Články odjinud

Odklad brexitu do roku 2021: Poslední řešení, nebo ďábelský plán jak udržet Británii v EU?

Ani měsíc před plánovaných odchodem Velké Británie z Evropské unie se nedaří najít východisko ze zablokované situace, která může znamenat tvrdý náraz a vystoupení Británie bez jakékoliv dohody. Černému scénáři se chce Brusel vyhnout, přichází proto s plánem odložit brexit až do roku 2021. Taková varianta by skutečně mohla být cestou z patové situace, je ale otázkou, zda se pro něj ve Spojeném království najde podpora. Prodloužení termínu o 21 měsíců totiž podle některých přináší riziko, že Británie z EU nakonec vůbec neodejde. Na britské poslance tak může mít i opačný efekt – aby předešli hrozbě žádného brexitu, raději nepopulární řešení Theresy Mayové nakonec podpoří.

O možnosti odložení brexitu se hovoří už delší dobu a začíná na něj přistupovat i Theresa Mayová, která podle britských médií plánuje požádat evropskou sedmadvacítku o dvouměsíční odklad, díky němuž by se podařilo vyhnout katastrofickému scénáři brexitu bez dohody. Z Bruselu se však nyní ozývá, že odložení termínu o dva či tři měsíce možná nebude k odblokování situace stačit – krátkodobý odklad by totiž byl na místě, pouze pokud britská strana kývne na brexitovou dohodu.

Současnou podobu dohody britští poslanci odmítají odsouhlasit. Důvodem je především sporná severoirská pojistka, unijní lídři však dohodu nechtějí znovu otevírat a nabízejí Londýnu pouze doplňující ujištění, která by ale nebyla obsažená přímo v dohodě, a nebyla by tedy ani právně závazná. Takové ústupky se proto britským poslancům nejeví jako dostačující a hrozí, že po lednovém zamítnutí pošlou brexitovou dohodu k ledu i napodruhé.

Situace je tak pouhý měsíc před plánovaným odchodem z Evropské unie stále zablokovaná. Britská premiérka vsadila vše na jedinou strategii – těsně před 29. březnem postavit poslance před těžkou volbu – buď dohodu podpoříte, nebo dojde na tvrdý, nebo dokonce žádný brexit. Šance, že tato karta britské premiérce vyjde, je ale podle některých expertů minimální. Stejně to vidí i evropští politici, kteří mají obavy z tvrdého nárazu v podobě brexitu bez dohody.

Ve vysokých unijních patrech se proto začíná rodit nový plán – pokud britští poslanci Mayové brexitovou dohodu neschválí a Londýn bude žádat o prodloužení termínu, evropská sedmadvacítka se bude namísto dvouměsíčního odkladu Británii snažit dotlačit k dlouhodobému odkladu v podobě 21 měsíců. Podle unijních zdrojů, na které se odvolává britský deník The Guardian, tento scénář „koluje po bruselských chodbách“ a s nadšením ho podporuje i generální tajemník Evropské komise Martin Selmayer. A zdá se, že nejen on.

Brexit - firmy, infografika

V neděli se pro variantu dlouhodobého odkladu vyslovil i rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo předseda Evropské rady Donald Tusk. „Pokud dohoda nebude do začátku března podpořena, myslím si, že by bylo dobré brexit odložit, protože scénář brexitu bez dohody je pro Evropskou unii špatný a pro Spojené království dokonce extrémně špatný,“ řekl Kurz novinářům před zahájením summitu EU s Ligou arabských států v Egyptě.

Plán jedenadvacetiměsíčního odkladu vidí jako možné východisko z krizové situace i ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. „Myslím, že se jedná o celkem překvapivý návrh, podle mě by ale skutečně mohl být efektivním řešením problému. Minimálně by vyřešil problém severoirské pojistky, protože v takovém případě by její uvedení v platnost nebylo nutné. V konečném důsledku by to ale přineslo výhodnější pozici i Británii,“ komentuje nově vznikající brexitový plán odborník na Evropskou unii.

Po 29. březnu, kdy má Spojené království oficiálně odejít z Evropské unie, totiž má následovat takzvané přechodné období, během něhož by Británie zůstala součástí jednotného vnitřního trhu a vztahovaly by se na ni i všechny povinnosti, stejně jako na ostatní členy Evropské unie – jen s tím rozdílem, že by už nemohla sedět u jednacího stolu, neměla by hlasovací práva a zůstala by tak bez možnosti legislativu během přechodného období jakkoliv ovlivňovat.

„Postavení Británie by tedy bylo výhodnější a období 21 měsíců by se pak mohlo využít k tomu, aby se spolu s výstupovou smlouvou dojednaly i obchodní vztahy. V momentě odchodu by tak vztahy mezi EU a Británií mohly začít okamžitě fungovat podle dojednané obchodní smlouvy, už bez nutnosti přechodného období,“ dodává pro INFO.CZ Bartovic.

Co by odložení brexitu na rok 2021 přineslo? 

Spolu s návrhem se však rojí i obavy, podle nichž by případné prodloužení vyjednávacího období do roku 2021 mohlo zvýšit riziko, že Británie z Evropské unie nakonec vůbec neodejde. Podle Bartovice ale něco takového není primárním cílem unijních představitelů – tím je především snaha odblokovat patovou situaci, kdy EU tvrdí, že od irské pojistky neustoupí, a britská Dolní sněmovna kvůli tomu odmítá pro brexitovou dohodu zvednout ruku.

„Samozřejmě nevylučuji, že na pozadí může být i toto myšlení – v minulosti se například Donald Tusk vyslovil v tom smyslu, že by byl rád, kdyby si Británie rozhodnutí vystoupit z EU rozmyslela. Nemyslím si ale, že by bylo zabránění brexitu primárním záměrem,“ říká ředitel Institutu EUROPEUM.

Právě hrozba, že by kvůli dlouhodobému prodloužení k brexitu nakonec vůbec nemuselo dojít, však může mít na britské poslance také opačný efekt. Jak píše například server Bloomberg, evropská nabídka odložit termín do roku 2021 může vyděsit zastánce tvrdého brexitu z řad Konzervativní strany natolik, že raději podpoří nepopulární řešení Theresy Mayové, než aby podstoupili riziko, že Británie z unie vůbec neodejde. S tím souhlasí i Bartovic.

„Tvrdí brexiteeři si to na poslední chvíli skutečně mohou rozmyslet a obhájit si podporu Mayové jako menší zlo, než by bylo případné prodloužení členství o další téměř dva roky. Dovedu si tedy představit, že by to mohlo na určitou část tvrdých brexiteerů tímto způsobem zafungovat,“ říká odborník na Evropskou unii.

Řešení, které v současnosti získává první obrysy, je však teprve začátcích a je otázkou, jak se k němu britská strana i evropská sedmadvacítka v případě nouze – tedy pokud nebude dohoda britským parlamentem odhlasovaná – postaví. Jak upozorňuje Bloomberg, řada členských zemí chce jen krátkodobé prodloužení termínu brexitu a některé nechtějí poskytnout dokonce žádný čas navíc, dokud Británie nepřijde s jasným plánem, jak patovou situaci překonat.

Podle Bartovice však blokace ze strany některé z unijních zemí nehrozí. „Pokud by to bylo něco, na čem by se shodla většina členských zemí EU a podpořila by to i Velká Británie, nemyslím si, že by to některá členská země zablokovala. Jít na hranu totiž není v zájmu žádné členské země,“ vysvětluje odborník. Zádrhel se tak může vyskytnout spíše na britské straně – proti se budou zřejmě stavět právě zastánci tvrdého brexitu z řad konzervativních poslanců sdružených ve skupině European Research Group.

„Myslím, že by to mohlo získat podporu u labouristů a u těch poslanců Konzervativní strany, kteří prosazují brexit s dohodou. Uvidíme ale, jak se to vyvine. Já to beru spíš jako poslední šanci v případě, že by britští poslanci dohodu Mayové opětovně neschválili. Pak si dovedu představit, že by tato úvaha prodloužit brexit o 21 měsíců byla na pořadu dne. Určitě ale ne před hlasováním,“ míní ředitel Institutu EUROPEUM.

Na hlasování si však Británie i Evropa budou muset ještě chvíli počkat. Původně se mělo v dolní komoře britského parlamentu o brexitové smlouvě hlasovat ve středu 27. února, v neděli však britská premiérka oznámila, že se termín posouvá a na hlasování dojde do 12. března, tedy pouhých 17 dní před očekávaným odchodem země z EU. Rozhodnutí Mayové okamžitě zkritizovala labouristická opozice i britští podnikatelé, kteří jsou z nejistoty kolem brexitu stále nervóznější.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud