Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Téměř třetina europarlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, tvrdí Transparency. Češi se brání

Téměř třetina europarlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, tvrdí Transparency. Češi se brání

Téměř třetina 751členného Evropského parlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, od července 2014 si tito europoslanci takto přišli na 18 až 41 milionů eur (až miliarda korun). Ve své úterní analýze to uvedla Transparency International EU (TI EU) s tím, že vysoké vedlejší příjmy jsou vážným rizikem střetu zájmů. Česká pobočka této organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých europoslanců jich v analýze figuruje deset. Dnes české zastoupení upřesnilo, že uvedené částky jsou součtem doplňujících příjmů od začátku mandátu poslanců v červenci 2014. Čeští zástupci v unijním zákonodárném sboru, které tisková zpráva zmiňuje a které oslovila ČTK, mají ovšem výhrady k samotné analýze i k metodice, kterou TI EU použila.

"Jan Keller (41.000 až 194.000 eur), Pavel Svoboda (35.000 až 181.000 eur) a Miroslav Poche (24.000 až 48.000 eur) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti," napsalo české zastoupení TI. "Problematické je především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody," uvádí tisková zpráva.

"Považuji postup Transparency International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně neprofesionální. Nejprve se veřejnosti vsugeruje, že někteří europoslanci si ke svým nesporně vysokým platům přivydělávají bokem miliony ročně, pak se celá částka vydělí, aby se nakonec zjistilo, že se jedná řádově o několik tisíc korun měsíčně," napsal Keller ČTK. V první reakci na úterní analýzu, kdy nebylo zřejmé, že suma se týká celého poslaneckého období, Keller uvedl, že částka zahrnuje jeho dřívější příjem před nastoupením mandátu. Takové vysvětlení ale TI EU na dotaz ČTK odmítla.

Na webu europarlamentu má Keller přiznání příjmů z května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1000 eur měsíčně za publikační činnost a za působení na univerzitě. Uvádí ještě přiznání z června 2014, kde vykazuje příležitostný měsíční příjem za publikační činnost ve výši 1001 až 5000 eur měsíčně.

S analýzou TI EU nesouhlasí i Tomáš Zdechovský. Nejprve podobně jako Keller uvedl, že Transparency chybně považovala jeho původní příjem z podnikání před ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem. Jeho mluvčí Jitka Fialová později sdělila, že TI možná vzala v úvahu poslancovo přiznání vedlejších příjmů z roku 2015, kde v kolonce příležitostných aktivit zaznamenal dobíhající projekty pro třebíčskou knihovnu, Masarykovu univerzitu a bývalou firmu. "Všechny tři aktivity dohromady byly do 5000 eur za rok," uvedla Fialová.

Dokument TI EU odmítl i Svoboda s tím, že má jen desetinový úvazek na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Poche sdělil ČTK, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem. "Konkrétně cca 8000 eur ročně jako spolumajitel cestovní agentury, kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto 'studii' Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry," napsal Poche.

Dnešní tisková zpráva české TI zmiňuje i europoslance Olgu Sehnalovou, Evžena Tošenovského, Stanislava Polčáka, Jiřího Payneho, Jiřího Pospíšila a Kateřinu Konečnou. Sehnalová podle TI od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur. Na svém profilu webu europarlamentu upřesňuje, že jako zastupitelka Kroměříže dostává 965 korun měsíčně.

Sehnalová má k analýze IT i tak výhrady. "Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící," upozornila. Europarlamentní formulář takové rozlišení poskytuje.

Tošenovský v přiznání uvádí odměnu za členství v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Podle IT si celkově od července 2014 na vedlejších příjmech přišel na 13 eur až 6487 eur, Pospíšil na 6471 eur, Payne na 4200 eur a Konečná na 1058 eur.

V případě Polčáka česká tisková zpráva TI uvádí roční příjem 12.000 až 60.000 eur. V přiznání z června 2017 poslanec uvádí, že má souběžně pravidelnou výdělečnou činnost jako advokát s příjmem 1001 až 5000 eur měsíčně. Polčák v telefonickém rozhovoru ČTK řekl, že má výhrady k metodice TI, neboť počítá jen příjmy a ne náklady, takže skutečný zisk je odlišný.

Česká tisková zpráva vychází z dat bruselské kanceláře TI, což česká pobočka organizace uvedla na twitteru. TI EU v úterý nezveřejnila celý seznam europoslanců s vedlejšími příjmy, ale jen částečný přehled, dnes to na webu napravila.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232