Sarkozy se (ne)vrací. Navzdory soudům se bývalý prezident sbližuje s Macronem a dělá mu mentora | info.cz

Články odjinud

Sarkozy se (ne)vrací. Navzdory soudům se bývalý prezident sbližuje s Macronem a dělá mu mentora

V krizi okolo hnutí žlutých vest ztratil francouzský prezident Emmanuel Macron část popularity, získal ale překvapivého spojence – bývalého pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho. Právě on mu radil, jak na požadavky bouřící se ulice reagovat. A ve své překvapivé roli zdá se ještě neskončil.

V prezidentských volbách v roce 2017 mohli být soupeři, francouzští Republikáni ale bývalou hlavu státu Nicolase Sarkozyho vyřadili už v primárkách. V poslední době si však „Sarko“ se současným prezidentem Emmanuelem Macronem výborně rozumí – až tak, že ho Elysejský palác vyslal na nedělní ceremoniál do Gruzie, aby tam Macrona zastupoval.

Na inauguraci nové gruzínské prezidentky Salomé Zurabišviliové tak Sarkozy odjede jako zvláštní poradce prezidenta. Vybrán byl prý proto, že má k této postsovětské republice blízký vztah. Během svého mandátu působil jako zprostředkovatel mírových rozhovorů mezi Gruzií a Ruskem.

Bývalý prezident se do veřejného života vrátil říjnovým rozhovorem pro týdeník Le Point, který upoutal veřejnost i politiky nejen na pravici. Kromě řady geopolitických témat se v něm Sarkozy překvapivě vstřícně vyjádřil i k Macronovi: „Vím, jak těžké je naplnit všechna očekávání vzešlá z voleb. Zdržím se proto (Macronovy) kritiky… Dejme mu čas,“ prohlásil.

Sedmého prosince, tři dny před očekávanou televizní reakcí Macrona na požadavky hnutí žlutých vest, spolu oba muži poobědvali. O diskrétní schůzce v Elysejském paláci sice média informovala, žádný výstup z ní ale nebyl. Když pak Macron oznámil kroky k uklidnění „žlutých vest“, figurovalo mezi nimi i nezdanění přesčasů – právě s tímto krokem přitom přišel už během svého mandátu i Sarkozy, později ho ale zrušila vláda Sarkozyho nástupce Françoise Hollanda. Je tedy pravděpodobné, že si nynější šéf Elysejského paláce nechal od zkušeného kolegy poradit. Macron sice tento krok plánoval také, počítal s ním ale až od září příštího roku.

Jedním z důvodů nynějšího přátelství může být podle časopisu Le Point Macronovo vstřícné gesto po smrti Sarkozyho matky. Když 92letá paní loni v prosinci zemřela, Macron hned Sarkozymu zavolal s kondolencí, a navíc svému předchůdci nabídl kolonu motocyklů pro snadnější průjezd smutečního procesí městem. „To je silné gesto, které Sarkozy nezapomene. On už je takový, vždycky plný emocí. Pozornost stačí k tomu si ho získat,“ podotkl nejmenovaný zdroj z exprezidentova okolí.

Ve středu se Sarkozy zúčastnil spolu s britským expremiérem Tonym Blairem semináře průmyslové skupiny Altrad v jihofrancouzském Montpellieru. I zde okomentoval Macronovu odpověď na „žluté vesty“: „Macron dělá, co může, a abych pomohl své zemi, nijak ho nebudu nekritizovat,“ řekl s tím, že Francie „se zastavila“. „Svět se obrovsky zrychluje a my, nejen, že jsme se zastavili, my ještě couváme,“ řekl Sarkozy a stoupencům hnutí žlutých vest naznačil, že stát musí dělat nepopulární opatření, i když s nimi nebude každý souhlasit.

Po výše zmíněném rozhovoru pro Le Point se vyrojila řada spekulací o Sarkozyho návratu do politiky. On sám to úplně nevyloučil, spíše to ale vypadá, že „zůstane hodný“, jak sliboval své manželce Carle Bruniové. Zatímco mnozí Republikáni doufají v jeho politický comeback, zpěvačka Bruniová touží podle médií po klidném životě a manžela od návratu odrazuje. Sarkozy nemá navíc stále vyřešené své soudní spory, ať už jde o financování jeho kampaně někdejším libyjským diktátorem Muammarem Kaddáfím, nebo další aféru s volebním financováním označovanou podle komunikační agentury Bygmalion.

Doslova černou můru pak představuje možný Sarkozyho comeback pro nynějšího šéfa Republikánů Laurenta Wauquieze. Oba muži se nesnášejí a Wauquiez si po výše zmíněném Sarkozyho rozhovoru musel od straníků vyslechnout, že takto mluví pravý státník. On sám mezitím neplní rok staré sliby o „návratu pravice“, který avizoval po zvolení do čela strany. Průzkumy před volbami do evropského parlamentu Republikány těšit nemohou a mnozí straníci kritizují i Wauquiezovo váhání s reakcí na hnutí žlutých vest.

Když minulý týden zveřejnila agentura Ifop průzkum, v němž se ptala lidí, koho by volili v prezidentských volbách, zařadila do něj i Wauquieze. A republikánský lídr zcela propadl – s deseti procenty by skončil hůře než jeho předchůdce François Fillon, jenž čelil skandálu s falešným zaměstnáváním své manželky. Navzdory četným policejním výslechům a pokračujícím soudním procesům tak francouzská pravice na Sarkozyho stále s láskou vzpomíná.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud