Články odjinud

„Nemyslí na Evropu, ale na Francii.“ Macronova vize dělí EU, kritika zní i z Česka

„Nemyslí na Evropu, ale na Francii.“ Macronova vize dělí EU, kritika zní i z Česka

Francouzský prezident Emmanuel Macron zveřejnil na webu Elysejského paláce svou představu o podobě budoucí Evropy. Svůj příspěvek v národních jazycích dnes poslal také do všech členských států EU a doufá, že tím vyvolá diskusi před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. S jakými reakcemi se jeho vize setkala v Česku?

 

„Macron v podstatě řekl, ať se jen všichni přizpůsobí tomu, co bude nejlepší pro Francii. Chybí zde jednoduše návrhy tak, aby se v EU cítily dobře všechny státy, což je nejlepší prevencí různých exitů,“ napsal redakci český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Reagoval tak na otevřený dopis, kterým francouzský prezident Emmanuel Macron představil svou vizi Evropy jen necelé tři měsíce před volbami do Evropského parlamentu.

Plné znění dopisu, které Macron nechal přeložit do všech jazyků EU a dnes ráno jej otiskly vybrané deníky ve členských státech unie, zveřejnil ještě včera na webu Elysejského paláce. „Je dobře, že prezident Macron napsal svůj dopis občanům. Alespoň jsme si ověřili, že mezi ním, evropskými socialisty a evropskými lidovci není rozdílu. Každý jinými slovy, ale všichni nakonec chtějí jedno: federální eurostát,” řekl pro INFO.cz Jan Zahradil (ODS).

„Osobně to oceňuji, ačkoliv chápu ty, kteří říkají, že by se měl zajímat hlavně o problémy Francie a nestavět se do role prezidenta Evropy,“ říká k tomu Zdechovský, který ale oceňuje, že se na stole objevil důležitý příspěvek do debaty o budoucnosti směřování evropské integrace.

Zvládli jsme reagovat na brexit?

Francouzský prezident v textu s názvem „Za evropskou obrodu“ navrhl, aby se do konce roku uskutečnila celoevropská konference, na které by se diskutovala potřebná reforma Evropské unie. S tím souhlasí například i další europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). „Pozitivně by se dalo vnímat to, že se konečně opět bavíme o nějaké proměně EU,“ uvedla.

Macron v textu napsal, že při diskusi by neměla zůstávat žádná tabu a nevyloučil ani případné znovu otevření zakládajících smluv. Podle francouzského prezidenta je třeba za „symbol krize Evropy“ považovat plánovaný odchod Spojeného království z EU. K brexitu podle něj došlo poté, co Evropa nebyla schopna reagovat na obavy lidí v současném světě. Britové navíc neměli před rozhodováním v rukou pravdivé informace, a do „pasti“ je tak vlákali nacionalisté, kteří ale sami nedisponovali žádným dalším plánem.

Konečná k tomu dodává, že Evropa nezvládla reagovat ani na brexit. „Macron považuje brexit za symbol krize EU a já s ním souhlasím, problém ale vidím primárně v naprosto nedostatečné reakci EU na brexit. Pár měsíců po referendu jsme sice na stůl dostali oněch 5 scénářů budoucího vývoje EU, ale tato debata byla de facto zabita tím, kdo ji započal, a tím byl Jean-Claude Juncker,“ uvedla. „Domnívám se, že už bylo dost hry na reformy jen s cílem udržet si své mocenské pozice a Evropskou unii v současném stavu, který vedl k brexitu a vzedmutí krajní pravice,“ dodala.

Celoevropská minimální mzda a klimatická banka

Macron ve vizi přišel s celou řadou konkrétních návrhů, které budou po celé Evropě vyvolávat diskuse. Mezi ně patří zejména revize schengenského systému. „Všichni, kdo se na něm chtějí podílet, musí splnit podmínku odpovědnosti (důsledná kontrola hranic) a solidarity (stejná azylová politika, stejná pravidla pro přijímání a odmítání žadatelů),“ píše Macron. Dále přišel s vytvořením společné pohraniční policie a evropského azylového systému. U těchto návrhů ale podle některých kritiků chybí detaily, jak by nová pohraniční policie fungovala a jak by spolupracovala s již existující pohraniční a pobřežní službou.

Francouzský prezident dále počítá se vznikem evropské klimatické banky, která by financovala ekologické projekty. „Vadí mi nápady zdvojující již existující směrnice jako klima banka, když jsme nedávno schválili nové směrnice, které mají bojovat proti klimatickým změnám,“ poznamenala k tomu Konečná.

Zdechovský k tomu dodává, že i u tohoto návrhu postrádá další informace. „Před vyjádřením k myšlence klimatické banky bych musel znát bližší parametry, aby se to nestalo jen nějakým bičem, kdy většinu věcí stejně budeme dál platit ze státního rozpočtu,“ uvedl.

Macron také navrhl posílení kontroly potravin v EU a změny v obchodní politice unie. S přísnými tresty nebo dokonce se zákazem činnosti by měly počítat společnosti, které by ohrožovaly strategické zájmy Evropy nebo její hodnoty v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany dat, rovného odměňování či placení daní. Ve strategických odvětvích a při veřejných zakázkách by Evropa podle prezidenta měla stejně jako USA či Čína přistoupit k politice Evropa na prvním místě.

S velkou kritikou musí Macron počítat u návrhu na zavedení celoevropské minimální mzdy, kdy diskuse o tzv. sociální dimenzi evropské integrace, na kterou tlačí mj. i Francie, v Evropě už probíhají. „Celá Evropa je předvojem, vždy dokázala definovat normy pokroku. Proto se musí zaměřit spíše na projekt konvergence než konkurence: Evropa, kde vzniklo sociální zabezpečení, musí pro všechny pracovníky, od východu na západ, ze severu na jih, vytvořit sociální štít, který jim zaručí stejnou odměnu na jednom pracovišti a evropskou minimální mzdu, přizpůsobenou situaci každé země a každoročně kolektivně vyjednávanou,“ napsal Macron.

Co na to Evropa?

Macronova vize Evropy vyvolala první reakce nejen mezi českými europoslanci, ale vyjadřují se k ní i evropští politici, zejména na sociálních sítích.

Za „důležitý příspěvek do debaty“ Macronův text považuje šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a uvítal ho také předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten stejně jako francouzský prezident varoval před nebezpečím nepřátelského vměšování do květnových voleb do Evropského parlamentu ze zahraničí.

Macron se podpory dočkal také ze strany německé vlády kancléřky Angely Merkelové. Její mluvčí uvedl, že Berlín podporuje „angažovanou diskusi o směřování Evropské unie“. Další podrobnosti ale odmítl sdělit.

Spolupředseda protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland naopak tvrdí, že Macronovy návrhy by nakonec vedly k větší byrokracii a dalšímu omezování svobody členských států. Kromě toho podotkl, že „čím větší problémy má Francie, tím více Macron hraje světového státníka“.

Na skepsi naráží Macron také v domovské Francii. „Je teď naprosto osamocen se svými plány federální Evropy, evropské obrody, zatímco všechny národy Evropy chtějí získat zpět svou moc, svou národní suverenitu,“ řekl lídr kandidátky francouzského krajně pravicového Národního sdružení Jordan Bardella.

Za líbivě prezentované, ale „úplně mimo realitu“ označil Macronovy návrhy také český premiér Babiš. „Už jsem vypozoroval, že když Francie říká více Evropy, myslí tím ve skutečnosti více Francie,“ řekl Babiš serveru Parlamentní listy. Dodal, že unie se musí vrátit ke svým kořenům a v první řadě se soustředit na dokončení společného trhu, odstranění ekonomických bariér a řešení bezpečnostní situace.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud