Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva. Nutnost, či chyba, která posílí apetit Moskvy? | info.cz

Články odjinud

Rada Evropy vrátila Rusku hlasovací práva. Nutnost, či chyba, která posílí apetit Moskvy?

Pondělní rozhodnutí Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) vrátit Rusku hlasovací práva, o která přišlo po anexi Krymu v roce 2014, vyvolalo v mnoha zemích nevoli. Moskva si tento krok de facto vynutila výhrůžkou úplného odchodu z Rady Evropy, kritici však varují, že rozhodnutí jen podpoří chuť Kremlu i nadále porušovat mezinárodní právo. „Je to špatný taktický tah – Rusové budou asertivnější a neprospěje to ani Radě Evropy, ani Ukrajině a nakonec ani ruským občanům,“ říká pro INFO.CZ bývalý český velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář.

Parlamentní shromáždění, které je hlavním poradním orgánem Rady Evropy, o navrácení hlasovacích práv Rusku rozhodlo v pondělí pozdě večer – pro se vyslovilo 118 členů, 62 bylo proti a deset dalších se zdrželo. Ukrajina sice měla podporu pobaltských zemí a Velké Británie, její varování před návratem hlasovacích práv Rusku však přišlo vniveč. Návrh měl totiž podporu dvou významných evropských velmocí – Francie a Německa.   

Ze čtyř českých zástupců návrat ruských hlasovacích práv podpořili Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr – oba z hnutí ANO. Naopak proti se postavil František Kopřiva z Pirátů a Miroslav Nenutil z ČSSD se hlasování zdržel. Co rozhodnutí shromáždění Rady Evropy znamená? A jde o první krok vedoucí k uvolňování sankcí, které byly proti Rusku zavedeny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014? Přečtěte si základní otázky a odpovědi.

Je na návrat hlasovacích práv Rusku vhodná doba?

Podle Ukrajiny, ale i řady odborníků, politiků či organizací rozhodně není. Kritici poukazují na to, že Rusko nadále pokračuje v agresivním chování a k naplnění minských dohod má Moskva hodně daleko.

„Zeslabení sankčního mechanismu PACE proběhlo za situace, kdy Rusko neudělalo žádný konstruktivní krok – naopak neplnilo své závazky a podmínky stanovené v usneseních PACE, které byly přijaty jako odpověď na ruskou agresi,“ říká pro INFO.CZ ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

Podle ukrajinského ambasadora je tak rozhodnutí Rady Evropy obrovská chyba, která je nebezpečná i pro shromáždění samotné – odstupuje tím totiž od svých zásad a hodnot a navíc tímto krokem do budoucna ztrácí také důvěru a autoritu.

Protože Rusko nesplnilo, co se po něm v Radě Evropy chtělo, není na návrat hlasovacích práv vhodný čas ani podle odborníka na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Karla Svobody. I podle něj tak rozhodnutí poškozuje obraz Rady Evropy. „Ukazuje to, že tyto instituce fungují jen do té doby, dokud je chtějí jejich členové respektovat. Jakmile země jako Rusko řekne, že na to kašlou, není žádný způsob, jak na ně zatlačit,“ říká pro INFO.CZ.

Jsou argumenty pro návrat hlasovacích práv pochopitelné, či liché?

Nutno připomenout, že pondělní rozhodnutí PACE vrátit Moskvě hlasovací práva se předvídalo už minulý týden. Rusko totiž začalo vážně hrozit, že pokud mu nebudou vrácena hlasovací práva, z Rady Evropy natvrdo odejde. Ruské finanční příspěvky přitom tvoří asi sedm procent rozpočtu organizace, Rada Evropy by tak přišla o významného plátce. S tím už se však musela vyrovnávat v posledních dvou letech – v roce 2017 Moskva placení příspěvku ve výši 33 milionů eur pozastavila.

Právě definitivní ztráta ruských financí tak na řadu členských států zafungovala – podle Svobody jde o silný argument pro navrácení hlasovacích práv. Zastánci tohoto kroku zároveň tvrdí, že by případný odchod Ruska z Rady Evropy odnesli primárně ruští občané – přišli by totiž o možnost obracet se na Evropský soud pro lidská práva (ESLP). „Argument s Evropským soudem pro lidská práva je ale spíše výmluva, protože si Rusko z těchto rozsudků stejně moc nedělá,“ říká Svoboda.

Argument, podle něhož je nutné bránit možnost ruských občanů odvolávat se k ESLP, kritizuje i ukrajinský velvyslanec. Statistiky za loňský rok sice ukazují, že nejvíc případů přichází k soudu ve Štrasburku právě z Ruska, Moskva však velkou část z nich ignoruje – v roce 2017 ruský ústavní soud navíc stanovil, že se stát má řídit jen těmi rozhodnutími ESLP, která nejsou v rozporu s ruskou ústavou. „Evropa by už konečně měla pochopit psychologii kremelského vedení: ani trochu mu na svých občanech nezáleží. Vůbec není v jeho zájmech, aby Rusové mohli obhajovat svá práva u evropského soudu,“ tvrdí Perebyjnis.

Právě možností Rusů odvolávat se k soudu ve Štrasburku své rozhodnutí obhajovala i řada zástupců z Německa a Francie, podle kterých dává přístup k ESLP ruským občanům „poslední naději“. Podle BBC však zároveň argumentují tím, že je lepší mít Rusko uvnitř než mimo Radu Evropy. S tím souhlasí i Jaroslav Kytýr – jak řekl pro Deník N, je třeba, aby byli členové ruské delegace u jednacího stolu přítomní a měli tak možnost slyšet kritiku a reagovat na ni.

Všechny tyto argumenty jsou podle Koláře liché. „Rusku nikdo nebrání, aby bylo zpátky u jednacího stolu – samozřejmě by to bylo dobře, ale jsou tu jisté podmínky, které musí být splněny. Ve chvíli, kdy začnete ustupovat zlu a inspirujete ho k tomu, aby bytnělo, dostanete se do začarovaného kruhu a apetit Rusů se tím jen podpoří. Je to špatný taktický tah – Rusové budou asertivnější a neprospěje to ani Radě Evropy, ani Ukrajině a nakonec ani ruským občanům,“ míní bývalý velvyslanec v Rusku.

Jak na to reaguje Rusko?

Znovuzískání hlasovacích práv Rusko přijalo s nadšením a podle očekávání ho také interpretuje po svém. Jak prohlásil šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij, státy hlasující pro obnovení hlasovacích práv „prakticky udělaly první krok k uznání Krymu“. Místopředseda Státní dumy Pjotr Tolstoj pak rozhodnutí označil za „protržení sankčního řetězu kolem Ruska“.

Slova ruských státníků tak dokazují, že pro Moskvu je obnovení hlasovacích práv velkým vítězstvím a budou to tímto způsobem prezentovat i před domácím publikem. „Je to prodáváno jako výhra a hlavně jako ukázka toho, že Evropa začíná chápat, že její pozice byla chybná,“ popisuje ruské snažení Svoboda, podle kterého však slova ruských představitelů nelze brát úplně vážně.

Nicméně jak upozorňuje ukrajinský velvyslanec, Rada Evropy tímto krokem vyslala Rusku jednoduchý vzkaz: Kreml může i nadále pokračovat ve své agresivní politice, okupovat cizí území, sestřelovat letadla, dupat po lidských právech a nic se mu nestane, varuje Perebyjnis.

Jde o první známku ochabování protiruských sankcí?

Ochabování podpory protiruských sankcí můžeme pozorovat v řadě evropských států – nejde přitom jen o tradiční ruské spojence v rámci EU, jako Itálie nebo Řecko. Proti sankcím se v posledních dnech postavil i český ministr průmyslu Karel Havlíček, podle něhož brání obchodu a čím dříve budou zrušeny, tím lépe pro tuzemské podnikatele. Podobně se však vyjadřují i politici na východě Německa, které mělo vzhledem k historickému rozdělení země vždy silnější vazby na Rusko než západ.   

Lze tedy rozhodnutí Rady Evropy vnímat jako první známku toho, že sankce mohou ochabovat, jak tvrdí i ruští zástupci? Podle Svobody je postupné rozvolňování režimu vůči Rusku víc než možné. „Neříkám, že to je dobře, ale myslím si, že to nastane,“ říká odborník.

Bývalý český velvyslanec v Rusku však doufá, že jde především o lichou ruskou interpretaci. „Rada Evropy je přeci jen specifická organizace a doufám, že jak Evropská unie, tak Spojené státy a západní spojenci chápou, že pokud Rusko neplní to, k čemu se zavázalo v minských dohodách, a pokud nadále okupuje Krym, nemůže s ním být zacházeno jako s rovnocenným partnerem. Stále je to agresor a okupant,“ říká Kolář.

V jednotný postoj Evropské unie vůči sankcím doufá i ukrajinský velvyslanec v Česku. Podle něj by stávající protiopatření zavedená v roce 2014 měla zůstat i nadále v platnosti a v případě potřeby být posílena, nebo uvalena nová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud