Články odjinud

V4 by migranty odmítat neměla. Škodí tím své ekonomice, míní expert

V4 by migranty odmítat neměla. Škodí tím své ekonomice, míní expert

Odmítání migrace je ze strany některých politiků zemí Visegrádské čtyřky, kam se řadí i Česko, chytrý tah, který reaguje na přání populace. Na druhou stranu jde také o nezodpovědné rozhodnutí, které může přinést politické body, ale v dlouhodobé perspektivě zemím ublíží. Ekonomiky čtveřice států šlapou dobře a nezaměstnanost trhá rekordy. I tak ale zůstávají některá pracovní místa neobsazená a migranti by mohli být vítanou pracovní silou. V názorovém článku publikovaném na bruselském serveru EU Observer o tom píše Robert Steenland z Centra pro mezinárodní vztahy v polské Varšavě.

Země Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko, potřebují migranty, protože bez nich budou jejich ekonomiky v budoucnosti trpět. V článku publikovaném na bruselském serveru EU Observer to trdí expert na problematiku V4 Robert Steenland z varšavského Centra pro mezinárodní vztahy.

„Nepřátelská rétorika vůči migrantům, která je ve zmíněných zemích v tento moment typická, se může nevyplatit a odnese to ekonomika. Aby hospodářství V4 rostlo i nadále, tyto země potřebují migranty, aby nahradily chybějící pracovní síly,“ uvádí v textu autor.

Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko zažívají v posledních letech ekonomický boom. Zatímco v posledních letech se v EU růst HDP v průměru pohyboval kolem 2 %, tyto země zaznamenaly 3-4 %. Konkrétně v Polsku byl růst HDP v roce 2017 4,8 %, v ČR 4,3 %, v Maďarsku 4,1 % a na Slovensku 3,2 %.

Zároveň ve stejném roce klesala nezaměstnanost – v Polsku na 4,9 %, v ČR na 2,9 %, v Maďarsku na 4,2 % a na Slovensku na 8,1 %.

Poslední předpovědi, s nimiž nedávno přišla Evropská komise, navíc slibují, že nezaměstnanost se bude v zemích V4 snižovat i nadále.

Jak píše Steenland, i přesto, že se na první pohled jedná o dobré zprávy, ve skutečnosti by politici měli zbystřit. Kromě toho, že hrozí přehřátí ekonomiky, na pracovních trzích všech čtyř zmíněných zemí chybí lidé, které by bylo možné zaměstnat. Počet volných pracovních míst se podle Steenlanda za posledních pět let více než zčtyřnásobil, což způsobuje velké problémy především České republice a Polsku. A to i přesto, že se obě země v minulosti snažily volná místa zaplnit pracovníky z Ukrajiny.

Steenland dodává, že země V4 navíc trpí demografickými změnami. „Emigrace a nízká porodnost představují vážná rizika,“ píše a uvádí i čísla. V roce 2004, kdy tyto země vstoupily do EU, hodně lidí odešlo do ciziny – většinou kvůli lépe placené práci. Podle Steenlanda by se mělo jednat o cca tři miliony lidí, kteří se odstěhovali z V4 v období 2004-2016.

Předpovědi hovoří o tom, že v mezi lety 2020 až 2050 by populace V4 mohla poklesnout o dalších 6,5 milionu lidí.

„Mělo by se udělat mnohem více než to, že budeme přesvědčovat lidi, aby měli děti, a lákat zpět někdejší emigranty. Měli bychom se také ujistit, že migranti, kteří sem v minulosti přišli, tu budou zůstávat. To je příklad zejména Polska a Ukrajinců,“ uvádí Steenland.

Autor článku je přesvědčen, že v zemích V4 se nyní musí rozběhnout debata, která bude lépe reflektovat pro a proti migrace. Zároveň v ní musí zaznívat argumenty včetně těch o stárnutí populace a demografických změnách, které se budou stále více promítat do podoby pracovních trhů.

„Politici ze zemí V4 by se spíše než na rozdmýchávání strachu z migrace mezi veřejností, ze kterého sbírají politické body, měli soustředit na aktuální hrozby. K nim patří i to, že nedostatek migrantů může podkopat ekonomický model jejich zemí a ohrozit budoucí prosperitu a blahobyt,“ píše Steenland. „Migrace může v krátkodobém horizontu představovat úspěšnou strategii, se kterou se dají vyhrát volby, v dlouhodobé perspektivě se to ale může nepříjemným způsobem vrátit,“ uzavírá.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud