Projev jako vánoční stromeček a sliby pro všechny. Co se schovává za volbou nové šéfky Komise? | info.cz

Články odjinud

Projev jako vánoční stromeček a sliby pro všechny. Co se schovává za volbou šéfky EK?

ANALÝZA | Jméno německé ministryně obrany se učí celá Evropská unie. Ursula von der Leyenová neměla do poslední chvíle nic jisté, ale europoslanci ji v úterý nakonec těsným rozdílem vyslali do čela příští Evropské komise. Rozhodlo devět hlasů. Zkušenou političku a matku sedmi dětí přitom v cestě na vrchol EU podpořili i takoví europoslanci, od kterých by to čekal jen málokdo. Její volba se teď stává součástí širších zákulisních her, které se promítnou do boje o křesla eurokomisařů. A za zvolením von der Leyenové lze nalézt i další zajímavosti.

Velmi těsné hlasování

Jeden z hlavních momentů jsme zmínili hned v úvodu. Ursula von der Leyenová potřebovala nejméně 374 hlasů a v tajné volbě nakonec získala jen o devět víc. Úlevné gesto von der Leyenové s rukou na hrudi, které zachytili fotografové po zveřejnění výsledků, mluví za vše. Budoucí šéfka Komise prošla europarlamentem o poznání těsnějším poměrem než její předchůdce Jean-Claude Juncker, který v roce 2014 dosáhl na 422 hlasů.

Odborník na Evropskou unii Jan Kovář to jako problém nevidí – míní, že šlo zkrátka hlavně o to, aby do čela Komise prošla, což se jí podařilo. „Musíme k tomu připočíst i to, že někteří z europoslanců nehlasovali přímo proti Leyenové, ale proti tomu, jakým způsobem Evropská rada o nominantovi rozhodla,“ říká analytik Ústavu mezinárodních vztahů pro INFO.CZ a naráží tak na nevoli části poslanců vyvolanou odklonem od systému tzv. spitzenkandidátů, kdy post v čele Komise připadá volebně nejúspěšnější parlamentní frakci. Nominace von der Leyenové je oproti tomu dílem hektických zákulisních dohod lídrů unijních zemí.

Jestli se po úterním hlasování něco ukazuje jako zásadní zádrhel do budoucna, je to hluboké rozdělení Evropského parlamentu. O tom, že současný europarlament je nejroztříštěnějším v moderní historii, se hovořilo už po květnových volbách. Hlasování o nominaci von der Leyenové to rychle ukázalo v praxi. „Je vidět, že vytváření většiny v Evropském parlamentu bude o něco náročnější a tyto většiny budou v některých případech opravdu velmi křehké,“ říká Kovář s tím, že za současné konstelace budou muset být europoslanci mnohem disciplinovanější, pokud jde o účast na hlasováních.

Co komu von der Leyenová „dluží“

Poté, co ji lídři unijních zemí nominovali jaké šéfku Evropské komise, měla Ursula von der Leyenová jediný úkol – přesvědčovat zástupce politických frakcí, že je vhodnou kandidátkou. Podporu však měla do poslední chvíle jistou jen od vlastních evropských lidovců (EPP) a musela udělat všechno pro to, aby dostala na svou stranu i druhou nejsilnější socialistickou frakci (S&D) a liberály z uskupení Obnova Evropy. Nakonec ji tyto tři nejpočetnější frakce skutečně podpořily, i když ne jednohlasně.

Podpora ovšem není zadarmo. Každá z frakcí si do programu nové šéfky Komise chce prosadit to své, což je na deklarovaných vizích von der Leyenové vidět. V projevu před hlasováním se zavázala například k tomu, že v prvních dnech svého působení představí nový evropský klimatický zákon, jehož součástí bude i dosažení uhlíkové neutrality Evropy do roku 2050. A nechala se také slyšet, že její Komise by podpořila zavedení celoevropské minimální mzdy.

Těmito závazky zahrnujícími boj proti změnám klimatu či snahu o sociálně citlivější Evropu šla na ruku hlavně socialistům a liberálům, kteří to od ní vyžadovali při slyšení minulý týden. „Její projev byl tak trochu jako vánoční stromeček, pod kterým si každý – ať už socialisti, liberálové, ale i lidovci – mohl najít svůj dárek,“ říká Kovář.

Jestli je však von der Leyenová někomu skutečně zavázaná, je to polská vládní strana Právo a Spravedlnost (PiS). Ta v Evropském parlamentu spadá do konzervativní frakce ECR, která už před hlasování jasně potvrdila, že von der Leyenovou nepodpoří. Polská PiS, která v květnových volbách získala 26 mandátů, však navzdory tomu hlasovala pro Leyenovou. „Byl to velice zajímavý moment,“ hodnotí to pro INFO.CZ odborník Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál a připomíná, že bez těchto hlasů by Němka zvolena nebyla.

Krok polské vládní strany podle Dostála bude s největší pravděpodobností hrát roli při dalším vyjednávání o postech eurokomisařů. „Poslanci PiS nejsou zrovna spokojení, jak to tam dnes probíhá – i vzhledem k tomu, že byla polská expremiérka a nynější europoslankyně Beata Szydłová dvakrát zamítnuta jako kandidátka na předsedkyni Výboru pro zaměstnanost a sociální politiku. Možná je to proto rozhodnutí PiS vykoupené příslibem zajímavé pozice v Komisi, kterou Polsko žádá,“ míní Dostál.

Genderová vyváženost

Ursula von der Leyenová se má stát první ženou v čele Evropské komise a na složení jedné z nejvýznamnějších unijních institucí to bude vidět. Designovaná předsedkyně včera potvrdila, že její Komise bude genderově vyvážená a opět vyzvala vlády členských zemí, aby do nové Evropské komise navrhly dva kandidáty – muže a ženu. „Pokud členské státy nenavrhnou dostatek ženských komisařek, budu chtít nové kandidáty. Ženy představují polovinu obyvatel, chceme spravedlivý podíl,“ řekla při projevu v Evropském parlamentu. Požadavek, aby každý nominoval jednoho muže a jednu ženu, může v jednotlivých zemích vyvolávat dilema, koho do Bruselu poslat.

Podle Dostála má návrh von der Leyenové něco do sebe. „Mně přijde návrh nominovat jednoho muže a jedu ženu celkem chytrý, protože si následně může vybrat podle schopností obou z nich,“ říká Dostál a připomíná, že při hledání genderové vyváženosti Evropské komise se v minulosti hovořilo o tom, že státy, které nominovaly ženu, mohly být mírně zvýhodněné oproti zemím nominujících pouze muže. „Takovýto systém mi proto přijde víc fér,“ dodává.

Je však otázka, kdo bude v takovém případě nominován za Česko. Přestože verdikt vlády zatím není stoprocentní, ženskou nominantkou je s největší pravděpodobností nynější eurokomiařka Věra Jourová. Kdo by měl zastupovat mužský element, ale není jasné ani v náznacích. Podle portálu EurActiv.cz se spekuluje o ministru zahraničí Tomášovi Petříčkovi za ČSSD, ten však prý o ničem takovém zatím nepřemýšlel.

Silná portfolia pro V4

Přestože visegrádské země nominaci von der Leyenové na summitu před dvěma týdny podpořily, německá nominantka má v programu celou řadu věcí, které jim nejsou zrovna po chuti – ať už jde o klimatickou politiku, plánovanou reformu migrační a azylové politiky nebo ochranu právního státu v členských zemích, se kterou by měly problém hlavně vlády Polska a Maďarska.

Na druhou stranu by však tyto země mohly díky nominaci von der Leyenové dosáhnout na významná portfolia v Evropské komisi – zemím střední a východní Evropy to designovaná předsedkyně přislíbila. Von der Leyenová chce tímto způsobem dohnat princip pomyslné geografické rovnováhy, který byl při hledání kandidátů na nejvyšší unijní posty vynechán. Nové členské země tak nemají v takzvaných „top jobs“ žádné zastoupení.

Podle Dostála se však během přidělování křesel v Evropské komisi může rozehrát bitva uvnitř Visegrádské čtyřky samotné. „Polsko, Slovensko i Česko říkají, že by je mimo jiné zajímala energetika, všichni ji ale dostat nemohou. Smetanu neslíznou všechny čtyři země,“ říká a dodává, že je otázka, která z visegrádských zemí „ostrouhá“. Vzhledem k hlasování Práva a Spravedlnost ve prospěch von der Leyenové je však pravděpodobné, že na vysněný rezort dosáhne právě Polsko. Česko vyjadřuje zájem také o vnitřní trh či zemědělství.

Silnější Evropský parlament?

Za „průlom“ považuje Dostál také slova von der Leyenové o tom, že podporuje právo na legislativní iniciativu Evropského parlamentu, pokud o to sám požádá. „Takový krok by dal Evropskému parlamentu de facto pravomoc předkládat legislativu či legislativní záměr,“ říká Dostál, podle kterého si tak kandidátka chtěla zajistit před hlasováním podporu.

Je nicméně otázka, jak by na něco takového reagovaly členské státy – i ony se stále hlasitěji snaží vytyčovat směr, kterým má komise postupovat. „Tím, že Leyenová vyjádřila podporu legislativní iniciativě europarlamentu, rozehrává zajímavou institucionální hru, která jen ukazuje na zvyšující se důležitost parlamentu,“ dodává odborník. Von der Leyenová přitom podporu v parlamentu ještě bude potřebovat – v nejbližší době při grilování adeptů na eurokomisaře a následně při schvalování její Komise jako celku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud