„Troublemakeři“ Salvini a Kaczyński před volbami do EP kupí síly. Pro V4 to je nešťastné, tvrdí expert | info.cz

Články odjinud

„Troublemakeři“ Salvini a Kaczyński před volbami do EP kupí síly. Pro V4 to je nešťastné, tvrdí expert

Květnové volby do Evropského parlamentu vidí euroskeptici jako velkou šanci, jak v unijních institucích zesílit svůj hlas a zatím vše nasvědčuje tomu, že se jim to podaří. Italský vicepremiér a šéf Ligy Matteo Salvini však nechce nechat nic náhodě a láká do spojenectví podobně naladěné evropské politiky – po maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi dnes jednal o spolupráci také s šéfem polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawem Kaczyńským. Oba spojuje kritický pohled na současnou podobu unie a její instituce, v otázce Ruska se však nemají šanci shodnout. Podle odborníků oslovených INFO.CZ to ale jejich možnou spolupráci neohrozí. Co se dá od případného spojení sil čekat?

Vůdce protiimigrační Ligy severu italský a ministr vnitra Matteo Salvini dnes zamířil do Polska, kde se sešel s předsedou polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawem Kaczyńským a ministrem vnitra Joachimem Brudzińským. Téma schůzky je jasné – volby do Evropského parlamentu, před kterými by Salvini chtěl protibruselské síly v Evropě sjednotit a posílit tak jejich šanci na úspěch.

S podobnou nabídkou už přišel i za maďarským premiérem Viktorem Orbánem – dalším hlasitým kritikem Bruselu. Právě ostré výroky na adresu evropských institucí jsou to, co tři evropské lídry spojuje. Zatímco PiS se dostala do křížku s Evropskou komisí kvůli kontroverzní soudní reformě, v případě Maďarska se Bruselu staly trnem v oku zákony o vysokých školách a nevládních organizacích, Itálie se pak do sporu s Bruselem dostala kvůli rozpočtu s plánovaným schodkem ve výši 2,4 procenta HDP.

„Dnešní jednání zapadá do širších snah dát dohromady strany, které mají podobné názory na budoucnost EU a zakládají si na tom, že unie je složená z národních států a členské země by měly být jejím dominantním faktorem – nežádají tedy odchod z EU nebo eurozóny, ale kladou důraz na národní státy. Mezi ně typicky patří Salviniho, Kaczyńského ale i Orbánova strana,“ říká pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Odborník na evropskou politiku přitom dodává, že jestli se těmto třem stranám podaří zformovat novou skupinu, nebude tak velká, aby po volbách ovládla Evropský parlament, může ale do nového rozložení sil významně promluvit. Spolupráce Salviniho s Kaczyńským a Orbánem však podle něj není dobrá zpráva pro visegrádskou skupinu, kam kromě Polska a Maďarska patří i Česko a Slovensko.

„Považuji to za celkem logické, že se pokoušejí domluvit. Na druhou stranu to je ale nešťastné pro střední Evropu – hrozí, že ve dvou ze čtyř zemí visegrádské čtyřky hlavní vládní strany odejdou ze standardních politických skupin Evropského parlamentu a vytvoří si vlastní, a to ne zrovna takovou, jakou by se nám líbilo,“ vysvětluje Bartovic.

„Troublemaker“ hledá spojence, aby sám posílil

Úsilím o spolupráci s PiS a maďarskou stranou Fidesz Viktora Orbána tak Salvini dokresluje proměnu jeho Ligy, kterou je možné sledovat v posledních měsících. Jeho nekompromisní rétorika na adresu Evropské unie se začíná umírňovat a namísto radikálnějších stoupenců Ligy se tradičně pravicový politik stále víc orientuje na středové voliče. Zatímco ještě před březnovými volbami v Itálii Salvini volal po odchodu země z eurozóny, dnes tvrdí, že Řím evropské struktury opouštět nechce – unijní pravidla je totiž podle něj možné měnit zevnitř.

Salvini tak začíná lovit v širších vodách. V současnosti je totiž jeho Liga součástí nejmenší politické frakce v Evropském parlamentu, která nese název Evropa národů a svobody (ENF). Politická skupina s celkem 39 zástupci sdružuje také francouzské Národní sdružení v čele s Marine Le Penovou, belgickou protiimigrační stranu Vlámský zájem, nizozemskou pravicovou Stranu pro svobodu a spolupracuje s ní i české pravicově populistické hnutí SPD Tomia Okamury. Salvini si je ale vědom toho, že pokud se chce dostat výš, potřebuje k tomu větší evropské strany.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

„Salvini je takovým troublemakerem, který se vymezuje vůči EU a před volbami hledá spojence, se kterým by mohl sdílet kritičtější pohled na Brusel. A pokud chce uspět – je to totiž první vážný pokus o sjednocení euroskeptických stran – musí se spojit nejen s těmi, se kterými spolupracuje už delší dobu, jako je třeba u nás Tomio Okamura. Zaměřit se musí i na větší a tak trochu standardnější strany v zemích, jako je Maďarsko nebo Polsko, s nimiž sdílí pohled na EU. Obě země navíc mají problémy s Evropskou komisí a Itálie pro ně může být v těchto otázkách důležitým spojencem,“ vysvětluje pro INFO.CZ expert na Itálii Martin Mejstřík.

Šéf Ligy však s přípravou na volby do Evropského parlamentu a úvahami o sjednocení evropských populistů začal mnohem dřív – už začátkem července prohlásil, že koalice evropských populistických stran by mohla květnové hlasování vyhrát. „Volby do Evropského parlamentu příští rok budou referendem – volbou mezi Evropou elit, bank, finančnictví, imigrace a nejistého zaměstnání a Evropou národů a práce. Plánem je vytvořit mezinárodní alianci populistických stran ... Myslím, že získáme většinu,“ hýřil sebevědomím Salvini během červencového shromáždění strany.

O strategii před volbami do Evropského parlamentu pak na konci letních prázdnin hovořil také s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. I jemu nabídl spojenectví, jak se ale zdá, Orbán je spolu s jeho stranou Fidesz zatím odhodlaný zůstat v Evropské lidové straně (EPP) – nejsilnější středo-pravicové frakci, kam patří i KDU-ČSL nebo TOP 09. Začátkem října pak Salvini spolu s Marine Le Penovou představili koalici do evropských voleb s názvem Fronta svobody a nevyloučili, že by obě uskupení mohly do voleb jít se společnou kandidátkou.  

Velkou motivaci hledat do evropských voleb nová spojenectví však vedle Salviniho má i polská strana Právo a Spravedlnost. Ta je dnes součástí frakce Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ECR), která je vedle PiS z velké části zastoupena britskou Konzervativní stranou premiérky Theresy Mayové. Po brexitu, kdy ECR utrpí velkou ztrátu, však může být tato politická skupina v ohrožení.

Podle Bartovice by proto ochota PiS spolupracovat se Salvinim nebyla překvapující. „Kaczyńského strana PiS je v politické skupině ECR, jejíž budoucnost není po odchodu Velké Británie z Evropské unie vůbec jistá. Není jasné, zda bude v dalším období bez britské Konzervativní strany, která zde měla většinu, dál pokračovat,“ říká ředitel Institutu EUROPEUM. Otázkou pak je, zda by se Salvini a případně Orbán přidali k PiS a jejich strany se staly součástí ECR, podle Bartovice však bude záležet na tom, jak květnové volby nakonec dopadnou.

„Pokud by z ECR odešli Britové a pak i Poláci, ECR by už zřejmě neměla smysl. Takže se buď založí nějaká jiná skupina, ale variantou by bylo i transformovat ECR,“ říká Bartovic s tím, že by si takovou variantu dokázal představit. Orbán by totiž do ECR bez problémů zapadl a poté, co začal hrany obrušovat i Salvini, by to dávalo smysl i z pohledu Ligy.

Společný cíl: Pevnost Evropa

Jak upozorňují některá zahraniční média, možná spolupráce Ligy s polskou stranou Právo a spravedlnost nebude bez překážek. Spojuje je sice kritika současné podoby Evropské unie, ohledně názoru na Rusko je ale dělí hluboká propast. Zatímco Salviniho Liga má k Moskvě blízko, Polsko vnímá Rusko pod taktovkou Vladimira Putina jako svou největší hrozbu. Podle Mejstříka však odlišný postoj ke Kremlu nebude mít na případnou spolupráci vliv.

„Není to spojenectví založené na společných názorech – je to spíš marketingový tah a snaha ukázat, že opozice proti Bruselu je sjednocená. Strany se navíc nemusí shodovat na všem. Liší se například v pohledu na migraci – ve smyslu toho, jak ji řešit. Rozdílné postoje ale nemusí být překážkou. Například Polsko a Maďarsko jsou v rámci Evropy velkými spojenci a v pohledu na Rusko se také liší a vůbec jim to ve vzájemné spolupráci nevadí,“ říká pro INFO.CZ.

Podobně to vidí také Bartovic, podle kterého není Rusko proměnná, na které by se lámalo jejich spojenectví. „Není to něco tak zásadní – pro Poláky ano, ale pro Salviniho to není něco, kvůli čemu by takové spojenectví obětoval. Odlišný postoj k Rusku není nic, co by je nějak výrazně dělilo – viděli jsme to i ve vztahu Polska s Maďarskem,“ vysvětluje odborník.

INFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseINFOGRAFIKA: Volba šéfa Evropské komiseautor: INFO.CZ

Bartovic zároveň poukazuje na to, že ačkoliv to tak nemusí na první pohled vypadat, Itálie a Polsko mají pohled na řešení migrace velmi podobné – obecně vystupují proti příchodu migrantů a prosazují to, aby se před nimi Evropa co nejtěsněji zabarikádovala.

„V otázce migrace si jsou Itálie a Polsko velmi blízko. Itálie má samozřejmě jiné zájmy, protože leží na vnější hranici EU, která se potýká s náporem běženců a snažila se ostatní země EU přesvědčit, aby si žadatele o azyl mezi sebou přerozdělovaly. Ale i Salvini tiše akceptoval to, že Orbán nebo Kaczyńský to nikdy dělat nebudou, protože on by to na jejich místě také nedělal. V tomto směru je tedy chápe a spojili se navíc v názoru, že je potřeba běžence odmítat a vybudovat takzvanou pevnost Evropa. To se hodí jak Orbánovi a Kaczynskému, tak Salvinimu,“ vysvětluje Bartovic.

Jaké mají šance na úspěch?

Odhadovat, zda a jaký by mělo případné spojenectví Ligy se stranou Jaroslawa Kaczyńského ve volbách úspěch, se dá zatím těžko. Jasno bude až koncem května, kdy se bude o složení Evropského parlamentu hlasovat. Podle Mejstříka je ale vůbec otázka, jestli populistické strany do voleb nakonec společně půjdou.

„Může to být jen tlak na mainstreamové strany, aby je Salvini v uvozovkách trochu vyděsil a ukázal jim, že to myslí s protievropským tažením vážně. Ale až dojde na lámání chleba v Evropském parlamentu, každá země si bude hájit své zájmy a postoj Itálie a Polska se bude v mnohém lišit – kdyby to byly strany opoziční, třeba by shodu našly, ale jsou to vládní strany a musí naplnit zájmy svých voličů,“ říká pro INFO.CZ expert na italskou politiku.

„Nevidím to tedy jako životaschopný projekt, ale před volbami se výzvy typu ‚Pojďme sjednotit všechny evropské kritiky‘ budou hodně objevovat a Salvini se automaticky postavil do čela těchto snah. Podle mě tedy bude určitě objíždět i další země, nejen Polsko a Maďarsko,“ uzavírá Mejstřík.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud