Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Summit v Sofii ovládlo napětí mezi EU a „náladovým“ Trumpem. Jsou vztahy s USA v krizi?

Summit v Sofii ovládlo napětí mezi EU a „náladovým“ Trumpem. Jsou vztahy s USA v krizi?

Sledovaný summit Evropské unie se zeměmi západního Balkánu v bulharské Sofii ovládlo do určité míry téma vztahů Evropy s USA. Spíš než otázka budoucího rozšiřování unie bylo tématem napětí, které nedávno přiživilo rozhodnutí Donalda Trumpa zavést cla na ocel a hliník nebo odstoupit od íránské jaderné dohody. „S přáteli, jako je tento, kdo vůbec potřebuje nepřátele?“ opřel se včera do amerického prezidenta šéf unijních summitů Donald Tusk. Naznačuje jeho projev, že jsou historicky důležité transatlantické vztahy v krizi? Podle analytika Jana Kováře jde spíš o klasický periodický vývoj

„Vedle tradičních politických výzev, jako je vzestup Číny nebo agresivní postoj Ruska, jsme dnes svědky nového fenoménu: náladové asertivity americké administrativy. Když se podíváme na nejnovější rozhodnutí prezidenta Trumpa, někdo by si mohl dokonce pomyslet: s přáteli, jako je tento, kdo vůbec potřebuje nepřátele? Ale upřímně řečeno, Evropa by měla být prezidentu Trumpovi vděčná, protože díky němu jsme přišli o všechny iluze,“ pronesl během středečního projevu Tusk.

Nebývale ostré prohlášení z úst vysoce postaveného představitele Evropské unie na konto americké hlavy státu dokazuje, jak moc jsou transatlantické vztahy v současné době napjaté. Ochlazování lze sledovat už od nástupu Trumpa do Bílého domu a následného odstoupení USA od pařížské klimatické dohody. Hlavním důvodem ostrých slov Tuska jsou však dvě nedávná rozhodnutí americké administrativy: zavedení cel na dovoz oceli a hliníku a odstoupení od íránské jaderné dohody.

Podle odborníka na EU se tvrdou kritikou Donalda Trumpa snaží Tusk ukázat, že se i druhá strana umí vymezit. „Evropská unie je často kritizována za to, že nemá žádného lídra, a Donald Tusk to vzal do svých rukou – jako předseda Evropské rady převzal pozici unijního lídra, který umí vyslovit ostré vyjádření na konto oponenta,“ říká pro INFO.CZ odborník na evropskou politiku Ústavu mezinárodních vztahů Jan Kovář.

Největší obchodní partneři EU

Trump – ničitel transatlantických vztahů?

Tusk se tak rozhodl převzít dosavadní roli německé kancléřky Angely Merkelové nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří před nedávnem navštívili Washington, aby s Trumpem cla a plánované odstoupení od íránské jaderné dohody projednali a snažili se jeho záměry zvrátit. Velké úspěchy ale ani jedna z návštěv nepřinesla.

Vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií – dvěma klíčovými světovými partnery – tak nyní prochází velmi komplikovaným obdobím. „Po roce a půl Trumpovy administrativy lze dospět k závěru, že vztahy mezi USA a EU budou významně, i když jen dočasně, poškozeny, a to téměř ve všech oblastech, ve kterých jsme vždy spolupracovali,“ komentoval současnou situaci bývalý americký velvyslanec při EU Anthony Gardner podle serveru Politico.

Podle Kováře ale není napětí v transatlantických vztazích nic nového. „Můžeme říct, že to je jistá forma krize vztahů, ale není to něco, co by nemělo precedent,“ říká s tím, že jde o pokračování periodického vývoje, kdy jdou vztahy mezi Bruselem a Washingtonem tradičně dolů, vždy se ale nakonec vyřeší.

„Vzájemné vztahy historicky šly v jakési sinusoidě – řekněme už někdy od 60. let. Vidíme to na množství obchodních válek a sporů, které byly už od Kennedyho,“ dodává Kovář a připomíná, že cla na dovoz oceli a hliníku zavedl už v roce 2002 také George Bush.

Vůči USA je Evropa zatím jednotná

„Nemám pochyb o tom, že v nové globální hře bude Evropa buď jedním z hlavních hráčů, nebo pěšcem. To je jediná skutečná alternativa. Aby se Evropa stala předmětem a nikoliv objektem globální politiky, musí být ekonomicky, politicky a také vojensky jednotná jako nikdy dříve. Jednoduše řečeno: jsme buď spolu, nebo nebudeme vůbec,“ upozornil také včera Tusk.

V jednotném postoji, který unie zaujímá navenek, to však mnohdy skřípe. Posledním důkazem je nedávný záměr vydat společné kritické prohlášení 28 unijních zemí k přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, které ale zablokovaly tři země EU – kromě Maďarska a Rumunska, také Česko.

„Z mého pohledu Evropská unie navenek jednotná není, ale je otázka, jestli vůbec může být. Je to spolek 28 států – v budoucnu 27 – a ty mají stále svou zahraniční politiku, ve které si logicky ponechávají svoje kompetence, protože to je jádro jejich suverenity. Pak samozřejmě dochází k tomu, že jsou v některých vnějších vztazích méně jednotní. Se Spojenými státy se to zatím neprojevuje, ale viděli jsme teď problém kolem Izraele, Palestiny a přesunu ambasády do Jeruzaléma. Tam se ta nejednota krásně projevuje,“ tvrdí Kovář.

EU má u íránské dohody setrvat

Jedno z výbušných témat americko-unijních vztahů byla také na jídelníčku včerejší neformální večeře unijních lídrů v Sofii – o íránské jaderné dohodě včera šéfové států a vlád hovořili přes dvě a půl hodiny. Původně přitom měla být tématem číslo jedna digitalizace a inovace evropského hospodářství, problémy vyvolané Trumpovým rozhodnutím ale plán přehlušily.

Evropská unie totiž považuje dohodu o omezení íránského jaderného programu za klíčovou pro světovou bezpečnost a dělá vše pro to, aby ji udržela i po odstoupení Spojených států. V sázce jsou přitom kromě bezpečnosti i evropské firmy, které se rozhodly po uzavření dohody v roce 2015 v Íránu investovat – společnosti obchodující s Íránem totiž budou nově Spojenými státy sankcionovány.

„Podle mě je pro Evropu naprosto nezbytné, aby u jaderné dohody setrvala. Můžu se mýlit, ale podle mě Donlad Trump příliš nezíská tím, že od dohody odstoupil, protože se situace v rámci Íránu, Sýrie a Izraele eskaluje a Spojené státy zde bez dohody ztratí kus svého vlivu,“ tvrdí Kovář, podle kterého má dohoda stále smysl.

„USA jsou v tomto ohledu samozřejmě klíčový aktér, ale neznamená to, že by dohoda po jejich odstoupení pozbyla jakékoliv funkčnosti. Evropa by se nyní měla snažit tlačit na Donalda Trumpa a jeho administrativu, aby se dohoda nějakým způsobem přejednala. Tlačit ale budou muset samozřejmě i na Írán,“ dodává expert ÚMV.

Co je GDPR?

Jak číst nepředvídatelného Trumpa?

Unijní lídři se v Sofii samozřejmě dotkli také problému zavedení amerických cel. Bruselu se sice podařilo vyjednat dočasnou výjimku, ta ale pro země EU platí jen do konce května. Unie v čele s eurokomisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou se proto snaží vyjednat výjimku trvalou. Zda se jí to podaří, je zatím ve hvězdách.

Kovář však upozorňuje, že nejde o první obchodní válku mezi EU a USA – naposledy v roce 2002 zavedl cla na dovoz oceli a hliníku i George Bush. Vždy se ale problémy podařilo vyřešit, především v rámci Světové obchodní organizace. Umět číst Donalda Trumpa je ale složité.

„Trump se poměrně vymyká z historie amerických prezidentů, takže nevím, jestli lze příklady z minulosti použít i na současnost. Evropa přitom nezaplavuje americký trh hliníkem a ocelí – od toho jsou jiné země, primárně Čína. Ale nejsem si jistý, jestli Donald Trump na nějaké logické řešení situace přistoupí,“ říká s tím, že se americkému prezidentovi možná podaří vyjednat snížení dovozních cel do EU na konkrétní výrobky, u kterých jsou cla vyšší než do Ameriky.

„Předpokládal bych, že to tak nakonec dopadne, ale pokud se tak nestane, Evropská unie bude muset přijmout protiopatření – bohužel nebude mít jinou možnost, jinak by byla jen pozorovatelem toho, co dělá Donlad Trump,“ říká Kovář.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1