Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seehofer představil kuchařku pro zvládání migrace: 4 kameny úrazu, které jeho plány hatí

Seehofer představil kuchařku pro zvládání migrace: 4 kameny úrazu, které jeho plány hatí

V posledních čtyřech týdnech mluvila o plánu pro zvládání migrace z dílny německého ministra vnitra Horsta Seehofera celá Evropa, k dokumentu se však dostali jen ti nejzasvěcenější a zbytek tápal. Dnes konečně nastal den, kdy se veřejnost o Seehoferově 63bodovém „Masterplanu“ dozvěděla víc. Některé jeho návrhy, kvůli kterým se těžce otřásla koalice, jsou ale velmi těžko realizovatelné. Co Seehofer chce a co mu stojí v cestě?

Odpor koaličních partnerů k tranzitním centrům

Německý ministr vnitra a šéf bavorské CSU dnes během představování plánu zopakoval, že by na německo-rakouské hranici měla v budoucnu vzniknout „tranzitní centra“ pro migranty. Právě Seehoferův požadavek, aby byli migranti registrovaní v jiné zemi EU okamžitě vraceni od německých hranic, před třemi týdny zažehl spor, který hrozil rozpadem vládní koalice a sedmdesátileté spolupráce mezi sesterskými stranami CDU a CSU.

Krizi se podařilo zažehnat až minulý týden, kdy se vládní strany CDU, CSU a sociální demokraté (SPD) dohodly na zpřísnění migrační politiky, které mimo jiné počítá s rychlejším vracením migrantů do ostatních unijních zemí, kde se poprvé registrovali. Návrh na zřízení tranzitních center ale SPD smetla ze stolu s tím, že žádné „uzavřené tábory“ nehodlá akceptovat.

Navzdory neochotě koaličních partnerů dnes Seehofer myšlenku zřízení těchto center znovu oživil, zároveň ale několikrát připomněl, že nejde o plán vládní koalice, ale konkrétně jeho ministerstva. Kromě tranzitních center přitom hovoří také o „novém hraničním režimu“ na německo-rakouských hranicích. Ten má žadatelům o azyl, kteří jsou registrovaní v jiné zemi EU, bránit ve vstupu na německé území.

„Kvůli tomu zřídíme tranzitní centra, z nichž budou žadatelé o azyl vraceni přímo do příslušných zemí,“ píše se v Seehoferově dokumentu. Takový plán však zřejmě nemá ve vládě za současného složení šanci projít. Německá kancléřka sice po tlaku ze strany CSU na tranzitní centra nakonec přistoupila, od počátku však dávala silně najevo, že jí je takový návrh proti srsti a trvala na domluvě celoevropského řešení. Jinými slovy: kývla obecně na Seehoferův záměr, ale jeho provedení si v praxi zjevně představuje o dost jinak. Pokud ministrovy požadavky nenarazí u CDU, bude zkouškou postoj SPD, která razí výrazně vstřícnější politiku vůči migrantům než Seehoferova strana.

Nutná spolupráce s ostatními zeměmi EU

Kromě koaličních partnerů je osud Seehoferova plánu – nebo alespoň části jeho návrhů – závislá také na ochotě ostatních evropských zemí spolupracovat. Jen málokteré unijní státy jsou ale požadavkům německého ministra vnitra nakloněny, protože na ně kladou nové nároky. Největším „potížistou“ je Itálie, která opětovné přijímání žadatelů o azyl odmítnutých na německo-rakouské hranici pochopitelně odmítá.

Že by měly být od rakousko-německých hranic migranti vraceni zpět do jihoevropských zemí, kam lidé na vratkých člunech a lodích připlouvají, Seehofer potvrdil už minulý týden během jednání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. „Rakouska se to nedotkne, lidé budou přesouváni z tranzitních center zpět přímo do Řecka a Itálie. V této chvíli nehodláme činit Rakousko zodpovědným za uprchlíky, to nebyl a není náš záměr,“ uvedl tehdy po jednání Seehofer, který zároveň přiznal, že rozhovory s Řeckem a Itálií nebudou snadné.

Právě Itálie tak bude pro Seehoferovy plány klíčová. První šancí k jednání bude čtvrteční jednání ministrů vnitra a spravedlnosti EU v Innsbrucku. Na okraj neformálního setkání tam mají zástupci Německa, Rakouska a Itálie probrat právě německý návrh na vracení migrantů zpět do Itálie nebo to, jak jižní migrační trasu uzavřít a omezit druhotný pohyb žadatelů o azyl po unii.

Africké NE! vyloďovacím platformám

Jak během dnešní prezentace Seehofer zdůraznil, klíčovým bodem pro zvládání migrace je především ochrana vnějších hranic Evropské unie tak, aby se snížil počet migrantů připlouvajících do Evropy. Přestože to v jeho plánu přímo nestojí, evropští lídři nyní při omezování migrace vsázejí především na vznik takzvaných vyloďovacích platforem v afrických zemích, kam by migranti zachránění ve Středozemním moři směřovali namísto cesty do Itálie.

Infografika - uprchlíci ve světě

Na plánu zřídit podobná centra mimo území Evropské unie se koncem června shodli evropští lídři, dotčené severoafrické země však takové návrhy razantně odmítají. Už před summitem návrhu řekla ne Libye, Maroko nebo Alžírsko. Podle odborníků však ještě není nic ztraceno a Evropa má šanci tyto státy přemluvit.

„Pokud se za to těmto zemím zaplatí a slíbí se jim nějaké další ústupky nebo výhodné dohody, je možné, že se jejich prvotně negativní postoj změní. Zároveň je třeba si uvědomit, že severoafrické země nebo Turecko mají v současnosti problém se spoustou migrantů, kteří se nacházejí na jejich území. A takováto centra financována Evropskou unií by jim při zvládání jejich situace do určité míry mohla pomoci,“ řekl po červnovém summitu pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Zdlouhavé evropské procedury

Pro lepší ochranu vnějších hranic je klíčová evropská agentura Frontex, podotkl dnes Seehofer a ocenil, že posílení Evropské pohraniční a pobřežní stráže je také jednou z priorit rakouského předsednictví EU, které se bude držet u kormidla příštího půlroku. Evropská komise tak má už v září přijít s návrhem na rychlé posílení mandátu, finančních prostředků i personálu agentury Frontex. Přijetí návrhu však bude ještě nějakou dobu trvat, na posílení Frontexu si tedy Seehofer ještě počká.

Přesto lze snahy o urychlené posílení pohraniční a pobřežní stráže považovat za úspěch – původně s tím totiž Komise počítala až po roce 2021, tedy jako součást návrhu budoucího víceletého rozpočtu EU. Lepší ochrana vnějších hranic však byla jedním z hlavních bodů, na kterých se evropští lídři dohodli na červnovém summitu, a dali najevo, že posílení Frontexu požadují už ve stávajícím finančním období, tedy do konce roku 2020. Komise se proto rozhodla jim vyhovět.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232