Prezidenti „východního křídla“ vybídli NATO k posílení jednotek. Zeman ve Varšavě chyběl | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Prezidenti „východního křídla“ vybídli NATO k posílení jednotek. Zeman ve Varšavě chyběl

Prezidenti „východního křídla“ vybídli NATO k posílení jednotek. Zeman ve Varšavě chyběl

Hlavy devíti států střední a východní Evropy dnes ve Varšavě vybídly Severoatlantickou alianci, aby - po pozemních silách - posílila své „východní křídlo“ také o letecké a námořní jednotky. Uvedl to hostitel schůzky, polský prezident Andrzej Duda, jehož citovala tisková agentura PAP. Prezidenta Miloše Zemana ve Varšavě zastupoval předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny na jaře 2014 rozmístilo v Pobaltí, Polsku, Bulharsku a Rumunsku své pozemní jednotky. Volání přidat k těmto silám i leteckou a námořní složku předchází dalšímu summitu aliance, který se sejde příští měsíc v Bruselu.

„Doufám, že naše společné prohlášení a shodný názor přispějí k tomu, že bude snadnější přijmout rozhodnutí na bruselském summitu,“ řekl Duda.

„Musíme posilovat schopnost odstrašení ve všech oblastech: na souši, ve vzduchu, na moři i v počítačovém prostoru,“ uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis, vystupující na tiskové konferenci spolu s hostitelem.

Deklarace vybízí alianční summit k posílení jednoty NATO a k připravenosti čelit „hybridní hrozbě“.

Právě „hybridní válka“, spojující dezinformace, ohrožení infrastruktury a skryté nasazení speciálních sil, umožnila Rusku anektovat Krym, poznamenala agentura AFP.

Představitelé Bulharska, Česka, Estonska, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Polska, Rumunska a Slovenska ve Varšavě také potvrdili postoj NATO spojující odstrašování s otevřeností k politickému dialogu, a rovněž závazek vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

INFOGRAFIKA DNE:INFOGRAFIKA DNE:autor: info.cz

Podle rumunského prezidenta jsou vzpomínaná dvě procenta „investicí do vlastní bezpečnosti“ a současně jde o příklad solidárního přístupu v rámci aliance.

„Pokud budeme jednotní, budeme velice silní. Pokud začneme východní křídlo dělit na menší kousky, bude mnohem těžší zajistit bezpečnost,“ řekl rumunský prezident o spolupráci devíti států.

Česko podle programového prohlášení vznikající vlády chce výdaje zvyšovat postupně a v roce 2021 chce investovat do obrany 1,4 procenta HDP, nyní je to zhruba jedno procento.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.