Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko nabídlo desítky miliard za to, že na svém území bude mít trvale americké tanky. Je kvůli tomu dusno

Polsko nabídlo desítky miliard za to, že na svém území bude mít trvale americké tanky. Je kvůli tomu dusno

Polsko nabídlo až dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard Kč) jako příspěvek k trvalému rozmístění amerických vojáků z tankové divize na svém území. Uvedl to server Onet.pl s odvoláním na dokumenty z polského ministerstva obrany, které vypracovali spolupracovníci předchozího ministra obrany Antoniho Macierewicze. Američtí vojáci by podle Varšavy měli být protiváhou k rostoucímu ohrožení ze strany Ruska.

Dokument podle serveru obsahuje i mapy s citlivými údaji o rozmístění budoucích základen, jakož i škol či nemocnic. Podle ministerstva byl již rozeslán americké vládě, Kongresu a předním analytickým střediskům, například Atlantic Council.

Zveřejnění polského vyjednávacího postoje podle serveru vyvolalo ve vládě kritiku, materiál nebyl konzultován ani s ministerstvem zahraničí, ani s prezidentskou kanceláří. "Je to vážná chyba, navíc učiněná těsně před důležitým rozhodováním o trvalé přítomnosti amerických jednotek v Polsku," cituje server nejmenovaného úředníka.

O trvalou přítomnost amerických sil v Polsku usilují místní politici už dlouho. Až dosud ale žádné podrobnosti z jednání neunikly na veřejnost.

"Polsko se zavázalo přispět částkou 1,5 až dvě miliardy dolarů na pokrytí nákladů a usnadnění pobytu jedné americké tankové jednotky či odpovídajících sil v Polsku," citoval server z dokumentu.

Tyto prostředky by se daly použít na stavbu a opravy infrastruktury, která by sloužila jak americkým vojákům, tak místním obcím. Ty by k tomuto účelu prý mohly použít i prostředky z Evropské unie.

"Je to výraz bezradnosti nynějších šéfů ministerstva obrany. Tento typ diplomacie a zveřejňování informací, které by neměly být veřejné, zeslabují vyjednávací stanovisko naší země," prohlásil opoziční poslanec Tomasz Siemoniak, který býval i ministrem obrany.

Siemoniak připustil, že i dříve Poláci v jednáních s Američany ujišťovali o připravenosti nést část nákladů spjatých s pobytem spojeneckých vojsk, ale vyjednávalo se na vládní úrovni a detaily znala jen hrstka lidí.

"Neplatí se vojákům, ale stavějí se základny, kasárna. Přítomnost amerických vojáků zvyšuje naši bezpečnost, a proto bychom měli nést s tím související náklady. Zveřejněný dokument ale vytváří špatný dojem, že si Polsko chce americkou přítomnost koupit," řekl.

V Polsku a Pobaltí již působí vojáci z USA a dalších zemí NATO, tyto jednotky vyslané k posílení východního křídla NATO však nejsou rozmístěny nastálo, nýbrž se střídají na základě rotace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1