Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Téměř třetina europarlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, tvrdí Transparency. Češi se brání

Téměř třetina europarlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, tvrdí Transparency. Češi se brání

Téměř třetina 751členného Evropského parlamentu si přivydělává vedlejšími příjmy, od července 2014 si tito europoslanci takto přišli na 18 až 41 milionů eur (až miliarda korun). Ve své úterní analýze to uvedla Transparency International EU (TI EU) s tím, že vysoké vedlejší příjmy jsou vážným rizikem střetu zájmů. Česká pobočka této organizace v doprovodné tiskové zprávě tvrdí, že z 21 českých europoslanců jich v analýze figuruje deset. Dnes české zastoupení upřesnilo, že uvedené částky jsou součtem doplňujících příjmů od začátku mandátu poslanců v červenci 2014. Čeští zástupci v unijním zákonodárném sboru, které tisková zpráva zmiňuje a které oslovila ČTK, mají ovšem výhrady k samotné analýze i k metodice, kterou TI EU použila.

"Jan Keller (41.000 až 194.000 eur), Pavel Svoboda (35.000 až 181.000 eur) a Miroslav Poche (24.000 až 48.000 eur) tvoří trojici českých europoslanců s vyšším výdělkem z vedlejší činnosti," napsalo české zastoupení TI. "Problematické je především široké rozpětí uvedené kategorie příjmů Jana Kellera a Pavla Svobody," uvádí tisková zpráva.

"Považuji postup Transparency International a jejího českého zastoupení za mírně řečeno silně neprofesionální. Nejprve se veřejnosti vsugeruje, že někteří europoslanci si ke svým nesporně vysokým platům přivydělávají bokem miliony ročně, pak se celá částka vydělí, aby se nakonec zjistilo, že se jedná řádově o několik tisíc korun měsíčně," napsal Keller ČTK. V první reakci na úterní analýzu, kdy nebylo zřejmé, že suma se týká celého poslaneckého období, Keller uvedl, že částka zahrnuje jeho dřívější příjem před nastoupením mandátu. Takové vysvětlení ale TI EU na dotaz ČTK odmítla.

Na webu europarlamentu má Keller přiznání příjmů z května 2017. V něm vedlejší příjmy v souběhu s poslaneckým mandátem přiznává, a to v kategoriích do 499 eur a od 500 do 1000 eur měsíčně za publikační činnost a za působení na univerzitě. Uvádí ještě přiznání z června 2014, kde vykazuje příležitostný měsíční příjem za publikační činnost ve výši 1001 až 5000 eur měsíčně.

S analýzou TI EU nesouhlasí i Tomáš Zdechovský. Nejprve podobně jako Keller uvedl, že Transparency chybně považovala jeho původní příjem z podnikání před ziskem mandátu jako současný vedlejší příjem. Jeho mluvčí Jitka Fialová později sdělila, že TI možná vzala v úvahu poslancovo přiznání vedlejších příjmů z roku 2015, kde v kolonce příležitostných aktivit zaznamenal dobíhající projekty pro třebíčskou knihovnu, Masarykovu univerzitu a bývalou firmu. "Všechny tři aktivity dohromady byly do 5000 eur za rok," uvedla Fialová.

Dokument TI EU odmítl i Svoboda s tím, že má jen desetinový úvazek na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Poche sdělil ČTK, že v daném období skutečně měl vedlejší příjem. "Konkrétně cca 8000 eur ročně jako spolumajitel cestovní agentury, kterou vlastním se svou ženou. I přesto nelze považovat tuto 'studii' Transparency International za relevantní, jsem dost nepříjemně překvapen metodikou, kterou TI používá, a tím pádem i závěry," napsal Poche.

Dnešní tisková zpráva české TI zmiňuje i europoslance Olgu Sehnalovou, Evžena Tošenovského, Stanislava Polčáka, Jiřího Payneho, Jiřího Pospíšila a Kateřinu Konečnou. Sehnalová podle TI od června 2017 deklaruje měsíční příjem 37 eur. Na svém profilu webu europarlamentu upřesňuje, že jako zastupitelka Kroměříže dostává 965 korun měsíčně.

Sehnalová má k analýze IT i tak výhrady. "Pokud zpráva nerozlišuje mezi odměnami za volenou funkci zastupitele a komerčními aktivitami, považuji takto uvedené informace za silně zavádějící," upozornila. Europarlamentní formulář takové rozlišení poskytuje.

Tošenovský v přiznání uvádí odměnu za členství v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje. Podle IT si celkově od července 2014 na vedlejších příjmech přišel na 13 eur až 6487 eur, Pospíšil na 6471 eur, Payne na 4200 eur a Konečná na 1058 eur.

V případě Polčáka česká tisková zpráva TI uvádí roční příjem 12.000 až 60.000 eur. V přiznání z června 2017 poslanec uvádí, že má souběžně pravidelnou výdělečnou činnost jako advokát s příjmem 1001 až 5000 eur měsíčně. Polčák v telefonickém rozhovoru ČTK řekl, že má výhrady k metodice TI, neboť počítá jen příjmy a ne náklady, takže skutečný zisk je odlišný.

Česká tisková zpráva vychází z dat bruselské kanceláře TI, což česká pobočka organizace uvedla na twitteru. TI EU v úterý nezveřejnila celý seznam europoslanců s vedlejšími příjmy, ale jen částečný přehled, dnes to na webu napravila.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744