Články odjinud

Uprchlíci opět rozdělují Evropskou unii. Babiš chtěl na summit, ale rychle otočil

Uprchlíci opět rozdělují Evropskou unii. Babiš chtěl na summit, ale rychle otočil

Premiér Andrej Babiš nakonec nebude zastupovat Česko mezi tzv. „zainteresovanými státy“, které se v neděli sejdou v Bruselu na mimořádném minisummitu k migraci. Ačkoli ráno říkal, že na schůzku „určitě poletí“, protože jde o jeho „hlavní agendu“, po jednání s lídry dalších zemí Visegrádské čtyřky otočil. Z lídrů V4 na minisummit podle Babiše nikdo nezamíří, protože by se závěry schůzky tak jako tak nemohl souhlasit. Na konci příštího týdne pak mají schválit šéfové všech států EU rozsáhlou reformu evropského azylového práva. Výsledek jednání bude mít zajímavé důsledky rovněž pro německou politiku a kancléřku Angelu Merkelovou, která hasí koaliční spor o vracení uprchlíků.

Takzvaný minisummit svolal na neděli šéf Evropské komise Jean Claude-Juncker zřejmě na popud Angely Merkelové. Zúčastnit se ho mají kromě německé kancléřky také rakouský kancléř Sebastian Kurz a zástupci Francie, Itálie, Španělska, Řecka, Malty a Bulharska jako současné předsednické země Evropské unie.

Andrej Babiš ještě ve čtvrtek ráno vysvětloval novinářům, že neví, kde vzali, že na schůzce nebude. „Já určitě tam poletím, i když se to týká hlavně států, které samozřejmě jsou v první linii, kudy přicházejí ilegální migranti,“ řekl premiér. Bojovat proti ilegální migraci je podle něj jeho hlavní agenda. Ovšem o pár hodin později překvapil prohlášením, že nikdo z premiérů Visegrádské čtyřky na minisummit nezamíří. Odůvodnil to tím, že s předpokládanými závěry schůzky by premiéři V4 nesouhlasili. 

Podle agentury APA chtějí lídři na minisummitu řešit mimo jiné odpovědnost členských států unie za vyřízení žádostí o azyl a evropskou pohraniční stráž Frontex operující ve Středozemním moři. Česko sice není migrací zasaženo, ale například změny německé azylové politiky by na něj zřejmě bezprostředně dopadly.

Jednat se bude hlavně o tom, jak zacházet s uprchlíky, kteří putují po unii, a jak jim zabránit v přesunu mezi jednotlivými zeměmi, aniž by musely být obnoveny hraniční kontroly mezi jednotlivými unijními zeměmi. A zároveň jak to celé udělat tak, aby výsledkem nebyla ještě větší zátěž pro několik málo zemí, kam migranti míří přednostně.

Diskutovaná bude reforma dublinského systému, který zavedl princip, kdy za vyřízení žádosti o azyl odpovídá ta země EU, do které se uprchlík vstoupil jako první. To teď v praxi nefunguje na sto procent a běženci přecházejí vnitroevropské hranice. Když tzv. „Dublinem“ proklouznou a dostanou se nelegálně například z Itálie do Německa, dojde pak na další oficiální procedury a jejich navrácení tak mnohdy zkrátka trvá.

Aktuálně se kvůli tomu v Německu vede vyhrocený konflikt, který rozkládá koalici. Jak INFO.CZ psalo v této analýze, jedná se veskrze o banální spor, který ovšem přímo ohrožuje pozici kancléřky Merkelové. Její ministr vnitra Horst Seehofer totiž pohrozil, že od července začne zastavovat některé uprchlíky na německých hranicích a bude je vracet. Merkelová je proti: nechce činit jednostranné kroky, které neprojednala s lídry dalších států, a bojí se dominového efektu, který by Evropu zavlekl do hlubší krize. Kancléřka rovněž nechce zpřísňovat režim na německých hranicích kvůli obavám, že to dopadne na volný pohyb zboží a osob a tedy i na německou ekonomiku. Od Seehofera dostala lhůtu, ve které má jednat. Prostor se nabízí právě na nadcházejícím summitu.

Otázkou je, jak se Seehofer zachová. Merkelová mu nemůže vracení migrantů dost dobře zakázat a sama dobře ví, že bez jeho podpory se koaliční vláda CSU, CDU a socialistů dostane do vážných potíží.

Merkelová se proto snaží najít nějaké řešení a objevily se zprávy, že jeho součástí by mohlo být i navýšení podpory zemím, přes které do Evropské unie směřují žadatelé o azyl. Aby tyto státy více hlídaly uprchlíky na svém území a případně je přijímaly zpět z dalších evropských zemí.

Podle zdroje seznámeného s přípravami summitu se plánuje odklon od nápadu na přesouvání žadatelů o azyl či jinou ochranu z jedné členské země do druhé. To mělo ulevit například Itálii a Řecku – zemím, kam běženci přijíždějí. Proti se ale postavily některé státy včetně České republiky a ostatní prý na to konto pochopily „politickou citlivost“ tohoto tématu. Na stole má být kompromis v podobě možnosti vykoupit se z povinnosti přijímat migranty – ať už penězi nebo vysláním policistů do zasažených zemí. Česká vláda ani takový ústupek nepřijímá s nadšením.

Migrace

Dalším krokem, který má být odsouhlasen na summitu šéfů unijních zemí příští týden, je vytvoření center mimo Evropu, ve kterých by uprchlíci mohli žádat o azyl či ochranu.

Uprchlíci zadržení ve Středozemním moři by do center měli být vraceni a o jejich budoucnosti by se tak rozhodovalo například na libyjských březích, tedy ještě než dorazí do Evropy. Tenhle nápad se prý zdál úředníkům z jednotlivých členských zemí „snadnou věcí“, která půjde vystavit jako úspěch jejich politiků veřejnosti. Jenže zatím není jasné, jak něco takového zajistit právně: kdo by se o uprchlíky staral, kdo by celý provoz platil a co s těmi běženci, kteří nemají nárok na azyl.

Navíc politici z Itálie a Francie by celý nápad rádi rozšířili na vytvoření center pro všechny migranty. Nikoliv tedy jen pro ty, co byli zadrženi na moři. Rakouská vláda zase chce vytvoření center či speciálních bezpečných zón, kam by byli odvezeni neúspěšní žadatelé o azyl. Centra by měla být postavena třeba v Tunisku a možná i v Albánii, uvádí list Financial Times.

Nic z toho ale samo o sobě zřejmě nezabrání výraznějším způsobem pohybu uprchlíků po Evropě. Řada návrhů navíc naráží na legislativní překážky i na přetrvávající nesoulad mezi jednotlivými státy EU. V praktickém pohledu je pak diskutabilní, nakolik je žádoucí migranty zadržovat například v uzavřených areálech, namísto snah o jejich zapojení do společnosti. V době, kdy státy dlouhodobě nedokáží najít ani dílčí shodu na řešení migrace, se předestřená větší reforma může jevit jako příliš velké sousto.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud