Po Dánsku, Finsku, Nizozemsku, Německu a Itálii do určité míry uspěla protiimigrační a euroskeptická strana i ve volbách ve Švédsku, baště politické korektnosti. Tamní Švédští demokraté získali téměř 18 procent hlasů, což by jim mělo přinést 63 křesel v 349členném parlamentu. Někteří politici i novináři teď mluví o „sanitárním kordonu“, který kolem nich chtějí vytvořit. Přitom právě díky sanitárnímu kordonu politické korektnosti, z níž se dávno stala hloupost, slaví nejen Švédští demokraté takové volební úspěchy.
Nechci Švédským demokratům říkat populisté. Populista – a teď si pomáhám politickou korektností sám – je samozřejmě Tomio Okamura, protože jen zneužívá strach z migrace v zemi, do níž takřka žádní migranti z Iráku, Afghánistánu nebo Tuniska nechtějí. Nejspíš je sem bude brzy muset sám pašovat a pak ve svých Nezávislých novinách psát o tom, jak se nelegální migrace rozmáhá i u nás. V Dánsku, Nizozemsku a poslední dobou i Itálii či Německu ale má část obyvatel migrantů celkem dost.
A můžeme do této řady přidat právě i Švédsko. Nechtít, aby vám někdo zapálil auto, vykradl byt nebo se místo tradičních volnočasových aktivit – napadá mě třeba stavba vánočních betlémů – organizoval ve zločineckém gangu, nebývalo znakem populismu. Bývalo to automatické. My novináři jsme si ale tak trochu zvykli říkat populisti všem, co nechtějí euro, masovou migraci nebo „bio“ v nádrži auta.
