Nizozemský premiér v čele EU? Odmítá hlubší integraci, zemím V4 by tím vyhovoval | info.cz

Články odjinud

Nizozemský premiér v čele EU? Odmítá hlubší integraci, zemím V4 by tím vyhovoval

V pelotonu možných uchazečů o vrcholné unijní posty je nové jméno. I když ne tak docela – jedná se o dobře známého nizozemského premiéra Marka Rutteho. Ten sice kdysi úvahy o svém směřování do vrcholných pater unie odmítal, jeho středeční projev ovšem naznačuje opak. Rutte volal po „méně naivní a víc realistické“ Evropě, nepřímo se obul do Francie i dalších zemí a vyslovil se pro změnu pravidel při rozhodování o evropských sankcích. Je tu jméno, které by například zemím V4 mohlo v mnoha ohledech vyhovovat.

„Síla není sprosté slovo… Nyní je na nás, abychom Evropě na světové scéně zajistili silnou pozici,“ prohlásil Mark Rutte při středečním projevu na Univerzitě v Curychu. Odhodláním nešetřil – společnou Evropu vidí jako globálního lídra. Chce to ale podle něj méně naivity, realističtější přístup a hlavně jednotu mezi členskými státy a Bruselem. Jinak prý unie dravým USA, Rusku a Číně konkurovat nemůže.

Evropská závislost na USA při zajišťování vlastní bezpečnosti se pro Rutteho stala dalším terčem kritiky. Americký prezident Donald Trump má podle něj pravdu, když vyzývá evropské členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu. Už v roce 2014 se země aliance shodly na tom, že do deseti let budou za obranu utrácet dvě procenta svého HDP ročně. To ale plní jen hrstka z nich a do budoucna se na tom mnoho nezmění.

„Musíme se tohoto závazku držet, a to nejen proto, že nátlak Američanů, aby Evropa zvýšila své výdaje, dává smysl, ale také proto, že to je v našem vlastním zájmu,“ prohlásil nizozemský premiér. Rutte se zároveň postavil proti myšlence společné evropské armády, kterou razí tradiční německo-francouzský motor evropské integrace – lídři Angela Merkelová a Emmanuel Macron. „NATO zůstává první linií naší obrany a zárukou bezpečnosti – to podle mého názoru vylučuje možnost vzniku evropské armády,“ prohlásil Rutte.

Odpůrcům hlubší integrace by Rutte vyhovoval  

Silný projev znovu oživil spekulace o tom, že by se Mark Rutte, který zastává pozici nizozemského premiéra už od roku 2010, mohl ucházet o nejvyšší unijní posty – konkrétně o křeslo šéfa Evropské komise a Evropské rady. Dvě klíčové unijní pozice v současnosti zastávají bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker a někdejší předseda polské vlády Donald Tusk, oběma ale tento rok mandát končí.

Nizozemský premiér je označován za možného kandidáta především v souvislosti s postem šéfa unijních summitů, který bude Tusk zastávat do konce listopadu. Dlouholetý nizozemský premiér, který doma zpřísňováním migrační politiky bere vítr z plachet šéfovi krajní pravice Geertu Wildersovi, ale jasné 'ano' stále neřekl.

„Zůstanu. Do Bruselu se nechystám,“ vysvětloval v polovině listopadu s tím, že chce vládu dovést až do konce funkčního období, které vyprší v roce 2021. Je za tím jednoduchá logika: z funkce premiéra už prý dostatečný vliv v Evropě má. „Protože tu jsem už mnoho let a všechny znám, mohu se pokusit pracovat na řešeních týkajících se migrační krize nebo eura,“ dodal tehdy Rutte.

Jak ale upozorňují média, po Berlínu a Štrasburku jde o třetí proevropský projev Marka Rutteho za poslední dobu. Slova o silnější Evropě a budoucích vizích unie tak v očích komentátorů opět přiživují spekulace, že Rutte po špičkových unijních funkcích přeci jen pošilhává. Jako ekonomický liberál, který se staví proti hlubší integraci Evropy, by přitom pro země V4 včetně Česka mohl být zajímavým kandidátem.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komise

„Mark Rutte by mohl vyhovovat zemím, které si do určité míry přejí oslabení integračního apetitu. Rutte není považován za příznivce rychlého prohlubování integrace, čímž by mohl zaujmout visegrádské země, které říkají, že je potřeba konsolidovat, a ne integraci prohlubovat,“ říká pro INFO.CZ ředitel Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic s tím, že kromě V4 by mohl vyhovovat například také Rakousku.

Bartovic ale upozorňuje, že Rutte byl vůči zemím, které podle něj mají problémy s porušováním demokratických principů, jako je Polsko nebo Maďarsko, v minulosti poměrně kritický. Podle experta na Evropskou unii tak i přes jisté styčné plochy zatím nepatří mezi ty „nejvíce horké kandidáty“.

Právě maďarskou a polskou vládu si nizozemský premiér vzal na paškál i tentokrát – prohlásil, že demokracie a vláda práva musí být v Evropské unii respektovány. „Musíme nakreslit mezní linii pokaždé, když jsou základní hodnoty pod tlakem, jako se to děje v zemích jako Polsko a Maďarsko,“ řekl včera Rutte. Stejně tak je ale podle něj nutné, aby země eurozóny dodržovaly rozpočtová pravidla. Žádnou konkrétní sice jmenovitě nezmínil, jeho kritika však zřejmě mířila na Francii, která v tomto ohledu nepatří mezi nejvzornější země unie. 

Včerejší projev tak zároveň dokazuje, že se Rutte snaží, aby bylo Nizozemsko v unii víc slyšet. Jak píše EU Observer, Nizozemsko se chce jako zakládající člen Evropské unie pasovat do role alternativy k dvěma nejsilnějším zemím – Německu a Francii. Po rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, kdy se otevřela cesta k vlivu i pro další hráče, zkrátka vycítilo příležitost.

Podle Bartovice ale jde spíš o obranný postoj. „Je pravda, že brexit v severském křídle EU vyvolal určitý pocit, že liberální, protržní křídlo oslabuje a dominanci získávají jihoevropské země, které mají jiný přístup k rozpočtové odpovědnosti, mezi něž počítají i Francii. Reakcí na to bylo vytvoření ‚nové hanzy‘ – skupiny zemí, které se mají jako blok států pokusit nahradit sílu chybějící Británie,“ říká říká. Mezi tyto země kromě Nizozemska patří i Dánsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyško, Litva nebo Irsko.

„Do teď byla logika rozdělení moci v Evropské unii taková, že na jedné straně byla Francie a na druhé Itálie a Německo mezi nimi plnilo mediační roli. Odchodem Británie ale v EU oslabil protržní, liberální hlas a nemůže ji nahradit jen jedna země, ale blok zemí. A proto se vytvořila nová hanza, která má plnit místo po Velké Británii a Nizozemsko je její nejaktivnějším členem,“ dodává Bartovic.

Sankce bez jednomyslnosti?

Kromě posílení unie v zahraničí se Rutte vyslovil také pro reformování způsobu, jakým Evropská unie rozhoduje o uvalování sankcí – to se dnes děje na základě jednomyslnosti. K jejich zrušení tak stačí, aby se proti postavila jedna z unijních zemí. To by se podle Rutteho mělo změnit.

„V některých případech EU dokáže vytvořit poměrně jednotnou a účinnou frontu – jako jsou sankce proti Rusku, Íránu a Sýrii… Mnohem častěji jsou ale akce EU bezzubé, protože je zapotřebí souhlas 28 členských států a do hry se dostávají i zájmové skupiny,“ uvedl Rutte s tím, že například sankce USA jsou mnohem účinnější a pokud je někdo poruší, čeká ho odveta. Stejně by se tak měla chovat i Evropská unie.

Nizozemský premiér proto vyzval své kolegy, aby „vážně přemýšleli“ nad tím, že by se v konkrétních a jasně definovaných případech mohlo o sankcích rozhodovat kvalifikovanou většinou – to znamená, že by se pro ně muselo vyslovit nejméně 55 procent členských zemí, které dohromady zastupují alespoň 65 procent obyvatel Evropské unie.

Hlasovat o unijních sankcích už minulý rok navrhla Evropská komise v rámci balíku pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Nizozemský premiér tak dává najevo, že se mu komisní návrh zamlouvá, podle Bartovice však nemá šanci ho v unii prosadit. „Maďarsko už jasně řeklo, že je absolutně proti. A k tomu, aby návrh prošel, je samozřejmě potřeba jednomyslnost. V tomto momentě to proto není příliš pravděpodobné,“ říká odborník. Jak pravděpodobná se nakonec ukáže případná Rutteho kandidatura na vrcholné posty v evropských institucích, se teprve uvidí. Víc napoví příští měsíce.

Topol Show

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud