Věčně odstrkávané Bulharsko: Chce euro i Schengen, západní země EU ho ale drží zpátky

Zatímco v Česku se vedou debaty o možnosti vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie a přijetí eura se většina lidí bojí jako čert kříže, v Bulharsku je situace zcela opačná. Jihoevropská země, která do EU vstoupila teprve v roce 2007, dělá pro přijetí společné měny, co může. Navzdory neutuchajícímu úsilí jsou ale její vyhlídky na vstup do eurozóny zatím stále nejasné. Zpátky se jí snaží držet některé bohatší země EU, které o zavedení eura v Bulharsku příliš nestojí.

Kromě přijetí eura Sofie dlouhodobě usiluje také o možnost volně cestovat v rámci schengenského prostoru a na obou frontách země dělá velké pokroky, některé západoevropské země však v Bulharsku vidí riziko.

Německá velká koalice kulhá na jednu nohu. Česko by se mělo mít na pozoru

Vstup do eurozóny brzdí podle amerického serveru Bloomberg v první řadě Německo, které má po neblahých zkušenostech s řešením ekonomické krize v Řecku z přijetí eura Bulharskem strach. Německá kancléřka Angela Merkelová se sice v červnu nechala slyšet, že chce bulharský vstup do eurozóny „co nejrychleji“, praxe ale ukazuje, že jde spíš o politickou deklaraci.

„Přijmout Bulharsko jako nového člena eurozóny by neměl být problém. Z Bulharska se Řecko nestane,“ říká odborník z bruselského think-tanku Bruegel Zsolt Darvas s tím, že v Evropské unii pro některé země funguje princip dvojího standardu.

Země totiž nominální podmínky pro vstup do eurozóny už dnes splňuje. Její národní měna lev je už téměř dvě desetiletí navázaná na euro, bulharský veřejný dluh se pohybuje pod průměrem zemí platících eurem a stát vykazuje rozpočtový přebytek, který je daleko za limitem stanoveným Evropskou unií. Sofie navíc v půlce ledna oznámila, že se ještě před začátkem léta zapojí do evropského mechanismu úrokových sazeb ERM-2, v němž musí země před přijetím eura strávit nejméně dva roky.  

Bude Česko „oploceným skanzenem“? Proč by byl czexit katastrofou století

Navzdory všem úspěchům ale někteří odborníci varují, že Bulharsko má před sebou ještě úkoly v podobě vymýcení korupce nebo zvýšení životní úrovně tak, aby se přiblížilo bohatším zemím eurozóny. Stále totiž patří mezi nejchudší země unie.

„Potřebujeme určitý směr v tom, co bychom měli dělat,“ řekl v lednu ministr financí Vladislav Goranov. „Pokud se podíváme na čistě formální kritéria, jsme excelentní žáci,“ nezapomněl pochválit bulharské úspěchy. Ty ocenil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Terorismus bez hranic: Odkud vylezli extremisté a proč se „deratizace“ neobejde bez Saúdů a Íránu

„Neřekl jsem, že Bulharsko bude automaticky dalším členem eurozóny, tato země ale jde správným směrem,“ řekl Juncker s tím, že nezaměstnanost klesá a rozpočtová situace je solidní. „Takže pokud jde o konvergenci, nastal zde skutečný pokrok,“ uvedl šéf Evropské komise a dodal, že Bulharsko ještě neudělalo dost a „naši bulharští přátelé si toho jsou vědomi“.

Bulharsko tak stále neví, na čem je. Další optimistickou, ale neurčitou proklamaci si od Junckera vyslechlo i 17. ledna. „Bulharsko bude schopné připojit se k ERM-2 a eurozóně v dohledné budoucnosti,“ uvedl Juncker.

Co čekat od nové vlády v Německu? Změní se politika vůči EU, ČR bude na rozcestí, říká expert

Podobně jako pro přijetí eura však Bulharsko splňuje i všechny podmínky pro vstup do schengenského prostoru, ani zde ho však některé západoevropské státy nechtějí. Proti rozšiřování Schengenu se podle Bloombergu staví například Nizozemí nebo Francie, kterou v posledních letech otřáslo několik teroristických útoků.

Na splnění všech nezbytných kritérií začátkem roku upozornila i bulharská ministryně pro EU Liljana Pavlovová. „Cítíme, že v Evropě někdy není s některými zeměmi zacházeno stejným způsobem. A bohužel je to Bulharsko a Rumunsko. Všechna kritéria jsme splnili už před více než šesti lety,“ prohlásila na úvod bulharského předsednictví v Radě EU Pavlovová, podle níž jsou kamenem úrazu především vnitropolitické problémy dalších zemí unie. „V důsledku vnitřních problémů jiných států se s námi nezachází rovnoprávně,“ upozornila bulharská ministryně.

SDÍLET

Stíhání Babiše se povleče do voleb, státní zástupci z něj mají štít proti svému odvolání. Je to nejbrutálnější doba, kdyby vláda zítra skončila, budu nejšťastnější, říká Benešová

Michal Půr, Vladimír Piskáček

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová patří k politikům, kteří nejdou daleko pro ostré slovo. Před několika týdny se dostala do sporu s vrchním státním zastupitelstvím, které podezírá z úniku citlivých informací ze spisů. Benešová kvůli tomu dokonce čtyři hodiny podávala vysvětlení. „Bylo místy i šokující. Ptali se mne na mnoho vysoce osobních otázek, které byly ještě doplňovány, a měla jsem pocit, že jsem sama podezřelá,“ říká ministryně v exkluzivním rozhovoru s INFO.CZ a upozorňuje, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman může čelit kárné žalobě v restituční kauze.

Přečíst celý článek
sinfin.digital