Německá rozvědka BND špehovala v Rakousku od 90. let minulého století téměř 2000 institucí. Cílem elektronické špionáže se staly ministerstva, ambasády, firmy, univerzity i novináři. Zachycené informace Berlín sdílel s Američany, uvedl v pátek rakouský deník Der Standard.
BND se k obviněním přímo nevyjádřila. Německá legislativa rozvědce povoluje monitorovat telekomunikace cizinců v zahraničí. Výslovně ji ale zakazuje provádět průmyslovou špionáž.
List se odvolává na seznam cílů německé špionáže, který má k dispozici. Zahrnuje až 2000 telefonních čísel, emailových adres, faxových připojení a jmen.
O množství a kvalitě zachycených informací deník nepíše. Tvrdí ale, že BND své poznatky poskytovala dalším tajným službám, včetně americké rozvědky NSA. Ta podle listu zase dávala Němcům k dispozici odposlechová zařízení.
