Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Recept na zvládání migrace: Merkelová chce společný azylový systém EU i jeho úřad

Evropská unie potřebuje podle Angely Merkelové jednotný azylový systém a do budoucna také společný azylový úřad. Německá kancléřka to dnes řekla na setkání Evropské lidové strany (ELS) v Mnichově, informovala agentura DPA. Merkelová rovněž vyzvala k reformě unijních institucí včetně snížení počtu eurokomisařů či zrušení dvou ze tří sídel Evropského parlamentu.

"Pokud se nám nepodaří najít společnou odpověď na otázky nelegální migrace, pak budou zpochybněny samotné základy Evropské unie," řekla předsedkyně německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), která je jednou z členských stran ELS.

Aby bylo možné zachovat v Evropě volnost pohybu a vnitřní trh, je podle Merkelové společný evropský azylový systém nezbytný. V jeho rámci by měly fungovat společné standardy, které by odpovídaly evropským a mezinárodním závazkům členských zemí, jako je například ženevská konvence.

"Ve střednědobém výhledu potřebujeme i evropský azylový úřad, který by svou práci z větší části prováděl na vnější hranici EU," zdůraznila Merkelová. Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže označila za krok správným směrem, nebude podle ní ale stačit na to, aby se zastavila migrace do Evropy. Potřeba je především bojovat s příčinami, proč lidé ze svých zemí prchají, a především investovat do rozvoje těchto zemí, dodala německá kancléřka.

Úterní jednání ministrů vnitra EU v Lucemburku ukázalo, že mezi členskými zeměmi panují v otázce reformy azylového systému hluboké rozpory.

Kromě otázky migrace se Merkelová ve své řeči k členům Evropské lidové strany věnovala také reformě EU. Vyzvala ke snížení počtu členů Evropské komise a vytvoření evropských kandidátek, pro které by mohli lidé při volbách do Evropského parlamentu hlasovat nezávisle na tom, ve které zemi žijí. "Práce Evropského parlamentu by se měla soustředit na jedno místo," uvedla také kancléřka. V současnosti má EP sídla hned tři - v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. Do východofrancouzského Štrasburku se parlament téměř každý měsíc stěhuje na plenární zasedání.

Ke zrušení stěhování europarlamentu či snížení počtu eurokomisařů z 28 na 18 vyzval tento týden také rakouský lidovecký kancléř Sebastian Kurz, jehož země v červenci převezme předsednictví v Radě EU. Zrušení sídla ve Štrasburku má své příznivce ve všech frakcích Evropského parlamentu. Zásadně proti je především Francie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1