Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezidenti „východního křídla“ vybídli NATO k posílení jednotek. Zeman ve Varšavě chyběl

Prezidenti „východního křídla“ vybídli NATO k posílení jednotek. Zeman ve Varšavě chyběl

Hlavy devíti států střední a východní Evropy dnes ve Varšavě vybídly Severoatlantickou alianci, aby - po pozemních silách - posílila své „východní křídlo“ také o letecké a námořní jednotky. Uvedl to hostitel schůzky, polský prezident Andrzej Duda, jehož citovala tisková agentura PAP. Prezidenta Miloše Zemana ve Varšavě zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Volání přidat k těmto silám i leteckou a námořní složku předchází dalšímu summitu aliance, který se sejde příští měsíc v Bruselu.

„Doufám, že naše společné prohlášení a shodný názor přispějí k tomu, že bude snadnější přijmout rozhodnutí na bruselském summitu,“ řekl Duda.

„Musíme posilovat schopnost odstrašení ve všech oblastech: na souši, ve vzduchu, na moři i v počítačovém prostoru,“ uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis, vystupující na tiskové konferenci spolu s hostitelem.

Deklarace vybízí alianční summit k posílení jednoty NATO a k připravenosti čelit „hybridní hrozbě“.

Právě „hybridní válka“, spojující dezinformace, ohrožení infrastruktury a skryté nasazení speciálních sil, umožnila Rusku anektovat Krym, poznamenala agentura AFP.

Představitelé Bulharska, Česka, Estonska, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovenska ve Varšavě také potvrdili postoj NATO spojující odstrašování s otevřeností k politickému dialogu, a rovněž závazek vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

INFOGRAFIKA DNE:INFOGRAFIKA DNE:autor: info.cz

Podle rumunského prezidenta jsou vzpomínaná dvě procenta „investicí do vlastní bezpečnosti“ a současně jde o příklad solidárního přístupu v rámci aliance.

„Pokud budeme jednotní, budeme velice silní. Pokud začneme východní křídlo dělit na menší kousky, bude mnohem těžší zajistit bezpečnost,“ řekl rumunský prezident o spolupráci devíti států.

Česko podle programového prohlášení vznikající vlády chce výdaje zvyšovat postupně a v roce 2021 chce investovat do obrany 1,4 procenta HDP, nyní je to zhruba jedno procento.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1