Rozpočet EU: Čeká nás jeho robustní reforma? Komentář ekonoma Petra Zahradníka

Petr Zahradník

Lze se oprávněně domnívat, že vedle vývoje událostí kolem brexitu by jednou z nemnoha klíčových událostí a témat v dění EU měla letos být podoba budoucího Víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2020. Útržky a náznaky, které jsou používány v nyní vedené diskusi, napovídají, že se můžeme těšit na pořádný otřes, kdy kámen nezůstane na kameni.

Moudřejší budeme na počátku května, kdy Evropská komise zveřejní svůj první návrh tohoto klíčového finančního vehiklu. Nicméně již její sdělení z poloviny února může leccos naznačit. Poměrně jasně zdůrazňuje, že nynější podoba VFR již neodpovídá budoucím potřebám a zájmům EU. Smyslem nynějších diskusí je za prvé určit, jaké oblasti má EU v úmyslu řešit společně a dohodnout se na jejich prioritním výčtu. A za druhé vytvořit pro tento účel odpovídající objem zdrojů.

Diskuse o prioritách a odpovídajících finančních zdrojích je silně ovlivněna variantami, které v loňském roce byly v obecné podobě nastíněny Bílou knihou o budoucnosti Evropy, které byly následně konkretizovány Diskusním dokumentem o budoucnosti financí EU. Pokud předmětem budoucnosti EU bude „pouze“ zaměření se na Jednotný vnitřní trh, potřeba zdrojů přerozdělovaných prostřednictvím Rozpočtu EU nebude tak velká, jako v případě shody nad větší a intenzivnější podobou spolupráce.

Návrat staronové kancléřky. Bez Merkelové to v Evropě nepůjde. Glosa Lucie Bednárové

sinfin.digital