Spolupráce V4 má pro Česko smysl, ale v Bruselu je to červený hadr, říká Stuchlíková

Lucie Bednárová

Visegrádská spolupráce, která zahrnuje kromě Česka také Slovensko, Polsko a Maďarsko, přináší z praktického hlediska řadu výhod. Mediální obraz V4 je ale špatný a v institucích EU je často zkreslován. „Špatná pověst Visegrádu jde i ruku v ruce s eskalací situace v Polsku a Maďarsku. Časem začalo docházet ke zjednodušení, že tím troublemakerem, který pořád na všechno říká „ne“ a ještě má navíc problém s vládou práva, je celý Visegrád – což je něco, s čím se Česko a Slovensko na evropské úrovni často potýkají,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Zuzana Stuchlíková, která v Bruselu vede zahraniční kancelář českého think-tanku Europeum a specializuje se právě na spolupráci visegrádských zemí.

Europeum je český think-tank, který před třemi lety otevřel svou pobočku v Bruselu. Z jakého důvodu?

Snažíme se vytvářet most mezi Prahou a Bruselem na nepolitické úrovni a chceme, aby cesta vedla oběma směry. Do Bruselu proto zveme české výzkumníky a zástupce státní správy, aby se zúčastnili akcí pro „bruselskou bublinu“. Českým výzkumníkům nabízíme možnost stáží, aby mohli přijet přímo do Bruselu a vést tu rozhovory s lidmi z institucí EU.

Usilujeme také o to, aby byly v Bruselu slyšet české hlasy. Zahraniční think-tanky, které tady působí, mají svou vlastní síť expertů a ta jen málokdy zahrnuje i lidi ze střední Evropy – čistě proto, že jsme geograficky daleko.

Máte nějakou zpětnou vazbu?

Ano a utvrzuje nás v tom, že naše práce má smysl, poptávka po expertech ze střední Evropy je v Bruselu velká. Bude to znít jako klišé, když řeknu, že se „bruselská bublina“ uzavírá do sebe, ale ono to tak opravdu je – a do jisté míry je to nevyhnutelný proces. Doma často slyšíme, že EU by měla dělat méně a efektivněji, což je názor, který tady absolutně nerezonuje. V Bruselu nikdo nezpochybňuje členství v EU, ale zejména v euroskeptických zemích, mezi které patří i Česko, to je pořád téma. To, že naši experti tuto perspektivu přináší do Bruselu, otevírá oči oběma stranám a snad to povede k tomu, že se navzájem lépe pochopíme.

Kdo je Zuzana Stuchlíková?

Zuzana Stuchlíková vystudovala Evropská studia na Karlově Univerzitě v Praze. Diplom MA získala během studia na Sciences Po v Paříži. Později pracovala jako výzkumná asistentka na UK a od roku 2013 působí v Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Není slovo Visegrád v Bruselu červeným hadrem?

Je. I z tohoto důvodu já raději používám označení „střední Evropa“ místo „Visegrád“, je to méně kontroverzní.

Kde se ta kontroverze přihodila?

Může za to rok 2015 a téma migrace. Do té doby v Evropě nikdo moc neregistroval, že něco jako visegrádská spolupráce existuje. Bylo to jedno z regionálních uskupení, kterých v EU existuje celá řada, a navíc spojovalo země, které tady jsou vnímané jako poměrně vzdálené. Migrační vlna v roce 2015 přinesla Visegrádu pozornost, kterou asi ani jeho představitelé nečekali.

Špatná pověst V4 jde i ruku v ruce s eskalací situace v Polsku a Maďarsku. Časem začalo docházet ke zjednodušení, že tím troublemakerem, který pořád na všechno říká „ne“ a ještě má navíc problém s vládou práva, je celý Visegrád – což je něco, s čím se Česko a Slovensko na evropské úrovni často potýkají. Vím to z vlastní zkušenosti, protože se stává, že po našich akcích za mnou někdo přijde a říká, že je překvapený tím, že státy V4 mají na řadu témat odlišné názory a potýkají se s jinými problémy.

Proč tomu tak je?

Je to tím, že jen málo lidí ví, jak Visegrád funguje, že se jedná o volnou mezivládní spolupráci států, které jsou v mnoha ohledech jiné. Špatný veřejný obraz je také do velké míry způsoben tím, jak se se značkou Visegrád zachází. Příkladem může být maďarské předsednictví Visegrádu v letech 2017-2018. Premiér Orbán tehdy využíval visegrádskou spolupráci jako legitimizační nástroj pro vlastní politiky – často podával vlastní postoje jako postoje Visegrádu a značku velmi aktivně posiloval. Není proto překvapivé, že v Bruselu je Visegrád často vnímán právě v souvislosti s Maďarskem.

sinfin.digital