Poslanci chtějí odložit brexit. Británie by mohla opustit EU až 30. června, Mayová uspěla | info.cz

Články odjinud

Poslanci chtějí odložit brexit. Británie by mohla opustit EU až 30. června, Mayová uspěla

Britský parlament dnes schválil návrh vlády na krátký odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu, kterou loni s Bruselem dojednala premiérka Theresa Mayová. Tuto dohodu už parlament ale dvakrát odmítl. Pro vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202. 

Ačkoli ministerskou předsedkyni v její snaze získat odklad data brexitu podpořila přesvědčivá většina poslanců, její vlastní Konzervativní strana i sám kabinet mají v této věci dál protichůdné názory. Podle informací parlamentu dnes pro vládní návrh hlasovalo pouze 112 konzervativních poslanců a 188 jich bylo proti. Mezi těmi, kdo hlasovali proti odkladu byl například i ministr pro brexit Steve Barclay nebo ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová. Zejména postoj Barclaye, který předtím vládní návrh ve sněmovně osobně obhajoval, považují komentátoři za důkaz, že kabenit je na pokraji rozpadu.

"Kabinet kolektivně odsouhlasil, že zdvojnásobí své odhodlání převést do praxe výsledek referenda o vystoupení z Evropské unie tím, že zajistí podporu pro (brexitovou) dohodu," uvedl po hlasování podle agentury Reuters mluvčí premiérky Theresy Mayové poté, co Dolní sněmovna podpořila její návrh na odklad odchodu z evropského bloku.

Ministerská předsedkyně se zavázala, že vláda nyní předloží zákon, který by právně zaštítil odklad ochodu, řekl mluvčí. Stále však není dané, že Británie nakonec neopustí evropský blok v původním termínu 29. března a bez dohody, na což se podle něho konzervativní kabinet stále rovněž připravuje.

Vůdce britské levicové opozice Jeremy Corbyn ihned po hlasování Dolní sněmovny poslancům řekl, že labouristé jsou připraveni podpořit dohodu zohledňující jejich požadavky. Patří mezi ně mimo jiné úzké obchodní vazby na unijní země či zajištění minimálních celních bariér. Taková dohoda by podle Corbyna mohla získat podporu většiny poslanců. EU však na současné variantě dojednané s Mayovou nehodlá nic měnit.

"Zároveň opět zdůrazňuji, že podporujeme (nové) všelidové hlasování, ne kvůli sbírání politických bodů, ale jako realistickou cestu z této bezvýchodné situace," řekl Corbyn. Labourističtí poslanci se přitom při dnešním hlasování o dodatku požadujícím referendum zdrželi.

Británie se ve věci brexitu ocitla v patové situaci, protože parlament se zatím nedokázal shodnout na žádném řešení. Poslanci tento týden v úterý odmítli dojednanou dohodu s Bruselem o podmínkách odchodu z evropského bloku. Hned ve středu ale odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie unii opustí bez dohody, a tedy bez jasného vymezení dalších vzájemných vztahů.

O případný odklad termínu brexitu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Británie požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by unie takový odklad schválila není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk však dnes oznámil, že by prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzval, aby odklad brexitu umožnili.

Zodpovědnost na Parlament nepřešla

Dnešní hlasování o návrhu kabinetu předcházelo hlasování o třech dodatcích, z nichž ani jeden schválen nebyl. Poslanci postupně odmítli dodatky požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Britští poslanci tak dnes například neschválili dodatek k vládnímu návrhu žádající, aby zákonodárci směli hlasovat o různých možnostech dalšího postupu. Dodatek po vládě požadoval, aby parlamentu 20. března umožnila začít samostatně hledat východisko z patové situace a hlasovat o různých alternativách týkajících se dalších vztahů Londýna a Evropské unie.

Dodatek předložili společně opoziční labouristé Hillary Benn, Yvette Cooperová a konzervativec Oliver Letwin. Poslanci ho při dramatickém hlasování odmítli jen velmi těsnou většinou, proti bylo 314 zákonodárců, pro jich zvedlo ruku 312. Jeho schválení by přitom bylo obrovským políčkem pro vládu premiérky Mayové, protože by poslanci de facto vyslali vzkaz, že nevěří v to, že kabinet dokáže krizi vyřešit.

Ještě dříve, než o dodatku poslanci rozhodli, museli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se k němu rozhodla podat labouristická poslankyně Lucy Powellová. Ta chtěla, aby dodatek konkrétně stanovil, že parlament smí východisko z brexitu hledat pouze v časovém období do 30. června. Její návrh nebyl přijat rovněž velice těsně - pro hlasovalo 311 poslanců, proti 314.

Ještě před dnešním hlasováním se vláda zastánce dodatku pokusila získat na svou stranu slibem, že pokud nebude do 20. března schválená dohoda o odchodu Británie z EU, dostanou poslanci dva týdny na to, aby našli většinu pro některé z možných řešení vzniklé situace. Autory dodatku však šéf britského úřadu vlády David Lidington nepřesvědčil, a o jejich návrhu se tedy hlasovalo.

Poslanci neschválili ani další referendum

Britští poslanci dnes také neschválili dodatek k vládnímu návrhu, který kabinet vyzýval k odložení termínu vystoupení Británie z Evropské unie za účelem vypsání nového referenda ohledně budoucích vztahů Londýna s unií. Proti návrhu hlasovalo 334 poslanců, pro jich bylo 85.

Dodatek o odkladu brexitu, který by byl využit k uspořádání nového referenda, předložila nezávislá poslankyně Sarah Wollastonová. Jeho odmítnutí se očekávalo, protože ho odmítli podpořit i opoziční labouristé, kteří přitom jsou pro vypsání dalšího lidového hlasování. Jejich zástupce ale dnes řekl, že parlament se nyní musí soustředit na otázku odkladu brexitu.

K tomu, aby poslanci odmítli volání po uspořádání dalšího referenda, vyzvali i mnozí zástupci organizací, které další plebiscit požadují. Podle nich není nyní na takový krok vhodný čas.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud