Německá SPD vstává z popela díky sociálním reformám, rok 2019 ale bude rozhodující | info.cz

Články odjinud

Německá SPD vstává z popela díky sociálním reformám, rok 2019 ale bude rozhodující

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) se po drtivé porážce v parlamentních volbách z roku 2017 a následné sérii dalších volebních neúspěchů dostala do hluboké krize, která ohrožuje i spolkovou vládu kancléřky Angely Merkelové. Nejnovější průzkumy veřejného mínění ale ukazují, že nejstarší straně Německa možná přeci jen svítá na lepší časy. Šanci odrazit se ode dna jí dávají nové sociální reformy, kterými se chce SPD vrátit ke kořenům a nalákat voliče zpět. Přestože je dnes podpora strany nejvyšší za posledních šest měsíců, vyhráno zdaleka nemá. Testem její životaschopnosti bude další série voleb, která ji čeká v letošním roce.

Plánované sociální programy, kterými chce SPD vylepšit svou image, sice nejsou u pravicové části německého politického spektra zrovna populární, průzkumy ale ukazují, že u voličů nová strategie funguje. Podle posledního průzkumu zveřejněného v listu Bild am Sonntag podpora strany dosahuje 19 procent, což je nejvíce za posledních necelých šest měsíců.

SPD se tak poprvé od října vrací na druhou pozici za koalici CDU/CSU Angely Merkelové, se kterou po volbách v roce 2017 znovu usedla do vlády. Ještě v listopadu se přitom preference strany pohybovaly kolem pouhých 14 procent, nyní se ale sociálním demokratům podařilo předběhnout i Zelené, kteří se s 15 procenty propadli na třetí pozici. Nikdo nezůstává na pochybách, že za zlepšením stojí právě nově představené sociální reformy, kterými se chce sociální demokracie vrátit ke kořenům a finančně podpořit ty, kteří roky tvrdě pracovali.

Hlavním mottem nové kampaně je především „opusťme Hartz IV“ – nepopulární reforma trhu práce, která vstoupila v platnost v roce 2005 za tehdejšího sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Změny provedené před 14 lety nově definovaly výši státního příspěvku pro dlouhodobě nezaměstnané, vyvolaly ale vlnu pobouření a pomohly ke vzniku politické konkurence sociálních demokratů – strany Levice.

„Necháváme Hartz IV za sebou…Překonáváme to, co podle nás není správná cesta,“ prohlásila o nových sociálních programech Andrea Nahlesová, která se jako první žena ve 155leté historii SPD loni v dubnu postavila do čela strany a nahradila tak Martina Schulze. V rámci nových sociálních programů chce SPD například zvednout základní důchod, rozšířit dobu, po kterou lidé nad 58 let pobírají podporu v nezaměstnanosti, z 24 na 33 měsíců, nebo rozšířit možnost profesní rekvalifikace.

„Sociální programy, které prosazují, image SPD skutečně pomáhají. Strana říká, že zruší reformy Hartz IV, což po celou dobu požaduje radikální levice, a překoná je novým systémem. Hartz IV stranu stál skutečně velmi mnoho hlasů a trvale ji poškodil, teď se ale snaží jít dál a nechat tyto reformy pracovního trhu za sebou,“ říká pro INFO.CZ odborník na Německo z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vladimír Handl.

„SPD intenzivně pracuje na tom, aby se vrátila do role zastánce zájmů pracujících, ale jestli se jim tyto snahy podaří, se ukáže až u voleb. Růst preferencí je tedy zatím jen náznak,“ dodává Handl, podle kterého je pozvolný nárůst voličské podpory spojen také s tím, že se strana v současnosti „udržuje v jednotném šiku za svou předsedkyní“. Je ale otázka, jestli to bude stačit – popularita Nahlesové je totiž mimo sociální demokracii poměrně malá, minimálně ve srovnání s novou šéfkou CDU Annegret Kampovou-Karrenbauerovou.

Rok 2019 bude pro SPD rozhodující

Přestože se díky růstu preferencí ukazuje, že navržené sociální reformy přináší německé sociální demokracii ovoce, vyhráno zdaleka nemá. Testem pro ni bude především rok 2019, kdy stranu čekají tři velké události. „Pro SPD to je velká šance a tento rok se pro stranu ukazuje jako rozhodující – čekají je volby do Evropského parlamentu a na podzim pak volby do zemských parlamentů tří spolkových zemí – Saska, Durynska a Braniborska,“ popisuje Handl. Třetí velká událost pak přijde v listopadu, kdy SPD čeká revize koaliční smlouvy s CDU/CSU.

Vyhodnocení toho, co se za dva roky fungování vlády povedlo a nepovedlo, do koaliční smlouvy prosadila samotná SPD. Sociální demokracie totiž v minulých dvou koalicích s CDU/CSU ztrácela, i když plnila své sliby, a tomu chce SPD do třetice předejít. Jde tedy o jakýsi pojistný mechanismus, který má rozhodnout o případných změnách smlouvy, dvouletý mezičas ale do fungování vlády přináší velkou míru nejistoty – pokud se bude sociálním demokratům zdát, že jim angažmá ve vládě nesvědčí, mohou koaliční smlouvu vypovědět a Německo bude bez vlády.

Právě aktuální nárůst preferencí ale může být prvním náznakem toho, že by listopadové vyhodnocení mohlo dopadnout dobře. „Určitě to zvyšuje šanci toho, že koalice bude moci pokračovat, protože dále oslabující se SPD je cestou k zániku koalice,“ vysvětluje Handl s tím, že navzdory veškerému optimismu je ale otázka, zda bude koalice po listopadu skutečně pokračovat, stále otevřená.

Stejně tak není vůbec jisté, jestli se sociálním demokratům podaří alespoň část reforem, na které lákají voliče, protlačit ve vládě a přes Spolkový sněm. Plány totiž sklízí kritiku napříč celým politickým spektrem – zatímco pro Levici jsou málo ambiciózní, pravicovým stranám vadí jejich velká finanční náročnost. „Kvůli touze získat zpět voliče se rozhodli pro silně levicovou cestu,“ kritizoval sociální reformy místopředseda CDU Volker Bouffier.

Pobouření vyvolal především návrh z pera sociálnědemokratického ministra práce a sociálních věcí Hubertuse Heila  na zavedení minimálního důchodu ve výši 900 eur, tedy víc než 23 tisíc korun, pro všechny, kteří si odpracovali alespoň 35 let. Sociální demokrati tak chtějí přilepšit těm, kteří desítky let poctivě pracovali, ale mají problém s důchodem kolem 500 eur vyjít.

„Moje představa je, že nepřidáme deset nebo 20 eur, to nikomu nepomůže, ale že půjde o skutečně pořádný skok,“ prohlásil Heil. S prosazením změn, které mají německou státní kasu přijít až na šest miliard eur ročně, to ale nebude mít snadné. Ve vládě se tak dá čekat ostrá politická debata – pro sociální demokracii je totiž otázka minimálního důchodu naprosto klíčová a odmítá naopak plán CDU na zvyšování výdajů na obranu, které se mají podle slibů ministryně obrany za CDU Ursuly von der Leyenové do roku 2024 navýšit na 1,5 procent.

Infografika: výdaje na obranu zemí NATOInfografika: výdaje na obranu zemí NATOautor: info.cz

Leyenová tak reaguje na nejen na tristní stav německé armády, které chybí lidi i vybavení, ale především na ostrou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa – ten hrozí, že pokud silně evropské ekonomiky jako Německo a Francie nebudou na obranu posílat víc, Spojené státy vystoupí z NATO. Oba požadavky – CDU i SPD – znamenají pro německou státní kasu významnou finanční zátěž, hledání kompromisu proto nebude snadné.

Na rétorice obou stran je navíc podle Handla vidět, že se SPD i CDU dostávají do předvolebního módu a začínají se stále víc profilovat v oblastech, ve kterých jsou navzájem alternativou – zatímco SPD v sociální spravedlnosti, CDU například v oblasti vnitřní bezpečnosti. Dá se proto čekat, že volební rok 2019 bude pro německou koalici extrémně náročný.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud