Články odjinud

Rozhovory o brexitu ve finále: Rozsekne jednání nedělní summit? A co je před ním dobré vědět?

Neděle bude pro jednání o brexitu nanejvýš důležitým dnem. V Bruselu se sejdou evropští lídři, aby projednali a – pokud vše půjde hladce – také odsouhlasili dohodu o odchodu Velké Británie z Evropské unie připravenou unijními a britskými vyjednavači. Zatím ale není jasné, zda bude nedělní mimořádný summit pro blížící se vystoupení Spojeného království úspěchem, nebo se rozhovory znovu zadrhnou. Co může dohodu o brexitu zhatit, proč je summit důležitý a co čekat po něm? Dozvíte se v shrnutí klíčových otázek a odpovědí.

Proč byl summit svolán?

Předběžná dohoda o brexitu měla být posvěcena už na pravidelném summitu hlav států EU v říjnu, jednání se však zadrhla na otázce budoucího režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskem, a říjnový termín se proto stihnout nepodařilo. Poté celá Evropa vyhlížela, zda jednání pokročí natolik, aby mohl být svolán mimořádný summit v listopadu. To se povedlo minulou středu, kdy britská vláda dala dohodě vyjednané se zástupci EU o 585 stranách zelenou.

Tento týden pak britská a evropská strana ladily detaily politické deklarace. Ta nastiňuje, jak budou vypadat vzájemné vztahy po takzvaném přechodném období, které má trvat od 30. března do konce roku 2020. Deklarace na 26 stranách definuje, například to jak budou nastaveny obchodní a hospodářské vztahy – řešením má být vznik zóny volného obchodu a zároveň těsná spolupráce v oblasti cel a regulačních opatření.

Proč je summit důležitý a co od něj čekat?

„Summit je důležitý z formálního hlediska, protože členské státy Evropské unie dohodu o vystoupení Velké Británie z EU musí schválit – vyplývá to z článku 50 Smlouvy o EU, který říká, že Evropská rada dohodu schvaluje kvalifikovanou většinou. Proto je summit naprosto klíčový,“ říká pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic, který očekává, že unijní lídři navzdory některým výhradám dokument posvětí.

Na čem se summit může zaseknout?

Proti vyjednané dohodě brojí značná část britské politické scény, těsně před summitem však začaly zaznívat výhrady i z některých členských zemí unie. Například Francie požaduje změny týkající se pravidel rybolovu. Polsko chce zase záruky, že odchod Británie nebude znamenat pro zbývající země povinnost zvýšit klimatické cíle tak, aby byl naplněn závazek slíbený Evropskou unií.

Neodsouhlasením dohody na nedělním summitu však hrozí především Španělsko, které požaduje, aby dohoda obsahovala samostatnou pasáž o Gibraltaru – zámořském území Spojeného království, které přímo sousedí se Španělskem a je dlouhodobým předmětem sporů mezi Londýnem a Madridem. Politická deklarace by měla podle španělského premiéra Pedra Sáncheze jasně stanovit, že budoucnost Gibraltaru je bilaterální záležitostí jednání mezi Londýnem a Madridem, a ne něco, o čem se bude rozhodovat na úrovni EU.

Sánchez o Gibraltaru hovořil i s britskou premiérkou Theresou Mayovou, ke kompromisu ale nedospěli. „Po konverzaci s Theresou Mayovou zůstávají naše pozice vzdálené. Moje vláda bude vždy bránit zájmy Španělska. Pokud nedojde k žádným změnám, budeme vetovat brexit,“ napsal včera Sánchez na twitteru.

Ředitel Institutu EUROPEUM však věří, že se sporná otázka Gibraltaru podaří do summitu vyřešit. A i kdyby Španělsko řeklo dohodě „ne“, smlouva stejně projde – hlasovat se totiž bude kvalifikovanou většinou, není proto potřeba, aby text odsouhlasily země jednomyslně.  

„Španělsko by sice mohlo teoreticky vyžadovat, aby ho ostatní země podpořily, ale nemyslím si, že by jednání šlo takovýmto způsobem na hranu, protože rozhovory jsou velice náročné – všichni jsou rádi, že konečně skončily a bylo dosaženo dohody. Do neděle je navíc stále trochu času na to, aby případně bylo Španělsko uspokojeno nějakým politickým prohlášením. V nejhorším případě tedy bude Španělsko hlasovat proti, ale to díky hlasování kvalifikovanou většinou nic nezmění,“ míní Bartovic.

Brexit - firmy, infografikaBrexit - firmy, infografikaautor: Info.cz

„Jediné, na čem by summit mohl krachnout, by byla situace, kdy by si Velká Británie vyžádala ještě nějaké změny v dokumentu. A německá kancléřka Angela Merkelová už prohlásila, že pokud by se měl dokument znovu otevírat, tak se Evropské rady nezúčastní,“ dodává.

Co se bude dít po summitu?

Pokud budou velká očekávání naplněna a nedělní summit dohodu skutečně odkývne, přijde na řadu schvalování v evropském a britském parlamentu. „Nečekám, že by se hlasování o dohodě mohlo v Evropském zadrhnout. Určitě se tam o brexitu bude vést intenzivní debata, ale myslím, že si Evropský parlament nedovolí smlouvu shodit. Znamenalo by to tvrdý brexit a takovou odpovědnost si na sebe Evropský parlament nemůže vzít,“ říká odborník.

„Pak bude míč na straně Velké Británie. Dohodu musí schválit tamní parlament, a pokud tak udělá, už nebude brexitu nic bránit. Po březnovém vystoupení země z EU začne platit přechodné období a přijdou na řadu intenzivní vyjednávání o úpravě budoucích vztahů mezi EU a Británií. Tyto rozhovory budou probíhat na základě politické deklarace, která zatím jen stanovuje mantinely toho, jak by tyto vztahy měly vypadat,“ dodává Bartovic.

To je však ideální scénář, který se vůbec nemusí naplnit. Právě hlasování v britském parlamentu, který je v otázce brexitu hluboce rozdělený, totiž bude pro dohodu znamenat největší zatěžkávací zkoušku.

Co když britský parlament řekne dohodě „ne“?

Nejklíčovější okamžik brexitu tedy nastane v den schvalování dohody britskými poslanci. Proti vypracované brexitové smlouvě se totiž staví nejen opoziční labouristé nebo Skotská národní strana, ale i část její Konzervativní strany a také koaliční partneři ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), kteří také mohou Mayové vypovědět poslušnost.

Neodsouhlasení dohody britským parlamentem se tak každým dnem jeví jako čím dál pravděpodobnější. Co by se dělo pak? Takový krok by zřejmě zamíchal kartami ve vedení Británie, pokud ale jde o vyjednávací proces s EU, může podle Bartovice dojít na čtyři různé scénáře.

„První cestou je pokus o renegociaci, což je podle mě velice nepravděpodobné, protože to evropská strana odmítá a navíc by byl problém to časově stihnout. Druhý scénář je takový, že by Velká Británie oficiálně požádala o prodloužení vyjednávání – to lze, pokud by to Evropská rada jednomyslně schválila. Dvouleté období by se tak dalo dál a dál natahovat a tím by se získal čas pro další jednání. To ale také nepovažuji za pravděpodobné, protože ze strany EU není zájem proces natahovat,“ popisuje odborník.

Dalším možným scénářem je pak takzvaný divoký, neboli tvrdý brexit. Ani na ten ale podle Bartovice nedojde, protože je jen málo členů britského parlamentu, kteří by si neřízený odchod z EU přáli. „Většina je pro kontrolovaný odchod z unie nebo pro setrvání v EU. Proto může dojít i na čtvrtý scénář, kdy by bylo vyhlášeno nové referendum, a přišly by na řadu pokusy o setrvání v EU,“ dodává s tím, že vzhledem k náladám na britské politické scéně bude dohoda parlamentem skutečně odmítnuta.

„Britská vláda se v každém případě může pokusit v  parlamentu vyvolat další hlasování pod hrozbou toho, že buď dojde na divoký odchod, nebo na to, že bude premiérka donucena k vypsání druhého referenda, aby měla podporu obyvatel – ať už pro dohodu s EU, nebo pro setrvání v unii,“ míní Bartovic, podle kterého na druhé referendum skutečně může dojít, i když ho Mayová zatím ostře odmítá. Dohoda, která je na stole, totiž v zemi čelí velkému odporu, a v menšině jsou i poslanci, kteří by si přáli odchod bez dohody.

 

 

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud