Články odjinud

Orbán budí v Česku zájem politiků. Doma si pomáhá pseudoreferendy i Chuckem Norrisem

Orbán budí v Česku zájem politiků. Doma si pomáhá pseudoreferendy i Chuckem Norrisem

Páteční návštěva maďarského premiéra Viktora Orbána vyvolala velký zájem českých polických špiček. S konzervativním politikem se kromě prezidenta a premiéra sejdou i předsedové obou komor parlamentu a kardinál Dominik Duka. Obrán přitom nadále zůstává kontroverzní postavou, která je trnem v oku řadě evropských představitelů.

U moci je nepřetržitě osm let, celkem dvanáct. A vzhledem k jarnímu vítězství ve volbách v čele maďarské vlády ještě nějakou dobu vydrží. Viktor Orbán se mezitím stal fenoménem, s nímž si neví rady nejen maďarská opozice, ale těžkou hlavu dělá kvůli své populistické až autoritářské politice i Evropské unii. Jeho popularita mezi Maďary přitom výrazně neklesá.

Na jejím udržování Orbán soustavně pracuje. Pomáhá mu slabá opozice a zdiskreditovaná socialistická strana, jejíž vládu provázely masivní demonstrace a pro řadu Maďarů představuje příklad toho, kam by se neradi vraceli. Když se Orbán vrátil po triumfálním vítězství své strany Fidesz ve volbách v roce 2010 do premiérského křesla (poprvé vládl mezi lety 1998–2002), začal využívat funkčního marketingového tahu – tzv. národních konzultací.

Referendum bez pravidel

Program národních konzultací vymyslel už během svého pobytu v opozici. Od roku 2010 jich do dnešního dne uskutečnil sedm, nyní probíhá osmá, která se zaměřuje na rodinnou politiku. Ve zkratce jde o jakási pseudoreferenda, jejichž hlavní výhodou je, že se na ně nevztahují žádná pravidla. Orbán si tak může otázky napsat podle potřeby, což také hojně činí. Kritici upozorňují, že dotazníky, které domácnosti dostávají do schránek, obsahují manipulativní dotazy a premiér od nich očekává pouze stvrzení jím nastaveného směru.

Pro představu, letos se vláda Maďarů ptá například na manželství homosexuálů a jejich možnost vychovávat děti. Dotaz přitom zní: „Souhlasíte s tvrzením, že dítě má právo mít matku a otce?“ Demografické změny a jejich řešení se zase skrývají pod otázkou: „Souhlasíte, že pokles populace by neměl být řešen migrací, ale energičtější podporou rodin?“

Asi nejviditelnější manipulace však byla vidět při poslední konzultaci, v níž vláda zkoumala názory Maďarů na migraci. Dotazování jako tradičně provázela masivní mediální kampaň. Ta se stejně jako dotazy týkala údajného plánu amerického miliardáře maďarského původu George Sorose zaplavit Evropu migranty.

Maďarská vláda přitom překroutila Sorosův výrok, v němž ve skutečnosti navrhoval řešení, jak se vypořádat s migrační vlnou, která do Evropy v roce 2015 proudila. Soros tvrdil, že by státy Evropské unie měly být připravené pojmout až milion migrantů (později slevil na 300 tisíc), přičemž ti by si měli volit, kam půjdou. Nešlo tedy o žádné povinné kvóty, proti kterým Maďarsko podobně jako Češi brojí.

Orbán migraci do národních konzultací zařadil v roce 2015. Jde přitom o téma, které mu spíše pomáhalo naklonit si voliče, než radikálně měnit zaběhnuté věci. Skutečně převratné změny Orbán uskutečnil už v prvním volebním období. Maďaři se v národních konzultacích vyjadřovali (opět odpovídali na pochybně formulované dotazy) ke změně ústavy nebo daňové reformě. Právě v prvních čtyřech letech Orbán výrazně přetvořil maďarský systém k obrazu svému. Evropská unie tehdy změny kritizovala, obavy vyjadřovala i tehdejší ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová. Výtky ale nebyly zdaleka tak silné jako nyní.

Způsob, jakým Orbán zjišťuje názory společnosti, čelí kritice i kvůli netransparentnímu zveřejňování výsledků. Dotazníky nedostávají jednotlivci, ale celé domácnosti. Mezi Maďary jsou ale vcelku populární. Při poslední konzultaci se podle vlády vrátilo 2,2 milionu dotazníků. „Je to vysoké číslo, které dokazuje, že národní konzultace fungují. Nemusíte vždy pořádat referendum nebo volby,“ glosoval spokojeně šéf zahraničního výboru maďarského parlamentu Zsolt Németh, když loni poskytl rozhovor serveru HlídacíPes.org.

Národní konzultace jsou důležitou, ale ne jedinou součástí budování Orbánova kultu. Ve čtvrtek zveřejnil na sociální síti video zachycující jeho přátelské povídání se slavným americkým hercem a zarytým konzervativcem Chuckem Norrisem. Norris v něm Orbána poplácává po zádech a přirovnává jej v dobrém k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Spolupráce s Moskvou

Asi největší potíže si v poslední době Orbán přidělal kontroverzním azylem pro bývalého makedonského premiéra a svého přítele Nikolu Gruevského. Gruevski měl v Makedonii začátkem listopadu nastoupit k dvouletému vězení za korupci. Místo toho ale na Facebooku oznámil, že kvůli vyhrůžkám smrtí požádá o politický azyl v Maďarsku. Orbán, který se jinak prezentuje jako odpůrce migrace, tady neotálel a azyl Gruevskému udělil do dvou dnů. Ty navíc politik strávil v budapešťském hotelu, nikoli v tranzitní zóně, jak nařizují zákony.

Gruevského cesta do Maďarska přitom nebyla nijak čistá. Přijel bez dokladů, o azyl žádal na maďarské ambasádě v Tiraně a není ani jasné, jak překročil hranice. Tajemný zůstává i důvod udělení azylu. V Makedonii mu podle dostupných informací smrt nehrozila. Spekuluje se však, že tomu pomohla Gruevského náklonnost k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Maďarsko zatím balancovalo na hranici mezi Evropskou unií a Ruskem, přičemž Orbán si nedávno úspěšnou spolupráci s Kremlem pochvaloval.

„Gruevského osud závisí na tom, kterého spojence si v tomto konfliktu maďarský kabinet zvolí: Východ, nebo Západ? Orbán se teď bude muset rozhodnout mezi Kremlem a NATO,“ napsal ještě před udělením azylu opoziční list 444.hu.

Spolupráce s Moskvou ale leckde drhne. Příkladem je dostavba jaderné elektrárny Paks, kterou dostal na starost ruský Rosatom, o němž se spekuluje jako o zájemci o stavbu nových bloků elektrárny v Dukovanech. Média informují o průtazích a obtížích výstavby. Ukázalo se, že ruské technologie nejsou plně kompatibilní s těmi v Paks a jejich modifikace zabere čas. Maďarská vláda však chce dodržet termíny i cenu projektu, což vyvolává třenice mezi ní a Rosatomem.

Není ale zřejmé, jestli to může Orbánovou pozicí otřást. Průzkumy zatím žádnou velkou změnu nálad v maďarské společnosti nesignalizují. Maďaři věnují pozornost jiným tématům. Orbán navíc posílil svoji už tak silnou mediální pozici. Řada médií zastává provládní linii, ať už z důvodu, že je vláda přímo vlastní (případ státní televize a rozhlasu) nebo mají majitele či významné sponzory blízké Fideszu.

Posledním krokem bylo spojení pravicových provládních médií do jednoho konglomerátu. „To, že tak hodnotné firmy byly najednou prakticky věnovány nadaci tak zjevně koordinovaným způsobem, zřetelně ukazuje, jak Orbánův systém funguje,“ kritizoval to zmíněný server 444.hu.

Orbán v Česku táhne

Přes všechno výše zmíněné se Orbán těší mezi českými politiky popularitě. V pátek se s ním sejde prezident Miloš Zeman, předseda Senátu Jaroslav Kubera i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Asi nejdůležitější ale bude Orbánova schůzka s premiérem Andrejem Babišem. Vztah mezi oběma politiky se dosud jevil jako spíše přátelský. Babiš se s Orbánem fotil a pochvaloval si společný postup v migračních otázkách.

„Nepřeceňovala bych sympatie Andreje Babiše k Viktoru Orbánovi. Maďarsko je v koncepci české zahraniční politiky uvedeno jako čestný soused. Je na místě udržovat dobré vztahy a ještě je vylepšovat. Ale politika Viktora Orbána není něco, z čeho bychom měli být šťastní, pokud se chceme orientovat na evropské struktury,“ domnívá se Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle ní je Viktor Orbán symbol, který hlasitě reflektuje některé postoje, ať už jde o migraci nebo třeba vztah unijních institucí k jednotlivým členským státům. Zájem o Orbána vidí jako pokračování vztahu Čechů k zahraniční politice. Domnívá se, že čeští představitelé ji využívají jako nástroj pro prosazování svých cílů na domácí scéně. Zároveň si ale nemyslí, že by setkání nějak narušilo vazby se západními zeměmi, které se k maďarskému premiérovi staví kriticky.

„Narážíme na to, že nevíme, co Andrej Babiš od zahraniční politiky chce. Evropští partneři vědí, že existuje nějaké ukotvení České republiky dovnitř Visegrádu a berou to také částečně jako rétoriku. Takže bych tu schůzku jako nějaký problém pro zahraniční politiku neviděla,“ dodává Janebová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud