou politiku v praxi nelze prosadit tak rychle a naráží na odpor Němců především ve venkovských oblastech. Vláda kritiku slyší – často kvůli obavám z jejich příklonu k pravicové Alternativě pro Německo, která se proti Energiewende ostře vymezuje. Situaci kriticky popisuje i německý magazín Der Spiegel.

Je to skoro deset let, co se v Německu začal rodit plán, který měl přinést výrazné snížení emisí skleníkových plynů a atraktivní zelenou budoucnost. Měl to být zásadní obrat v německé energetické politice. V roce 2011 do debaty výrazně zasáhla havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima, v důsledku které se německá vláda rozhodla upustit také od jaderné energie. Začal vznikat ambiciózní plán energetické proměny známý jako Energiewende, podle kterého se má Německo vzdát uhlí do roku 2038 a jádra dokonce do roku 2022.

Jak s odvoláním na Der Spiegel píše magazín Forbes, média v posledním desetiletí prezentovala Energiewende jako „environmentální model“ pro celý svět. Německo inspirovalo i Organizaci spojených národů, která se rozhodla zavádět energetickou infrastrukturu založenou na větru, vodě nebo solárním záření také v rozvojových zemích, například v Keni.

Postupně ale bylo čím dál víc zjevné, že ambiciozní cíle jsou v praxi nedosažitelné. Loni Německo muselo přiznat, že termíny pro postupné vyřazování uhlí bude nutné posunout a že závazky týkající se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 nedokáže naplnit. Navzdory aktivistům z organizace Greenpeace byl loni v Severním Porýní-Vestfálsku dokonce zbourán kostel z 19. století, který musel ustoupit uhelnému dolu.

„Energiewende – největšímu politickému projektu od znovusjednocení – hrozí ztroskotání,“ píše v aktuálním vydání magazín Der Spiegel, který upozorňuje, že za posledních pět let stál přechod na obnovitelné zdroje německou státní kasu asi 32 miliard eur ročně. Navzdory obrovským finančním nákladů však odpor k Energiewende na německém venkově sílí.

Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v České republice naleznete zde>>>

Jak před nedávnem upozornila agentura Reuters, obyvatelé regionů (především na východě Německa), kde se těží uhlí, mají z odklonu od fosilních paliv velké obavy. Varují, že na těžbu jsou navázány tisíce pracovních míst, budoucnost bez uhlí jim proto přidělává velké starosti. Toho naplno využívá pravicová AfD, která v těchto oblastech pravidelně pořádá setkání odpůrců odklonu od uhlí. Navzdory příslibům vlády v čele s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové mnozí lidé na výroky politiků AfD slyší.

„Politici mají z odporu občanů obavy… Jen těžko se najde projekt větrné energie, proti kterému by se nebojovalo,“ píše Der Spiegel. Političtí představitelé tak mnohdy raději zařadí zpátečku a v důsledku toho zavádění obnovitelných zdrojů energie a souvisejících systémů v Německu zpomaluje – jak poukazuje Spiegel, loni byla instalována méně než polovina (743) větrných elektráren vybudovaných v roce 2017.

Může být Energiewende životaschopný byznysmodel?

Nelze popřít, že za poslední dekádu využívání obnovitelných zdrojů v Německu vzrostlo – zatímco v roce 2000 z nich získávalo sedm procent energie, dnes má z větru, slunce, vody či biomasy 35 procent elektřiny. To však stále není dost a jak upozorňuje řada odborníků, i produkce z biomasy a sluneční energie má vážné dopady na životní prostředí.

Proces rozšiřování větrných a solárních elektráren tak v Německu vázne a nedaří se ani budování nových přenosových vedení – ze 7 700 kilometrů, které jsou zapotřebí, bylo zatím postaveno jen osm procent. Nákladné je i „skladování“ elektřiny a řada projektů se jeví jako neefektivní. Spiegel proto pochybuje, zda lze za takových podmínek vytvořit „životaschopný obchodní model“.

„Rozmach větrné energie je u konce,“ konstatuje německý magazín s dodatkem, že příští rok mají končit 20leté dotace poskytované na rozvoj produkce energie z větru, slunečního záření a biomasy. Magazín Forbes si na to konto pokládá otázku: jak můžeme od rozvojových zemí, jako je Keňa, očekávat, že „přeskočí“ fázi fosilních paliv, když obnovitelné zdroje nedokážou pohánět ani jednu z nejbohatších a technologicky nejvyspělejších zemí světa?

Jak tvrdí autor komentáře Forbesu, obnovitelné zdroje, které jsou nákladné na zdroje i půdu, trpí neduhy a snaha exportovat je do rozvojových zemí se může ukázat jako devastující. Solární farmy zabírají 450krát víc půdy než jaderné elektrárny a větrné elektrárny 700krát území víc než nádrže na zemní plyn, aby přitom vyrobily stejné množství energie.

Problém tak podle autora komentáře není to, že by Německo Energiewende „zpackalo“. „Přechod na obnovitelné zdroje byl předem odsouzen k zániku, protože moderní 'průmysloví' lidé se nechtějí vrátit do 'před-moderního' života… Důvodem, proč obnovitelné zdroje nemohou ovládnout moderní civilizaci, je to, že k tomu nikdy nebyly určeny,“ uzavírá text.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud