Ožehavý tanec mezi vejci: Von der Leyenová ladí před klíčovým hlasováním noty s unijními lídry | info.cz

Články odjinud

Ožehavý tanec mezi vejci: Von der Leyenová ladí před klíčovým hlasováním noty s unijními lídry

Zatímco pro Evropský parlament začaly s úderem srpna parlamentní prázdniny, designovaná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tráví letní dny objížděním Evropy a setkáváním se s unijními lídry. Za sebou už má jednání s představiteli tří největších unijních zemí, mezi prvními se dostalo také na státy střední a východní Evropy – Česko, Polsko a Maďarsko. Právě polské a maďarské vládní strany byly pro schválení její nominace v europarlamentu klíčové a je jisté, že výměnou za podporu budou chtít od Leyenové něco na oplátku.

Od hlasování v Evropském parlamentu, které v polovině července potvrdilo její nominaci na post budoucí šéfky Evropské komise, se bývalá německá ministryně obrany sešla už s necelou desítkou unijních lídrů. Své evropské turné zahájila v Paříži setkáním s prezidentem Emmanuelem Macronem, po něm následovalo jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a minulé pondělí v Bruselu přijala i Andreje Babiše.

Český premiér tak s von der Leyenovou jednal jako třetí v pořadí, otázkou ale zůstává, zda je to pro Česko a jeho portfolio v Evropské komisi dobrý signál, nebo jde jen o náhodu. Silnější portfolio by totiž po nové šéfce Evropské komise chtěly všechny země a některé se možná domnívají, že na něj mají větší nárok než ostatní. Mezi mini Polsko a Maďarsko, jejichž vládní strany byly pro zvolení von der Leyenové v Evropském parlamentu zcela zásadní.

„Země střední a východní Evropy určitě sehrály nemalou roli během jejího zvolení předsedkyní Komise. Poměr hlasů byl velmi těsný a to, že ji podpořila polská strana Právo a spravedlnost nebo maďarský Fidesz, jí velmi pomohlo. Tyto hlasy pro ni byly důležité, dovedu si proto představit, že součástí dohody o podpoře byl i nějaký příslib vstřícnosti ohledně složení a případně programu nové Komise,“ říká pro INFO.CZ odborník na EU z Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál, podle kterého je ale těžké odhadovat, jakou strategii von der Leyenová při obsazení postů v Komisi zvolí.

Po Babišovi, který se kromě silného ekonomického portfolia snaží pro českou eurokomisařku Věru Jourovou údajně domluvit i křeslo místopředsedkyně Evropské komise, se von der Leyenová ve čtvrtek sešla také s maďarským premiérem a lídrem strany Fidesz Viktorem Orbánem a podobně jako v případě Polska se i toto setkání neslo v přátelském duchu.

Von der Leyenová přitom od své nominace unijními lídry jasně deklaruje, že bude trvat na dodržování zásad právního státu, kvůli kterému se také Varšava a Budapešť dostaly do sporu s Komisí Jeana-Clauda Junckera. Loni v září Evropský parlament dokonce přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Teď ale von der Leyenová začíná mírnit tón – zatímco zpočátku se zdála být v otázce právního státu nekompromisní, dnes podle serveru Politico vyzývá k „dialogu“.

Jak upozorňuje Dostál, podobně jako nyní v otázce právního státu je von der Leyenová opatrná také ohledně migrace a návrhům na přerozdělování migrantů mezi země Evropské unie, přestože ona sama s požadavkem na spravedlivé zapojení všech zemí souhlasí. Naznačila to i během pátečního setkání s italským premiérem Giuseppem Contem, kdy uvedla, že v rámci EU bude nutné nalézt „nový způsob distribuce nákladů“ spojených s migrací.  

„Von der Leyenová se snaží citlivě vyhnout otázce přerozdělování uprchlíků, sama ale souhlasí s požadavkem férové účasti všech zemí. To však není v zásadním rozporu s tím, co říká střední a východní Evropa, která trvá na tom, že pomáhá jiným způsobem. Problematické to tedy snad nebude,“ říká pro INFO.CZ analytik AMO. A naděje neskrývá ani Orbán, který po setkání s designovanou šéfkou Komise novinářům sdělil, v budoucnu očekává „smysluplnější“ diskusi ohledně migrace.

Tvrdý boj o posty v Komisi

Kromě tří států Visegrádu a tří velkých unijních zemí – Francie, Španělska a Itálie – má von der Leyenová za sebou také jednání s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovičem. I na setkání v Záhřebu bylo vidět, že se německá kandidátka na šéfku Evropské komise snaží zahrát malým státům na strunu – po červencovém hlasování o její nominaci totiž bude von der Leyenová potřebovat podporu, když bude Evropský parlament schvalovat novou Komisi jako celek.

„Mým politickým cílem je nastolit v Evropské unii rovnováhu. Znovu nastolit rovnováhu mezi východem a západem, jihem a severem, malými a velkými členskými státy nebo mezi těmi starými a novými,“ prohlásila po jednání v Záhřebu von der Leyenová, která tak dala menším státům unie opětovně najevo, že je nechce odsouvat na druhou kolej. Jestli nejde jen o plané řeči, se ukáže v budoucnu, prvním testem pro von der Leyenovou však bude právě obsazování křesel v Komisi. A boj to bude zřejmě velký.

Největší souboj se strhává o energetické portfolio, o který má zájem hned několik zemí – kromě Polska, také Slovensko, Litva, Rumunsko, ale i estonská kandidátka Kadri Simonsová. Naopak Francie si brousí zuby na portfolio ekonomické nebo klimatické a o ekonomický post má zájem i Česko, které do Evropské komise pravděpodobně znovu vyšle Věru Jourovou. Eurokomisařů, kteří hodlají v práci v Bruselu pokračovat, je však celá řada – mimo jiné lotyšský eurokomisař pro euro Valdis Dombrovskis nebo Slovák Maroš Ševčovič.

Rozdělování křesel v Komisi pro von der Leyenovou bude s ohledem na tlak unijních zemí velmi složitý úkol. Jedním z nejsledovanějších rozhodnutí však bude obsazení postu eurokomisaře po migraci, která mezi unijními zeměmi dodnes vyvolává silné rozpory. Jmenovat nástupce po současném eurokomisařovi Dimitrisovi Avramopoulosovi proto bude obzvlášť delikátní záležitost.

Podle serveru Politico někteří unijní představitelé vtipkují, že nejlepší volbou by bylo do čela sporného rezortu obsadit kandidáta z Itálie, která je nejhlasitějším kritikem současné migrační politiky unie. V zákulisí se však skloňuje jiná a o poznání pravděpodobnější varianta, že by migrační portfolio mohlo připadnout současnému rakouskému eurokomisaři pro evropskou sousedskou politiku a rozšíření Johannesu Hahnovi.

Hahn má díky dlouholetému působení v Komisi bohaté zkušenosti. Před nástupem do Junckerova týmu totiž působil také v druhé Komisi Portugalce José Manuela Barrosa, a to jako eurokomisař pro regionální politiku. Hahn má proto pro vedení nelehkého rezortu, jako je migrace, všechny předpoklady a podle Politica má o migraci zájem i on sám. Do karet mu hraje i to, že pochází z Rakouska – země, která je ideálním spojovacím mostem mezi Itálií a státy V4, jejichž postoj k přerozdělování běženců se od základů liší.

„Každá taková spekulace je zajímavá, nicméně dokud neuvidíme finální složení, všechno může být jinak. Ale je pravda, že obsazení tohoto portfolia rakouským eurokomisařem by byla příležitost, jak naslouchat všem stranám, které mají často protichůdné názory. A zkušenosti, jako má on, se určitě počítají – kandidátů se třetím mandátem tu příliš nebude. Pro Hahna by to určitě byla přidaná hodnota,“ komentuje možnou Hahnovu nominaci Dostál.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud