Půr: Víme, že internetové giganty lze porazit. Reforma autorského práva je ale na začátku | info.cz

Články odjinud

Půr: Víme, že internetové giganty lze porazit. Reforma autorského práva je ale na začátku

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Vyjednavači Evropského parlamentu, Evropské komise a členských států ve středu dosáhli dohody o reformě autorská práva. Má posílit postavení novinářů, hudebníků či filmařů vůči internetovým gigantům jako Google či Facebook. Její odpůrci straší, že internet se zásadně změní, a varují před cenzurou. Někteří vydavatelé se zase připravují na příliv peněz z rozpočtu amerických monopolních firem. Poměrně početnému zástupu obou stran ovšem nedochází, že jsme stále ještě na začátku.

Jediné, co víme s jistotou, je, že Googlu, Facebooku a mnoha dalším technologickým firmám nestačí ani desítky milionů dolarů a nejlepší lobbisté světa, aby změnily rozhodnutí evropských politiků. To není vůbec špatná zpráva, když si uvědomíte, že na druhé straně stojí vydavatelé, kteří mají mnohem menší finanční prostředky, hudebníci či filmaři.

Americké firmy nepochybně podcenily skutečnost, že se zástupci evropského kreativního průmyslu dokážou koordinovat a jsou schopni postupovat efektivně. Bylo to jasně patrné v létě, kdy Google a jeho stoupenci v Evropském parlamentu ještě vítězili. Na vině tehdy byl i nezájem mnohých vydavatelů, nepochopení legislativy a masivní kampaň technologických firem. Ta ve výsledku sehrála značnou roli, protože její monstróznost mnoho zákonodárců odradila a projevil se klasický „overkill“ efekt. Někteří z poslanců z tohoto důvodu na podzim hlasovali jinak, než v létě.

Topol Show

Bylo by ovšem mylné se domnívat, že technologický sektor se teď vzdá bez boje. Příležitostí vývoj zvrátit je ještě celá řada. Bavíme se přitom o desítkách miliard eur ročně, které se v celém byznysu s autorskými právy točí. To už je slušný důvod vydržet až do konce.

Trialog, jak se jednání Evropské komise, Evropského parlamentu a členských států nazývá, byl obtížnou překážkou pro úspěch reformy. Ty další ovšem nejsou o mnoho menší, byť se to tak může z některých zpráv zdát. Příští týden budou jednat o dosažené dohodě velvyslanci členských států EU na takzvaném COREPERu. Vzhledem k tomu, že některé pasáže směrnice ještě nejsou zcela jasné, nelze očekávat úplně hladký průběh. Směrnici podporuje poměrně těsná většina států EU a výsledek může například ovlivnit postoj Velké Británie, která je na odchodu z evropské osmadvacítky.

Pokud i tady reforma uspěje, čeká ji překážka nejtěžší, kterou představuje plenární zasedání Evropského parlamentu. Odpůrci správně tuší, že to je v podstatě poslední šance, jak celou legislativu zastavit. Mnohým se vybaví osud dohody proti padělatelství ACTA, která padla úplně na konci schvalovacího procesu, přestože zdárně překonala všechny předchozí etapy. Aktivistům se tehdy podařilo oslovit veřejnost a udělat z ACTA „cool“ téma. Nyní to budou mít mnohem těžší, protože nemůžou počítat s podporou vydavatelů, hudebníků a filmařů. Část z nich je v minulosti podpořila.

Reforma autorského práva je také mnohem složitější, než dohoda ACTA. Ani samotní politici, kteří o ní rozhodují, ji nechápou v celé své komplexnosti. Žijeme navíc ve světě, kdy je placení za obsah mnohem obvyklejší, než v době dohody ACTA. Určitý signál bude, až dohoda doputuje do jednoho z parlamentních výborů (JURI). Jeho stanovisko sice není pro plenární zasedání závazné, ale dává určitý obraz o rozložení sil v parlamentu. Pokud dohoda uspěje i tam, stejně pořád není konec.

Členské státy pak musejí směrnici převést do vlastní národní legislativy. Budou na to mít dva roky. Směrnice je ovšem psána poměrně obecně, takže to nebude jednoduchý úkol. Ovšem stojí za to ho podstoupit. Pokud budou mít američtí technologičtí giganti rozum, přijdou sami k jednacímu stolu. To se zatím nestalo, ačkoliv takový krok opakovaně slibují. Pokud k jednacímu stolu nepřijdou, budou se muset vypořádat s následky, které můžou jejich byznys zásadně poškodit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud