Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Urychlí volby v Hesensku konec Merkelové? Ikona Německa může skončit už v prosinci, říká expert

Urychlí volby v Hesensku konec Merkelové? Ikona Německa může skončit už v prosinci, říká expert

Po bavorských volbách se v Německu očekává další klíčové hlasování, které může otřást celostátní politikou. Nedělní volby v Hesensku, kde nyní vládne koalice CDU a Zelených, mohou pro stranu Angely Merkelové skončit nejhorším výsledkem od roku 1954. Pokud dojde na nejčernější scénář, mohou vést k rozpadu těžce sestavované německé koalice CDU/CSU a SPD i odchodu Angely Merkelové z čela německé politiky. Ten by mohl přijít dřív, než ona sama čeká – v prosinci totiž bude na sjezdu CDU obhajovat post předsedkyně strany a klidně se může stát, že na post už nedosáhne. „Nezvolení Merkelové není žádné politické sci-fi,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ expert na Německo Jakub Eberle.

Zatímco před pěti lety získala CDU v Hesensku 38,3 procent, dnes jí průzkumy předpovídají pouhých 26 procent, což by byl nejhorší výsledek za 64 let. Černý scénář však očekávají také sociální demokraté (SPD), kteří by mohli skončit dokonce s nejhorším výsledkem od druhé světové války. Pokračování volného pádu preferencí obou stran přitom může vést k otřesu spolkové koalice v Berlíně, kterou spolu s CDU/CSU tvoří právě sociální demokraté.

Kdo ve volbách naopak výrazně posílí, jsou podle očekávání Zelení, kteří by mohli obdržet asi 22 procent hlasů. Do zemského sněmu v Hesensku by se pak s 12 procenty mohla poprvé probojovat také pravicová Alternativa pro Německo a kolem osmi procent zřejmě získají svobodní demokraté (FDP) a Levice. Právě Die Linke by v Hesensku mohla zamíchat kartami – pokud by s ní Zelení a SPD utvořili koalici, mohla by podle německých médií CDU Angely Merkelové skončit v opozici.

Merkelová proto varuje před „levicovými experimenty“ a proti spojení s Die Linke hlasitě vystupuje i současný hesenský premiér za CDU Volker Bouffier. „To poslední, co v Hesensku potřebujeme, je levicová vláda. Pro tento ekonomicky silný stát by to byla katastrofa. Stálo by to tisíce pracovních míst, omezilo investice do naší země a způsobilo okamžité škody,“ varuje Bouffier. Co od voleb očekávat? A jaké dopady by mohly mít na vládu nejsilnější země Evropské unie? Dozvíte se v rozhovoru INFO.CZ s odborníkem na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd UK Jakubem Eberlem.

Nedělní volby v Hesensku jsou s ohledem na předvolební průzkumy, ve kterých strana CDU Angely Merkelové výrazně ztrácí, ostře sledované. Jaký výsledek voleb očekáváte? Může se podle vás stát, že CDU v Hesensku skončí v opozici?

Z průzkumů, které vycházejí v poslední době, jsou viditelné obrovské pohyby preferencí u všech stran. Opakuje se podobný trend, jaký jsme viděli v Bavorsku nebo ve volbách na spolkové úrovni - voliči se masivně přesouvají mezi stranami a rozhodují se na poslední chvíli. Například rozdíly mezi SPD a Zelenými jsou tak těsné, že si výsledek voleb troufne odhadnout jen málokdo.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Pokud by ale CDU dostala kolem 26 procent, jak předpokládají průzkumy, bylo by teoreticky možné, aby skončila v opozici. Ovšem musely by se proti nim spojit tři jiné strany, což by nebylo úplně jednoduché. Určitě by se spojili Zelení a SPD, ale potřebovali by ještě třetího partnera. A to by byli buď Die Linke, což je možnost, do které se v Hesensku nikomu moc nechce. Nebo by to byla FDP, ale je otázka, proč by to dělali. Takže to sice možné je, ale podle průzkumů je pořád daleko pravděpodobnější, že CDU zůstane u vlády.

Obavy ze spojenectví Zelených, SPD a Die Linke ukázala nedávná slova Merkelové, která před volbami v Hesensku varovala před „levicovými experimenty“.

To nejsou obavy, to je taktika, která tradičně velmi dobře funguje. Protože jak na spolkové, tak na zemských úrovních je varianta tří levicových stran – pokud tedy budeme Zelené považovat za levicovou stranu – velmi neoblíbená. Je to tedy hlavně mobilizační heslo, které tradičně pravice – především CDU a liberálové – používá. A funguje. Je to osvědčený recept.

Mimochodem, jednou z příčin nárůstu preferencí Zelených je právě fakt, že k nim přecházejí nejen voliči levice, ale i ti, kteří tradičně hlasovali pro CDU. Zelení se totiž posunuli do levého středu a říkají, že jsou stranou, která chce vládnout. A ne být jen v opozici. Slova Angely Merkelové se tedy dají vyložit takto: „Rozmyslete si dvakrát, jestli budete volit CDU, nebo Zelené, protože pokud budete volit Zelené, může se vám stát, že skončíte s Die Linke ve vládě, a to fakt nechcete.“

Proč to nemají chtít?

Protože hlasy lidí, o které se mezi CDU a Zelenými hraje, to nejsou tradičně levicoví voliči. Jsou to středoví voliči, kteří žijí ve městech, jsou vzdělaní a mají vyšší životní úroveň. Jdou tradičně volit CDU, ale v tuto chvíli se jim Zelení jeví jako dobrá alternativa, protože to je středová progresivní strana. Těmto voličům by se líbilo, aby v Hesensku pokračovala současná koalice CDU a Zelených – jsou takto spokojení, ale ti Zelení jim jsou vlastně sympatičtější než CDU. A Merkelová jim říká: „Radši hodíte hlas Zeleným, ale místo aby pokračovala tato koalice, skončíte s levicově radikálními Die Linke. Musíte si vybrat – v tuto chvíli je ta volba mezi levicí a pravicí, kdy ale Zelení nejsou vyjasnění.“ To je logika tohoto argumentu Angely Merkelové.

Hesenské volby mohou mít podle analytiků silné dopady na spolkovou politiku a mohou otřást velkou koalicí Merkelové složené z CDU/CSU a SPD. Proč jsou podle vás volby v Hesensku tak důležité?

Volby v Hesensku jsou důležité proto, že celostátní politika je v tuto chvíli v krizi. A volby ve spolkových zemích – zvlášť v těch, které jsou větší a důležitější – jsou tradičně důležitým barometrem, jak si strany stojí. Kromě toho mají přímý dopad na celostátní politiku, protože v druhé komoře parlamentu nezasedají přímo volení poslanci, ale zástupci spolkových zemí. To znamená, že kdo vládne ve spolkových zemích, bezprostředně ovlivňuje schopnost vlády prosazovat svoje zákony.

To platí pro všechny zemské volby, ale s ohledem na současnou situaci v Německu jsou volby v Hesensku ještě důležitější. Spolková vláda, která byla po dlouhém vyjednávání v březnu konečně složena, se nachází v permanentní krizi, a proto je také velmi nepopulární. Tři vládní strany CDU/CSU a SPD jsou rozhádané, nejsou schopné nic prosadit. Navíc to už je třetí vláda velké koalice od roku 2005, lidé jsou z ní proto unavení. A je tu i znatelná únava z Merkelové osobně. Díky tomu prudce padají preference všem třem stranám.

Jaké konkrétní dopady podle vás tedy může mít špatný výsledek voleb v Hesensku na velkou koalici?

Už během voleb v Bavorsku jsme viděli, že CSU utrpěla historickou porážku. A tohle je další test toho, jak moc jsou voliči s těmito stranami nespokojení. Pokud vyšlou signál, že jsou velmi nespokojení, dvě velké strany CDU a SPD začnou být opravdu nervózní. A budou s tím muset začít něco dělat. Mezi sociálními demokraty se množí hlasy, že pokud SPD zůstane ve velké koalici, strana zanikne nebo skončí třeba jako ČSSD u nás. Pokud tedy skončí s výsledkem jasně pod 20 procent a prohrají se Zelenými, tyhle hlasy budou další vodou na mlýn argumentům, že SPD nemá ve velké koalici na celostátní úrovni v tuto chvíli co dělat.

Podobně to platí také pro CDU, pokud pro ni volby skončí neúspěchem. Je dobré připomenout, že hesenský premiér a předseda tamní CDU Volker Bouffier je jedním z nejbližších spojenců Merkelové. Je to člověk, který například během uprchlické krize po celou dobu držel linii Merkelové a vůbec se od ní nedistancoval. I z toho důvodu by pro ni špatný výsledek voleb byla osobní porážka a tlak na to, aby už Merkelová odešla – je vyčerpaná, okoukaná a strana se potřebuje obnovit.

Myslíte tedy, že by volby v Hesensku mohly mít i nějaké bezprostřední dopady? Mohly by v blízké době způsobit rozpad velké koalice, pokud by se například SPD rozhodla z vlády odejít?

Právě u SPD je podle mě tato rozbuška největší. Pokud by pád SPD pokračoval a strana by ve volbách dostala řekněme 15 procent – což je méně, než ukazují průzkumy, ale odpovídalo by to současnému trendu oslabování SPD – tak se může stát, že se poslanci SPD vzbouří, shodí současné předsednictvo a zavelí k radikálnímu odchodu do opozice. V tu chvíli padá vláda na celostátní úrovni, pro kterou není žádná alternativa. To znamená, že by pravděpodobně došlo na předčasné volby a je otázka, kdo by do nich vedl CDU. Merkelová už nemá dobrou výchozí pozici. To je jedna možnost.

Druhá možnost samozřejmě je, že pokud CDU nedopadne dobře, – je otázka, co to přesně znamená, protože může skončit se špatným výsledkem, ale sestavit při tom vládu – může to mít přímý dopad na samotnou Merkelovou. V prosinci, na Mikuláše se koná sjezd CDU, kde Merkelová musí obhajovat křeslo předsedkyně. Za šest týdnů tedy musí předložit nějakou vizi a nechat se znovu potvrdit do funkce, v tuto chvíli ale nemá klid na takovou práci.

Dopady voleb v Hesensku proto mohou být velmi přímé právě z těchto dvou důvodů, protože SPD i CDU jsou v tuto chvíli velmi rozkolísané. Pokud se navíc podíváme na průzkumy veřejného mínění v Hesensku, v tuto chvíli je společná ztráta CDU a SPD oproti minulému výsledku voleb 22 procent. To je opravdu velký počet voličů, který v poslední době ztratily.

Zmiňujete prosincovou konferenci CDU, kde bude Merkelová obhajovat své předsednictví strany. Už kauza nezvolení jejího spojence Volkera Kaudera do čela poslanecké frakce CDU/CSU v září ukázala, že v rámci CDU ztrácí Merkelová podporu. Je tedy podle vás možné, že by nemusela být znovu zvolená do čela strany už v prosinci?

Možné to samozřejmě je. Můžeme si jako paralelu vzít odcházení britské premiérky Margaret Thatcherové, se kterou byla strana také nespokojená dlouhodobě, ale pak byl její odchod rázná akce. To se děje vždy, když končí nějaká velká osobnost politiky. V tuto chvíli ale nevíme, jestli bude proti Merkelové někdo kandidovat – respektive jestli bude někdo kandidovat s vážnou šancí uspět.

Ale nezvolení Merkelové je podle mě opravdu možné. Její autorita klesá dlouhodobě – za poslední rok spadla kvůli několika věcem. Nejdřív hrozně dlouho trvalo než sestavila koalici. Rozpadla se jí preferovaná varianta „jamajské koalice“ a jen co se jí podařilo sestavit novou koalici s SPD, začal ji okamžitě sestřelovat šéf CSU Horst Seehofer. A vláda místo toho, aby řešila běžnou agendu, vyčerpávala se vnitřními spory mezi CDU a CSU. Pak přišla kauza Maassen, ve které Merkelová sama přiznala, že strany kvůli tomu nemají čas řešit věci, které zajímají lidi. A právě nezvolení Volkera Kaudera, což byl jeden ze tří nejdůležitějších spojenců Merkelové, pro ni byla podle mě největší politická rána za posledních několik let.

Nezvolení Merkelové tedy není žádné politické sci-fi. Myslím, že se nad tím hodně přemýšlí. A představa, že pokud volby nedopadnou, někdo to proti ní v prosinci zkusí a zároveň bude mít čanci uspět, je podle mě v tuto chvíli reálná. 

Kdo by to mohl zkusit? Spekuluje se o generální tajemnici CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové zvané „AKK“, kterou by si jako svou nástupkyni představovala i sama Merkelová. Ta se ale kancléřce zřejmě nepostaví, pokud je Merkelová odhodlaná ve funkci dál pokračovat.

Kandidátů by bylo víc. Ve chvíli, kdy se hroutí takováto politická ikona, otevírají se možnosti, které by nás dneska vůbec nenapadly. Je také otázka, do jaké míry bude mít Merkelová ještě sílu mluvit do svého nástupnictví. Třeba německé noviny spekulují o tom, že by jedna varianta mohla být taková, že by funkci kancléře vzal na nějakou dobu ještě Wolfgang Schäuble. A předsedou samotné CDU by byl jiný politik, který by se soustředil spíš na budoucnost. Ve chvíli, kdy končí někdo takhle velký, se může stát cokoliv. Na Johna Majora v době Thatcherové by si také nikdo nevsadil.

Merkelová však v rozhovoru pro Ausburger Allgemeine začátkem měsíce řekla, že podle ní by se tyto pozice - tedy předsednictví strany a kancléřství - dělit mezi dvě osoby neměly.

A co má říkat jiného? Její síla v tuto chvíli vychází právě z pozice kancléřky, mnohem víc než z pozice předsedkyně CDU. To je zásadní proměna. Její vlastní strana ji může úplně jednoduše nezvolit, jenže podle německého ústavního systému v okamžiku, kdy by skončila, musí nový premiér znovu získat důvěru parlamentu. A je otázka, jestli by hlasy třeba od SPD posbírala. Proč by SPD měla jen tak podpořit nového předsedu z CDU, proč by nevolila raději nové volby? Takže výměna kancléře není v Německu ústavně nijak jednoduchá. Ona v tuto chvíli nemůže dělat nic jiného – chce zůstat předsedkyní a držet si nějakým způsobem formální moc pod sebou. Ale víme, jak fungují stranické sjezdy – tam se na poslední chvíli dějí překvapivé manévry a Merkelová rozhodně překvapit umí. Ten sjezd tedy podle mě bude hodně turbulentní, ať už to v Hesensku dopadne jakkoliv.  

 

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232