Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Přední filmaři vyzvali Evropský parlament ke schválení směrnice o autorských právech: Je to poslední příležitost

Přední filmaři vyzvali Evropský parlament ke schválení směrnice o autorských právech: Je to poslední příležitost

Velká skupina prominentních evropských filmařů využila filmový festival v Benátkách ke zveřejnění výzvy, ve které žádají poslance Evropského parlamentu (EP), aby schválili důležité právní předpisy o autorských právech v digitálním věku. Tzv. Benátská deklarace žádá členy EP, aby schválili navrhovanou směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, o které mají hlasovat 12. září. Deklaraci podepsalo 165 filmařů, mezi jinými Mike Leigh, Paolo Sorrentino, Jacques Audiard či László Nemes, uvedl server variety.com.

V Benátské deklaraci evropští filmaři upozorňují, že hlasování 12. září je zásadní, protože bude poslední příležitostí ke konečnému přijetí potřebné směrnice před volbami do EP, které se uskuteční v květnu 2019.

"My, audiovizuální autoři, rozhodně potřebujeme, aby tato směrnice byla přijata včas k zajištění svobody projevu a nezávislosti tvůrců a také autorských práv," uvádějí filmaři. Nová směrnice podle nich výrazně zlepší jejich pozici v odvětví.

Filmaři jsou po novinářích další velkou skupinou, která vyzvala poslance ke schválení nové směrnice.

Směrnice má mimo jiné donutit streamovací služby, jako Netflix a Amazon, platit větší poplatky za autorská práva filmovým a televizním režisérům a scénáristům. Zaměřuje se však také na platformy s obsahem vytvářeným uživateli, jako je YouTube.

Vedoucí oddělení Evropské komise pro regulaci komunikačních sítí, obsahu a technologie Roberto Viola v rozhovoru s Variety uvedl, že směrnice poskytne režisérům a scénáristům možnost vyjednat znovu smlouvy podepsané před začátkem digitální éry, které jsou v mnoha případech až 20 let staré. Mnoha filmům by tak internet mohl vdechnout nový život.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1