Reformě azylového práva EU zvoní umíráček. Migračním opatřením zasadí poslední ránu eurovolby | info.cz

Články odjinud

Reformě azylového práva EU zvoní umíráček. Migračním opatřením zasadí poslední ránu eurovolby

Reforma evropského azylového práva a migrační politiky, která byla Evropskou komisí představena na jaře roku 2016 v reakci na tehdejší migrační krizi, měla mimo jiné pomoct řídit migraci do Evropy, v řadě unijních zemí však především posílila hysterii kolem takzvaných „migračních kvót“. Postupem času se tak přijetí změn začalo ukazovat jako nedosažitelný cíl a dnes už je jasné, že je plánovaná reforma azylové a migrační politiky mrtvá. Do květnových voleb se totiž nová pravidla nestihnou přijmout a po sestavení nového europarlamentu a Komise půjde reforma k ledu.

„Jestli nám současná uprchlická krize něco ukázala, je to to, že nynější podoba společného evropského azylového systému není možná. Nadešel čas na reformovaný a spravedlivější systém, který bude založen na společných pravidlech a sdílené odpovědnosti,“ prohlásil první místopředseda Komise Frans Timmermans, když v květnu roku 2016 představoval návrhy na reformu evropského azylového systému. „Musíme návrhy proměnit v realitu, co nejdříve to bude možné,“ dodal tehdy Timmermans. Tři roky poté je ale jasné, že se jeho slova naplnit nepodařilo a ani nepodaří.

Evropská komise tehdy reagovala na migrační krizi, která Evropu zachvátila o rok dříve. Představila celkem sedm legislativních návrhů o řízení migrace a azylu, dva z nich se však u některých členských zemí setkaly s velkým odporem. Největší rozpory panují ohledně reformy dublinského systému, který určuje, jaká země EU je odpovědná za vyřízení azylové žádosti. Druhou je pak návrh nahradit stávající směrnici o udělování azylu nařízením, které má harmonizovat postupy v jednotlivých unijních zemích.

Nejdiskutovanější součástí balíčku se ale stala zejména nová pravidla pro rozložení zátěže napříč unijními zeměmi – tedy takzvaný přerozdělovací mechanismus. Po něm dlouhodobě volají státy na jihu Evropy, které mají jako první země, kam vstoupí migranti, odpovědnost za jejich azylové řízení. Na opačné straně barikády stojí naopak státy, které se příchodu migrantů usilovně brání. Tříleté hledání rovnováhy mezi „solidaritou“ a „odpovědností“ uvnitř Evropské unie vykopalo příkopy, které se dodnes jen těžko překonávají a které také znemožnily přijetí dalších opatření pro zvládání migrace.

Vedle dvou kontroverzních dokumentů totiž stojí pět dalších návrhů, které mají migrační politiku unie zefektivnit, a dá se říct, že na nich uvnitř Evropské unie panuje shoda, přesto zřejmě spadnou pod stůl. Patří mezi ně například nařízení o Eurodacu, které má vylepšit databázi otisků prstů žadatelů o azyl, nebo návrh na vznik plnohodnotné azylové agentury EU. Některé státy včetně Česka však začaly upozorňovat na to, že jednotlivé dokumenty na sebe vzájemně navazují a není možné jeden bez druhého přijmout.

„Je to složitější v tom, že legislativní texty zabývající se azylovou reformou, které předložila Evropská komise, jsou vzájemně provázané. To znamená, že směrnice a nařízení, které jsou projednávány v rámci migračního balíčku spolu s Dublinem, se přímo k textu o změně dublinského nařízení vztahují,“ upozornil pro INFO.CZ už loni v červnu odborník na migraci s Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth s tím, že spolu s Dublinem pohoří všechny ostatní části reformy.

Problém je podle něj ale i nevůle některých zemí a politických sil v Evropském parlamentu. „Je tu velká část států i politických stran v Evropském parlamentu, které tvrdí, že je to balíček a má se o jeho budoucnosti rozhodnout jako o celku, a ne přijmout jen nějaké části a jiné nechat takzvaně vyhnít,“ popsal pro INFO.CZ patovou situaci kolem migračního balíčku Jungwirth.

Co bude s reformou po eurovolbách?  

Jednou z posledních šancí, kterou Evropská komise využila k prosazení svého migračního balíčku, se stal červnový summitu unijních lídrů, jehož hlavním tématem se stala právě migrace. Před zasedáním Komise vyzývala členské země, aby v reformě azylového práva pokročily, to se ale nestalo. Lídři naopak přišli s návrhem na zřízení vyloďovacích platforem na severu Afriky, ale ani tento plán nebyl úspěšný. Mezitím začal v Bruselu růst tlak na členské státy, aby s reformou azylového systému pohnuly a podařilo se změny přijmout ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se odehrají v druhé polovině května.

Dnes – tedy pět týdnů před volbami – už jsou ale šance na přijetí reformy azylové a migrační politiky nulové. „Současná Evropská komise neměla dostatečný diplomatický potenciál, aby dokázala reformu prosadit ve shodě členských států a to bez ohledu na to, do jaké míry se zdůrazňovalo téma kvót. Podle mého názoru Evropská komise ani nechtěla investovat obrovské množství energie do tak problematické politiky, protože zkušenosti z let 2015 a 2016 jsou z hlediska reformy systému bohužel fatální,“ říká pro INFO.CZ odborník na EU Michal Vít.

„Zároveň se příliš rozcházejí zájmy členských států a paradoxně největší spor se vede mezi Rakouskem a Německem, ačkoli je mediálně rámován jako spor mezi V4 a ‚zbytkem EU‘. Případná reforma ohrožuje politický status quo jednotlivých členských států, takže v současné době je minimální možnost, že by došlo k dohodě,“ dodává expert z Metropolitní univerzity Praha (MUP).

Otázkou však zůstává, co bude s reformou azylového práva a migrační politiky po evropských volbách. O návrzích se bude zřejmě znovu vyjednávat poté, co bude zvolený nový Evropský parlament a bude složená nová Evropská komise, která současný kabinet Jeana-Clauda Junckera oficiálně nahradí až v listopadu. Podle listu EUobserver reformě začíná zvonit umíráček.

„Je možné, že další Evropská Komise může návrhy z roku 2016, které měly revidovat azylové právo, stáhnout. Ale i kdyby se tak nestalo, budoucí Evropský parlament nebude nucen držet se pozic formulovaných za současné sestavy Evropského parlamentu,“ píše server s tím, že současné rumunské předsednictví se sice snažilo protlačit alespoň návrhy týkající se identifikace migrantů prostřednictvím otisků prstů nebo zřízení azylové agentury EASO, v únoru však Rumunsko přiznalo, že přijetí změn není v tak krátkém časovém úseků reálné.

Míč tak po volbách zůstane na straně Evropského parlamentu a migrační balíček skončí ve složce takzvaných „nevyřízených záležitostí“. To znamená, že nový šéf Evropského parlamentu společně s představiteli politických skupin v europarlamentu – takzvaná Konference předsedů výborů – určí, co s legislativním balíkem dál. Vyhlídky však nejsou zrovna optimistické.

Podle předvolebních průzkumů a obav řady odborníků po volbách posílí populistické, euroskeptické a také krajně pravicové strany, které razí ostře protiimigrační názory, osud balíčku je tak už zřejmě dopředu zpečetěn. „Ukončení legislativního procesu přitom bude českou diplomacií – i dalšími členskými státy, které vystupují proti přerozdělovacímu mechanismu – podáváno jako výhra,“ říká pro INFO.CZ Vít. Zároveň ale dodává, že navzdory mediálnímu obrazu se Česko po celou dobu drželo spíš pozice „zainteresovaného pozorovatele, který příliš nezasahoval do hlavních sporů, protože nemusel“.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud