Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V4 chce společného kandidáta na šéfa Evropské komise. Zkušený Slovák Šefčovič má velkou podporu

V4 chce společného kandidáta na šéfa Evropské komise. Zkušený Slovák Šefčovič má velkou podporu

Příštím šéfem Evropské komise může být Slovák Maroš Šefčovič. Stávající místopředseda Evropské komise, který má na starosti energetickou unii, to potvrdil slovenským novinářům s tím, že má o kandidaturu v barvách evropské sociální demokracie zájem a udělá vše pro to, aby ji získal. S myšlenkou podle Šefčoviče přišli poprvé Češi a podpořili ji i zástupci dalších sociálně demokratických stran v Evropě.

„Mám zájem o tuto kandidaturu a udělám vše pro to, abych získal dostatečnou podporu sociální demokracie v rámci EU,“ řekl na tiskové konferenci současný evropský komisař pro energetickou unii a také místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Novinářům dále sdělil, že s návrhem jeho kandidatury přišla česká strana. „Šlo o spontánní návrh, který zazněl po jednání sociální demokracie ze střední a východní Evropy,“ dodal Šefčovič s tím, že kromě Čechů za nim stojí i Slováci a podporu přislíbili další sociálnědemokratické strany ve střední a východní Evropě.

Ty by mohly Šefčoviče vybrat jako tzv. Spitzenkandidáta, tedy jakéhosi volebního lídra do evropských voleb, kterého si ze svého středu vybírá každá evropská politická skupina. Zároveň se jedná o kandidáta na budoucího šéfa Evropské komise. V roce 2014 se tímto způsobem dostal do čela unijní exekutivy Lucemburčan Jean-Claude Juncker, který byl Spitzenkandidátem tehdy nejsilnější politické frakce Evropské lidové strany (EPP; členy jsou KDU-ČSL a TOP 09).

Šefčovič uvedl, že momentálně evropští sociální demokraté ladí pravidla pro proceduru nominování a sbírají jména možných kandidátů. Na podzim by je měli posuzovat i podle vizí Evropy, které za tímto účelem představí.

„Udělám vše pro to, abych tento proces využil, aby se do budoucího působení Evropské komise vnesly otázky, které považuji za naprosto klíčové,“ řekl a dodal, že se bude jednat především o jasnější o silnější průmyslovou politiku EU, asertivnější působení unie ve světovém obchodě, nebo témata, která jsou důležitá pro region střední a východní Evropy.

Příští volby do Evropského parlamentu proběhnou přesně za rok, tj. v květnu 2019. V každé zemi EU se volí různě, proto se termín voleb oficiálně stanovil na čtyři dny. Čeští voliči půjdou volit v pátek a sobotu 21. – 22. května.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1