Články odjinud

Trump snížil status diplomatů EU. Je to schválnost, nesmíme se ale nechat vyprovokovat, říká Kolář

Trump snížil status diplomatů EU. Je to schválnost, nesmíme se ale nechat vyprovokovat, říká Kolář

Od nástupu Donalda Trumpa do křesla prezidenta Spojených států nezažívají vztahy mezi USA a Evropskou unií zrovna nejrůžovější chvilky. Po odstoupení Washingtonu od pařížské klimatické či íránské jaderné dohody a především po zavedení cel na dovoz oceli a hliníku se americko-unijní vztahy velmi ochladily, koncem loňského roku pak podle německé televize Deutsche Welle přišla další rána. Trumpova administrativa totiž degradovala diplomatický status EU, aniž by o tom druhé straně dala vědět. „Je to samozřejmě trošku kapric, schválnost, a odpovídá to přístupu prezidenta Trumpa k Evropské unii,“ říká pro INFO.CZ bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář. Jak by na krok měla evropská diplomacie reagovat?

Unijní diplomaté ve Spojených státech se koncem loňského roku nestačili divit. Aniž by o tom byla druhá strana předem jakkoliv informována, Washington degradoval status evropské diplomatické mise – zatímco doposud bylo na diplomatické vedení EU v USA pohlíženo jako na stát, nově bylo toto privilegium zrušeno a unie se tak zařadila mezi ostatní mezinárodní organizace.

„Nevíme přesně, kdy to udělali, protože nás o tom příhodně zapomněli informovat,“ řekl v rozhovoru pro Deutsche Welle unijní zdroj pod podmínkou anonymity. „Mohu potvrdit, že to v Bruselu nebylo přijato dobře,“ dodává s tím, že o podobě oficiální odpovědi na rozhodnutí amerických úřadů se v Evropské unii stále diskutuje.

Unijní diplomatická mise v USA vedená Davidem O’Sullivanem si změny údajně všimla poté, co velvyslanec EU nebyl koncem loňského roku pozván na některé slavnostní události. To, že byl status diplomatické mise změněn, pak potvrdil pohřeb bývalého prezidenta George Bushe staršího, který se konal 5. prosince.

Podle diplomatického protokolu totiž na podobných akcích vystupují velvyslanci chronologicky od nejdéle sloužícího po toho nejnovějšího. Ještě před změnou statusu tak O’Sullivan, který působí jako ambasador EU ve Spojených státech od roku 2014, vystupoval mezi prvními dvaceti až třiceti velvyslanci působícími ve Washingtonu. Tentokrát byl ale O’Sullivan vyzván, aby vystoupil „jako poslední“, tvrdí unijní zdroj.

Největší obchodní partneři EUNejvětší obchodní partneři EUautor: Info.cz

Změnu statusu pro německý server potvrzuje i velvyslanec jednoho z 28 unijních států. „Zřejmě to není jen otázka protokolu, ale něco, co má velmi zřejmý politický důvod,“ říká pro DW s tím, že krok Trumpovy administrativy odsuzuje většina členských států Evropské unie. Kdy přesně k oslabení statusu došlo, není jasné, podle diplomatů však ke změně došlo zřejmě koncem října nebo začátkem listopadu.

Spojené státy však o plánovaném omezení statusu Brusel předem neinformovaly. V prosinci se proto diplomatická mise EU obrátila na americké ministerstvo zahraničí s žádostí o vysvětlení. „Řekli, že nás zapomněli informovat a že rozhodnutí přijali proto, že to vedoucí protokolu považuje za správnou věc,“ popisuje obsah odpovědi, které se dostalo diplomatům Evropské unie.

EU bude reagovat těžko, míní Kolář

To, že o změně statusu nebyla evropská diplomacie předem informována, pro INFO.CZ kritizuje i bývalý diplomat Petr Kolář, který v letech 2005 až 2010 působil jako velvyslanec České republiky ve Spojených státech. „Američané tím jen opakují, že EU není stát, což není. To se jim dá těžko vyčítat, ale nad čím se dá pozvednout obočí, je to, že neuznali za vhodné dostatečně včas to s evropskou stranou komunikovat a upozornit na to. Protože takovéto věci se nedělají překvapivě,“ vysvětluje Kolář.

Bývalý diplomat pro INFO.CZ také popisuje, jak zvláštní postavení diplomatické mise Evropské unie, na kterou nebylo pohlíženo jako na mezinárodní organizaci, ve Spojených státech doposud fungovalo. „Velvyslanec Evropské unie byl brán jako bilaterální velvyslanec, a ne jako zástupce mezinárodní organizace, což je trochu něco jiného. Bylo to neformálně pojímáno tak, že je představitelem evropských zemí a bylo na něj pohlíženo jako na statusově výše postavenou osobu, než je běžný bilaterální velvyslanec,“ vysvětluje pro INFO.CZ.

„I já si pamatuji situace, kdy byl pozván jen velvyslanec EU, pokud jsme se na některé události my velvyslanci jednotlivých zemí EU nevešli. A nikomu to nepřišlo zvláštní. Ale to se teď změnilo. Je to samozřejmě trošku kapric, schválnost, a odpovídá to přístupu prezidenta Trumpa k Evropské unii, kterou americký prezident vnímá jako německý nástroj a spíš jako konkurenta než partnera Spojených států. Ředitel protokolu to nyní tímto způsobem transformoval do reality, a jak říkám, je hloupé, že na to evropskou diplomacii neupozornil,“ dodává Kolář.

Podle Deutsche Welle unijní diplomaté navíc poukazují na to, že není nic zvláštního na tom, že se diplomatický protokol po nástupu nové administrativy změní, ale není běžné, aby se něco takového odehrálo v době, kdy je prezident v úřadu už dva roky. Oficiální odpověď evropské diplomacie či unijních institucí zatím nepřišla – jak tvrdí jeden ze zdrojů, o podobě reakce se zatím diskutuje. Podle Koláře však bude unie na krok Washingtonu odpovídat jen těžko.

Evropská unie de facto není stát, ale mezinárodní organizace – je to společenství nezávislých států, které sdílejí některé pravomoci a odpovědnosti, ale stále jsou suverénní. Spojené státy jsou jeden stát – mají federální vládu, prezidenta a na rozdíl od EU i jedno místo v OSN. Takže na to můžeme jen těžko reagovat adekvátním a přiměřeným způsobem. Musíme to přijmout. To, co bychom ale měli udělat, je vyjádřit Američanům naše nepochopení nad způsobem, jakým to udělali,“ tvrdí bývalý diplomat.

„Velvyslanec EU v USA pan O’Sullivan bude muset vydržet to, že ho Amerika bude dávat až na konec seznamu. Ale pokud by fungovala nějaká profesní solidarita, evropská diplomacie by měla instruovat velvyslance členských zemí EU, aby se i nadále tvářili tak, že O’Sullivan je jedním z nich a aby na některých akcích, které pořádá evropská diplomacie v Americe, dávali jasně najevo, že americký protokol neakceptují – to je ten krok, který by evropská diplomacie měla přijmout,“ popisuje Kolář postoj, jaký by evropská diplomacie měla zaujmout.

EU bude muset ještě leccos skousnout

Degradování statusu unijní diplomatické mise je posledním důkazem ochabování vztahů mezi Spojenými státy a Evropou po nástupu Donalda Trumpa. Postupné ochlazování bylo možné v minulosti sledovat v souvislosti s odstoupení Washingtonu od pařížské klimatické a íránské jaderné dohody či od loňského zavedení amerických cel na dovoz oceli a hliníku. Právě tyto události také vedly některé čelní představitele EU k nezvykle ostrým vyjádřením na adresu amerického prezidenta.

„Vedle tradičních politických výzev, jako je vzestup Číny nebo agresivní postoj Ruska, jsme dnes svědky nového fenoménu: náladové asertivity americké administrativy. Když se podíváme na nejnovější rozhodnutí prezidenta Trumpa, někdo by si mohl dokonce pomyslet: s přáteli, jako je tento, kdo vůbec potřebuje nepřátele?“ prohlásil v polovině května předseda Evropské rady Donald Tusk.

Kolář však v souvislosti s aktuálním diplomatickým rozkolem upozorňuje na fakt, že Trump upřednostňuje bilaterální vztahy a mezinárodní organizace strká na druhou kolej už od počátku svého působení ve funkci amerického prezidenta. Evropa tak bude muset zatnout zuby a podobné excesy současné americké administrativy vydržet.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Představitelé Evropské unie budou muset ze strany Spojených států ještě leccos skousnout. Není to poprvé, ani naposledy, kdy Evropská unie dostává tak trochu ťafku a signál z Ameriky, že prezident Trump bude spíše preferovat bilaterální konzultace a spolupráci. To se projevilo nejen ve vztahu k EU, ale svého času také ke Kanadě a Mexiku, když vypověděl smlouvu NAFTA. Trump neustále tvrdí, že je skvělý vyjednavač a že všechny dohody, které byly uzavřeny před jeho prezidentstvím, jsou špatné a je třeba je znovu vyjednat,“ říká Kolář.

„Takže si myslím, že Evropská unie musí tohle období přežít s klidem a rozumem a nenechávat se zbytečně vyprovokovávat k nějakým reciprocitám. To nám nic nepřinese – ani jedné, ani druhé straně,“ uzavírá bývalý diplomat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud