Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve sporu Bruselu s Varšavou jde do tuhého: Komise řekne, co jí vadí na reformách. Polsko může přijít o práva

Ve sporu Bruselu s Varšavou jde do tuhého: Komise řekne, co jí vadí na reformách. Polsko může přijít o práva

Členské státy EU čeká příští úterý první debata o stavu právního státu v Polsku. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans by měl na jednání zástupcům členských zemí přestavit pohled Evropské komise, která v prosinci došla k závěru, že v zemi hrozí závažné porušení vlády práva. Spustila zatím nikdy nevyužitý postup podle sedmého článku unijní smlouvy, který může vést až k omezení některých práv. 

Členské země si ale s reakcí dávají na čas, první jednání o věci se odehraje až nyní, na konci února. A podle diplomatů se nyní nedá čekat nějaké konkrétní rozhodnutí. Procedura, která nikdy nebyla použita, má určité kroky. Je třeba vše pečlivě zvažovat a opatrně postupovat přesně podle těchto pravidel, poznamenal dnes před novináři diplomat obeznámený s pohledem bulharského předsednictví další na postup ve věci.

Bulharsko, které se vedení EU ujalo na půl roku na počátku ledna, hodlá okolo sporu ohledně stavu právního státu v Polsku postupovat opatrně. Premiér Bojko Borisov například už v lednu novinářům říkal, že by byl velmi nešťastný, kdyby o věci měly členské země už za bulharského předsednictví hlasovat.

Nyní dávají podle diplomatů Bulhaři najevo, že s libovolnými dalšími kroky je třeba počkat do 20. března. Tehdy uplynou tři měsíce, které v prosinci Varšava dostala od Evropské komise k tomu, aby naplnila její poslední sadu doporučení. Spor komise s polskou vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) se vleče už dlouhou a týká se především tamní reformy soudního systému. Komise poslala do Varšavy několik sad návrhů a doporučení, polská strana ale v naprosté většině případů nereagovala.

Komise v prosinci nakonec spustila proceduru podle unijních smluv. V ní se nejprve členské země musí rozhodnout, zda pohled komise na ohrožení vlády práva v Polsku sdílí.

Učinit by tak měly většinovým hlasováním poté, co zjistí pohled europarlamentu a vyslechnou postoj dotčeného státu. Potřeba je souhlas čtyř pětin členských států EU. Následně mohou členské země vydat svá vlastní doporučení k tomu, co by měl stát k ochraně právního státu udělat.

Následně, pokud to navrhne třetina členských států, mohou země rozhodnout, že v Polsku je skutečně vláda práva systematicky porušována. Toto hlasování musí být jednomyslné. Parlament v Maďarsku přitom před několika dny odhlasoval rezoluci, kterou se země jednoznačně ve sporu s EU postavila na polskou stranu. Je velmi nepravděpodobné, že by Budapešť hlasovala proti Polsku spolu se zbytkem zemí unie.

Další kroky jsou tak pro maďarský postoj jen teoretické. Jde především o následné většinové rozhodnutí unijních zemí, že Polsku jsou odebrána některá práva, v první řadě možnost hlasovat v ministerských radách EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1