Válka Italů s Bruselem o rozpočet. Na papíře to není katastrofa, ale pravidla platí, říká ekonom | info.cz

Články odjinud

Válka Italů s Bruselem o rozpočet. Na papíře to není katastrofa, ale pravidla platí, říká ekonom

Boj mezi Itálií a Evropskou komisí o návrh rozpočtu na příští rok se dneškem posunul do další fáze. Podle Bruselu je kvůli porušování unijních pravidel možné s Římem zahájit řízení pro nadměrný deficit, což by byl bezprecedentní krok, který může skončit i uvalením sankcí. Rozhodující slovo však budou mít členské státy, které mají dva týdny na to, aby se postavily buď za Komisi, nebo Itálii. Třetí možností je, že Itálie Komisi ustoupí a „rozhazovačný“ návrh rozpočtu nakonec upraví, ale tomu zatím nic nenasvědčuje. Jak válka mezi Římem a Bruselem dopadne?

Itálie se rozhodla, že z rozpočtového plánu na příští rok neustoupí ani o píď, po dnešním rozhodnutí Evropské komise je tak o krok blíž k zahájení řízení, které může skončit i uvalením sankcí ve výši 0,2 % HDP. „V tom, co Itálie položila na stůl, vidíme nebezpečí, že se potácí směrem k nestabilitě,“ prohlásil dnes místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis.

Komise tak potvrdila stanovisko z minulého měsíce, kdy Římu vrátila návrh rozpočtu k přepracování. Itálie se ale navzdory hrozícím sankcím vydala cestou odporu a rozpočtový plán poslala eurokomisařům zpět bez sebemenší změny. Podle Komise je tak nasnadě, aby bylo s Římem zahájeno takzvané řízení pro nadměrný deficit.

„Tvrdší přístup Evropské komise se dal očekávat. Návrh rozpočtu sice na papíře nevypadá úplně katastrofálně – není to něco, co by bylo pro trhy bylo za normální situace nepřijatelné – ale je to spíš o rezignaci na to, co Itálie Bruselu v uplynulých letech slíbila,“ říká pro INFO.CZ hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Plán nové euroskeptické vlády složené z Hnutí pěti hvězd a Ligy totiž šel daleko za hranici toho, co bylo s Evropskou komisí dohodnuto za doby premiéra Mattea Renziho – místo nárůstu výdajů ve výši 0,1 % populistická vláda nyní počítá s 2,7 % a s deficitem rozpočtu 2,4 %, který měl být ale původně jen 0,8 %.

Takové změny rozpočtové politiky jsou v případě Itálie, která je po Řecku druhou nejzadluženější zemí eurozóny, podle Komise nepřípustné. Návrh rozpočtu je dle Bruselu v přímém rozpočtu s Paktem stability a růstu, podle kterého země měnové unie nesmí mít veřejný dluh vyšší než 60 % HDP. Tento limit Itálie nejenže nedodržuje, ale ani se k němu s dluhem ve výši 132 % HDP nepřibližuje.

„Je to samozřejmě špatný rozpočet, ale trhy by to neřešily ve chvíli, kdy by tu nebyl dopředu daný slib Bruselu, který ale zůstal nedodržen. Původní dohoda počítala s tím, že se rozpočtové schodky začnou od příštího roku snižovat, ale místo toho zůstávají na úrovních, na kterých jsme je viděli v předešlých letech,“ vysvětluje Bureš.

Co čekat teď?

Postoj Komise nyní musí odsouhlasit členské státy eurozóny – právě ony rozhodnou, zda řízení pro nadměrný deficit zahájit, nebo ne. Na vyřčení verdiktu mají dva týdny. Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho je ale možné o změnách rozpočtu ještě vyjednávat. „V dané situaci je třeba chladná hlava i chladnokrevnost. A my jsme odhodláni oboje ukázat,“ zdůraznil Moscovici ochotu Komise rozjet boj s Itálií o plánovaný rozpočet naplno.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

Další vývoj tedy bude záviset na tom, jestli Itálie na výtky Komise nakonec zareaguje vstřícným krokem. Představitelé italské vlády se zatím tváří, že z navrhovaného rozpočtu necouvnou, zlom ale může přijít po plánovaném sobotním jednání premiéra Giuseppe Conteho s šéfem Evropské Komise Jeanem-Claudem Junckerem v Bruselu.

„Teď je prostor pro Itálii návrh ještě přehodnotit a myslím, že i ze strany velkých členských zemí vznikne tlak na Itálii, aby to udělala. Věřím proto, že nakonec nějakému posunu a tání ledů dojde,“ říká hlavní ekonom Patria Finance pro INFO.CZ s tím, že spory mezi velkými členskými zeměmi a Bruselem nakonec většinou skončí dohodou, díky které se podaří případným sankcím vyhnout.

„Myslím si ale, že pro Německo a Francii bude v tuto chvíli těžké obhajovat Itálii proti Komisi, protože do značné míry se hraje o to, jak bude vypadat budoucí podoba eurozóny, a zároveň je důležité dávat najevo, že určitá pravidla platí a jsou kredibilní. Velké přihmouření očí nad Itálií ze strany francouzských nebo německých politiků bych tedy neočekával,“ dodává Bureš.

Právě členské státy eurozóny budou mít v případě zahájení řízení poslední slovo také při rozhodování o uvalení sankcí – o nich budou rozhodovat takzvanou obrácenou kvalifikovanou většinou. Proti komisnímu návrhu potrestat Itálii pokutou by se tak musela postavit kvalifikovaná většina eurozóny. Rozložení sil v Euroskupině přitom nahrává spíše tomu, že by státy sankce proti Římu skutečně odsouhlasily, řekl pro INFO.CZ koncem října ředitel Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

„Jestli Itálie udělá to, že Komisi ukáže prostředníček, Komise nemůže udělat nic jiného, než navrhnout její potrestání. To je jasné. Pak se uvidí, jak se k tomu postaví členské státy eurozóny. Tam je podle mě to nastavení momentálně takové, že by sankce proti Itálii měly projít,“ uvedl ředitel institutu EUROPEUM. Svůj osud tak drží v rukou především sama Itálie, která může uvalení sankcí zvrátit v první řadě dojednáním kompromisu s Bruselem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud