Prohra Mayové je začátkem konce. Dva týdny před brexitem není jasno, dobré možnosti došly | info.cz

Články odjinud

Prohra Mayové je začátkem konce. Dva týdny před brexitem není jasno, dobré možnosti došly

Britská premiérka Theresa Mayová odešla z parlamentu opět s výpraskem. Poslanci v úterý podle očekávání znovu neschválili brexitovou dohodu. Zatímco Britové i zbytek Evropy si z titulních stran novin můžou přečíst o další tragédii a hazardu, leží před celou osmadvacítkou problém. Británie má EU opustit za pouhé dva týdny a na stole není žádný plán, jak z patové situace ven. Jistota je tu jediná: případné odložení brexitu o dva měsíce nic neřeší.

Jako zdrcující označují úterní porážku Mayové komentátoři i britská média, která si kladou otázku, co 16 dní před plánovaným odchodem z Evropské unie s nastalou situací. „Dům bláznů,“ napsal na konto Dolní sněmovny list Daily Mail – přesně tak si člověk při pohledu na rozdělený britský parlament připadá a rozladěná je i britská premiérka, která se ptá poslanců, co vlastně chtějí.

Počet poslanců, kteří se postavili proti dohodě, byl sice menší než v polovině ledna, kdy byla brexitová smlouva zamítnuta víc než 430 hlasy, ani tak si ale včerejší výsledek kabinet Theresy Mayové za rámeček nedá. Dohodu spolu s doplňky dojednanými na poslední chvíli včera podpořilo jen 242 zákonodárců, proti se jich postavilo celkem 391. Podle britských médií tak vláda přišla o kontrolu nad brexitem a dva týdny před plánovaným odchodem nejistota sílí na maximum.

„Prohra, která je opět poměrně masivní – byť o něco méně než v lednu – ukazuje, že se Mayové nepodařilo přesvědčit nerozhodné poslance z Konzervativní strany ani z řad severoirských unionistů. Tím pádem se nacházíme ve slepé uličce a premiérka to bude mít velmi těžké,“ komentuje rozhodnutí poslanců pro INFO.CZ odborník na EU z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Prohra Mayové se dopředu očekávala, podle experta je ale rozdíl hlasů, kterým byla poražena, skutečně velký. Kovář osobně očekával, že pokud poslanci dohodu odmítnou rozdílem pár desítek hlasů, byla by šance předložit ji dolní komoře ještě jednou, kdy by zákonodárci mohli pod tlakem jednat jinak. Včerejšek ale ukázal, že se cesta ke třetímu hlasování téměř uzavřela. „Jeví se jako málo pravděpodobné, že by se 150 poslanců podařilo lidově řečeno vycukat natolik, že by dohodu třeba příští týden schválili,“ říká s tím, že ale tuto variantu kvůli hrozbě tvrdého brexitu stále zcela vyloučit nejde.

Obavy z tvrdého brexitu sílí i na straně evropské sedmadvacítky. Zklamání nad výsledkem hlasování ještě večer projevila celá řada unijních představitelů, podle kterých Evropská unie udělala pro dohodu maximum a teď je míč na straně Londýna. „To, jak se dostat z bezvýchodné situace, může vyřešit jen Spojené království. Naše přípravy na brexit bez dohody jsou teď důležitější, než kdy předtím,“ napsal na twitteru krátce po oznámení výsledku hlasování unijní vyjednavač Michel Barnier.

Kovář uznává, že hrozba brexitu bez dohody je po včerejšku pravděpodobnější, upozorňuje ale, že právě neřízený odchod by znamenal, že žádná tzv. irská pojistka, na které se jednání zasekla a na níž EU trvá, nebude. Mezi Severním Irskem a Irskem by tak mohla vzniknout pevná hranice. „Ten největší problém, který nyní unijní diplomacie řeší, je, zda by evropská strana neměla pod tíhou hrozby tvrdého brexitu ještě nějakým způsobem vyměknout. Tvrdý brexit nechtějí ani Britové, ani Evropská unie,“ dodává Kovář.

Právě o možnosti odchodu bez dohody dnes hlasuje i Dolní sněmovna, už teď je ale jisté, že takovou variantu odmítne. Pokud se tak stane, čeká britské poslance hlasování o odkladu celého brexitu, které se má uskutečnit zítra. Tahle varianta je teď nejpravděpodobnější. Britská strana požaduje krátkodobý odklad v podobě dvou měsíců, podle unijních představitelů by se vše muselo stihnout ještě před volbami do Evropského parlamentu, které budou mezi 23. a 26. květnem.

Na to včera upozornil také rakouský kancléř Sebastian Kurz, který je podle svých slov otevřený možnosti odložit brexit o několik týdnů, nemůže to však zasáhnout do evropských voleb – těch by se totiž Británie musela účastnit, jinak by šlo o porušení primárního práva EU. „Účast Británie na volbách do Evropského parlamentu by byla absurdní,“ prohlásil Kurz.

Jenže co by prodloužení brexitu o pouhých pár týdnů vyřešilo, když se Londýn s Bruselem nedokázaly dohodnout doteď? „Díky dvouměsíčnímu odložení by se získal čas na to vyjednávat. Krátkodobý odklad ale naráží na jeden zásadní problém, že by se za tak krátkou dobu jednání příliš neposunula,“ varuje Kovář. Hlavním sporným bodem totiž zůstává právě irská pojistka. Zatímco zastánci tvrdého brexitu z řad konzervativců nebo severoirských unionistů požadují, aby byla pojistka dočasná a jednostranně vypověditelná, takové požadavky jsou pro unii nepředstavitelné. „To je, jako by žádná pojistka nebyla,“ dodává expert.

I s odkladem termínu brexitu se tak situace jeví bezvýchodně. „Nevím, kam by se za dva měsíce posunuli, kromě toho, že by opět jednali další dva měsíce, během kterých by se pravděpodobně stejně nic nového nevyjednalo,“ říká s tím, že za tak krátkou dobu se nedají stihnout případné předčasné volby v Británii, ani referendum – těm by totiž musela přecházet politická kampaň, na kterou ale není čas. Z tohoto důvodu se Kovář přiklání k dlouhodobému odkladu, který by mohl řešit problém irské pojistky. S možností dlouhodobého odkladu o 21 měsíců koncem února přišli unijní diplomaté, podle kterých by odložení brexitu do roku 2021 mohlo být (možná jedinou) cestou, jak se dostat ven z patové situace.

S tím souhlasí i ředitel Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, podle kterého by takový návrh mohl být skutečně efektivním řešením problému „Minimálně by vyřešil problém severoirské pojistky, protože v takovém případě by její uvedení v platnost nebylo nutné,“ řekl koncem února pro INFO.CZ s tím, že během 21 měsíců by se kromě výstupové smlouvy mohly vyjednat i budoucí obchodní vztahy mezi EU a Británií, o kterých se mělo jednat během takzvaného přechodného období. Je ale otázka, zda vůbec nějaké přechodné období, které mělo následovat po 29. březnu, bude.

O tom, jak bude případný odklad vypadat, zřejmě víc napoví summit unijních lídrů naplánovaný na příští čtvrtek a pátek. Už dnes je ale jasné, že pro Theresu Mayovou nebude tahle schůzka nic příjemného.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud