Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Srpen 1968: Diktátor, který zradil Rusy. Proč Ceausescu neposlal do Prahy tanky?

Srpen 1968: Diktátor, který zradil Rusy. Proč Ceausescu neposlal do Prahy tanky?

Když 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa, chyběli mezi nimi dva členové tohoto paktu. Albánie, která od roku 1962 byla jen pasivním účastníkem, a Rumunsko pod vedením Nicolae Ceauşesca. Diktátor dokonce invazi veřejně odsoudil, za což si vysloužil potlesk Západu a nevraživost Moskvy. Chvíli to vypadalo, že si činem vykoleduje i on „přátelskou pomoc ohroženému bratrskému národu“, jak pro Blesk Zprávy popsala rumunská historička Ana-Maria Cătănuş. Nastínila i pohnutky, které Ceauşesca k odporu vedly a jaký měl opravdu názor na pražské jaro.

Jaké pohnutky sledoval Nicolae Ceaușescu, když se 21. srpna 1968 odmítl účastnit invaze do Československa a veřejně vystoupil s projevem, v němž akci tvrdě odsoudil?

Během jeho 24leté vlády (od března 1965 do prosince 1989) Ceaușescu silně věřil a veřejně obhajoval, aby si komunistická strana v každé jednotlivé zemi mohla sama určit, jak chce a bude budovat socialismus. Tedy za předpokladu, že se stále bude držet v mezích ideologického rámce marxismu-leninismu.

Speciál INFO.CZ Srpen 1968Speciál INFO.CZ Srpen 1968autor: Info.cz

Tempo reforem bylo na jeho vkus v Československu možná příliš rychlé a hrozilo, že vyvolá (a také vyvolalo) sovětskou reakci, ale z pohledu Ceaușesca k žádnému ohrožení socialismu pražským jarem nedošlo. 

Jeho postoj je nutné chápat optikou toho, jaké měl zásady zahraniční politiky - tedy nezasahovat do domácích záležitostí žádné cizí země, a to i v případě „socialistického bratra“. V tomto ohledu jeho rétorika zůstala po celou vládu stejná, a dokonce se vyostřila ke konci 80. let, kdy se stavěl velmi odmítavě k perestrojce a glasnosti. A to i přes to, že mohly vyvolat reformy velmi přínosné pro rumunskou společnost. 

Je vůbec možné říct, na kolik šlo od Ceaușesca o promyšlené politické gesto a na kolik opravdu věřil v to, že Sověti překročili dalece své pravomoce? 

V první řadě je nutné říct, že Ceaușescu v 60. letech nebyl ten samý Ceaușescu jako v letech 70. a 80. V 60. letech byl poměrně liberální, snažil se o určité uvolnění společnosti: zmírnily se represe, tajná policie byla přímo podřízená komunistické straně, takže nemohlo dojít k jejímu zneužívání jako v letech 50., zvyšovala se životní úroveň, země se otevírala více Západu. Díky jeho nezávislé zahraniční politice se Ceaușescu stal „zlatým hochem Západu“.

Pokračování na Blesk.cz

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1