Články odjinud

Visegrád funguje, Zemanovi bych vysvětlil rizika odchodu z EU, říká favorit slovenských voleb

Visegrád funguje, Zemanovi bych vysvětlil rizika odchodu z EU, říká favorit slovenských voleb

Slovensko čeká 16. března první kolo prezidentských voleb. Zájem o funkci deklarovalo 15 kandidátů. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič patří k favoritům. V rozhovoru pro INFO.CZ vysvětluje, jak si představuje spolupráci s Českem nebo budoucnost V4 v Evropské unii. „Velice dobře vím, jak se v naší zemi žije, co potřebuje, ale zároveň mi to působení v Evropě umožnilo získat osobní kontakty na evropské špičky,“ naznačuje, čím chce oslovit voliče při kontaktní kampani. A prezidentu Miloši Zemanovi by vyprávěl o svých zkušenostech s brexitem.

Když jsem přicestoval do Bratislavy a přejížděl do hotelu, viděl jsem billboardy dalších kandidátů – Bély Bugára nebo Zuzany Čaputové. Vaše mezi nimi nebyly. Rezignoval jste dopředu na snahu oslovit voliče v hlavním městě a budete soustředit pozornost jinam?

Určitě ne. Bratislava je moje rodné město. Byl jsem velmi hrdý, že jsem v minulých volbách do Evropského parlamentu v Bratislavě vyhrál a dostal tu nejvíc hlasů. To mě velice mile překvapilo a rád bych byl stejně mile překvapený i tentokrát. Byť si uvědomuji, že tyto volby budou mít mnohem větší rozměr.

Otázka billboardů může souviset s tím, že jsme ostrou kampaň začali 1. února, takže se rozbíhá postupně, ať už jde o billboardy nebo sociální média. Důležitější než billboardy je kontaktní kampaň. Cestujeme křížem krážem po Slovensku, aby mě mohlo co nejvíce lidí potkat osobně, podat si se mnou ruku, zeptat se, jak si představuju funkci prezidenta a nejen mě vidět na billboardu. Tomu se budeme s maximální intenzitou věnovat až do voleb.

Moje otázka mířila mimo jiné na to, jestli se necítíte být limitovaný, že jste kandidátem strany Směr, která je v Bratislavě výrazně méně populární než v regionech.

Směr je strana, s níž dlouhodobě úzce spolupracuji. Nejsem jejím členem, zakládajícím členem ani místopředsedou. Velice si vážím korektního vztahu, který jsme spolu měli během mého působení na pozici místopředsedy Evropské komise. Fakt je ten, že nominace byla politická, ale moje nezávislost byla absolutní. Nenastal ani jeden jediný moment, kdy by to bylo narušeno.

Musím říct, že i díky tomuto úzkému vztahu jsme v poslední době dokázali společně překonat nejvýznamnější milníky novodobé slovenské historie. Tím byl třeba vstup do schengenského prostoru. Určitě si pamatujete, že to nebylo jednoduché. Vstup do eurozóny, který byl také mimořádně náročnou diplomatickou operací, nebo jednání o rozpočtech.

Samozřejmě si vážím i toho, že Směr má silný levicový program. Já jsem sociální demokrat, jsem levicový politik a Směr podporuje podle posledních průzkumů minimálně 22 procent lidí, což je více než milion obyvatel Slovenska. Cítím se touto spoluprací povzbuzený a věřím, že i mým osobním vkladem, zkušenostmi a tím, co chci Slovensku nabídnout, přesvědčím lidi, že ta volba by byla správná.

Vy jste často vnímaný spíše jako evropská, než slovenská postava. To může být nevýhoda, protože můžete působit jako člověk odtržený od slovenské reality, ale zároveň z jiného pohledu i benefit, protože máte zkušenosti s diplomacií. Jak to vnímáte vy? Je to výhoda, nebo handicap? 

Samozřejmě, že musím často připomínat, že jsem ze Slovenska nikdy neodešel. Stále mám trvalý pobyt v Bratislavě a celý život jsem pracoval pro Slovensko. Ať už jako diplomat nebo poté na postu eurokomisaře. Vždy to gró agendy tvořila velice silná slovenská témata. Situaci na Slovensku jsem sledoval dennodenně, žil jsem jí. Žije tu moje rodina, doopravdy jsem neměl pocit, že bych odtud odešel.

„Vážím si toho, že Směr má silný levicový program. Já jsem sociální demokrat, jsem levicový politik a Směr podporuje podle posledních průzkumů minimálně 22 procent lidí, což je více než milion obyvatel Slovenska.“
Maroš Šefčovič, kandidát na slovenského prezidenta

Právě kvůli tomu věřím, že mohu nabídnout velice výhodnou kombinaci. Velice dobře vím, jak se v naší zemi žije, co potřebuje, ale zároveň mi to působení v Evropě umožnilo získat osobní kontakty na evropské špičky. Znám se osobně se všemi premiéry, mám velmi dobré vztahy s většinou hlav států. Díky své funkci jsem byl přijímaný na nejvyšší úrovni v USA, Číně nebo Rusku. To by byl ten potenciál, který bych chtěl přinést do výkonu prezidentské funkce. Věřím, že to lidmi na Slovensku bude vnímané jako výhoda.

Na debatě Denníku N a Euractivu k evropským otázkám jste řekl, že vaše první cesta by tradičně vedla do České republiky. Co by bylo prvním tématem, první věcí, kterou byste českému prezidentovi při setkání řekl? 

Řekl bych mu, že jsme bratři, že máme rádi Čechy, Českou republiku a že je to vztah, na který jsem nesmírně hrdý. Začínal jsem jako československý diplomat, jako federální zaměstnanec. Moje první pracovní zkušenosti jsou z Černínského paláce. Ten unikátní vztah, který mezi sebou jako Češi a Slováci máme, je výjimečný a musíme udělat vše, abychom se nadále měli tak rádi jako nyní.

Používám přirovnání, že spolu máme tzv. porozvodové medové týdny. Sice ten rozvod proběhl, ale začali jsme si chybět, a proto jsme si takoví vzácní. Možná tímto bych začal jednání s českými představiteli.

Dostalo by se i na konfliktnější témata? Na co narážím; vy jste spjatý s Evropskou unií. Miloš Zeman je také sociálním demokratem, kdysi o sobě říkal, že je eurofederalista. Nicméně nyní se posunul spíše někam do národoveckých pozic. Kritizuje protiruské sankce, které jste vy naopak opakovaně podpořil. V případě EU by byl pro referendum o vystoupení, byť sám tvrdí, že by hlasoval proti němu.

Kdyby došlo na tato témata, poukázal bych na praktické zkušenosti, které mám s brexitem. Byl jsem součástí několika pracovních skupin, v nichž jsme připravovali krizové scénáře na živelný odchod Spojeného království z EU. Mohl bych panu prezidentovi, pokud by měl o to zájem, dlouhé desítky minut vyprávět, kolik problémů způsobí odchod z EU hlavně občanům Spojeného království. Jak je to nebezpečné, nevýhodné a má to negativní vliv na ekonomický rozvoj. Ani taková velká země, jako je Spojené království, toto nezvládá.

Proto si myslím, že se při těchto otázkách musíme zaměřovat na to, jak věci, které nám vadí, zlepšit. Jak víc poslouchat lidi, kteří často oprávněně kritizují jednotlivé aspekty spolupráce. Ale neměli bychom ohrožovat to, co je pro nás všechny důležité, a tím je evropská spolupráce. Vidíme, jak v globalizovaném světě začínají stále silněji dominovat asertivní tradiční velmoci. Evropa může hrát první housle jedině, pokud to budeme dělat spolu.

Český prezident nedávno otevřel ještě jedno téma, které se dotýká česko-slovenských, ale i celoevropských vztahů. Tím je možná hlubší spolupráce v rámci V4. Prezident Zeman se pro ni vyslovil v souvislosti s tzv. Cášskou smlouvou mezi Francií a Německem a prohlásil, že by byl pro, aby se k V4 přidalo Rakousko. Je tohle cesta, kterou by se měl Visegrád ubírat? Tedy prohlubování spolupráce a vytváření jakéhosi mocenského bloku uvnitř EU.

Myslím, že spolupráce v rámci V4 funguje velmi standardně. Měli jsme na návštěvě v Bratislavě kancléřku Angelu Merkelovou. Bylo to dobré setkání, které se týkalo konkrétních věcí. Německo si uvědomuje, že obchodní vztahy s V4 jsou porovnatelné s Čínou a větší než s Ruskem.

Je důležité, že máme mezi sebou v rámci skupiny důvěrný vztah. Pamatuji si, že když jsem byl na postu eurokomisaře, poznal jsem, jak si s kolegy z V4 umíme vyměňovat důvěrné informace. Samozřejmě česko-slovenský vztah stojí ještě nad tím. S českou eurokomisařkou (Věrou Jourovou) jsme osobními kamarády. To je v rámci EU potřebné, jelikož víte, za kým máte jít, s kým si můžete promluvit, vyměnit argumenty. Koordinace ke klíčovým věcem je velice důležitá. Bylo to důležité, když se diskutovalo o evropském rozpočtu nebo zahraniční politice.

Toto funguje dobře. Nevím, do jaké míry by případné nové smlouvy mohly pomoci. Vidím, že nordická spolupráce je velmi efektivní, Benelux spolu též dobře spolupracuje, ale ne vždy je to dané nějakým dalším smluvním základem. Myslím, že je třeba se podívat pragmaticky, co nám přinese ještě lepší spolupráci, lepší výsledky a tím směrem bych šel.

„Spolupráce V4 funguje dobře. Nevím, do jaké míry by případné nové smlouvy mohly pomoci. Vidím, že nordická spolupráce je velmi efektivní, Benelux spolu též dobře spolupracuje, ale ne vždy je to dané nějakým dalším smluvním základem.“
Maroš Šefčovič, kandidát na slovenského prezidenta

Slovensko už rok sleduje dopady vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Iniciativa Za slušné Slovensko svolala na 21. února další protest. Loni byly v ulicích opakovaně desetitisíce lidí. Prezident Andrej Kiska tehdy sehrál zásadní roli, když měl výhrady k některým lidem ve vládě. Jak byste tehdejší situaci řešil? Udělal byste to podobně jako Kiska, který dosáhl rekonstrukce vlády?

Vražda novináře je neomluvitelná. Je to tak strašný čin, ještě když je v mladém věku a se svoji snoubenkou. Umím si představit, že spousta lidí na Slovensku má děti nebo přátele v tomto věku, tudíž je to dostane do ulic. Jsem hrdý na moje spoluobčany, že protesty zvládli kultivovaným způsobem a něco z ducha Sametové revoluce jsme si přenesli až do dnešních dnů. Protože vidíme, jak se protestuje v Paříži, v Barceloně i jiných městech. Jsem rád, že si jako Slováci držíme úroveň.

Bylo to mimořádně politicky náročné období pro mnohé aktéry. Řeklo se mnoho věcí, mnoho ostrých prohlášení. Nemyslím si, že má smysl je zpětně analyzovat, neb to byla tak vyhrocená situace, která se vyskytne možná jednou za generaci, a doufám, že už nikdy nenastane.

Teď je důležité, abychom dokončili proces spravedlivého trestu. Věřím, že naši policisté dělají vše, co se dá, aby vrahové, objednavatelé a všichni, co s tím mají co do činění, byli spravedlivě potrestaní. Myslím, že když lidé na Slovensku uvidí, že tito lidé jsou spravedlivě potrestaní, bude to pro všechny důležitá informace a vrátíme se zpět k pokojnějšímu období. Věřím, že se přenese i na politickou úroveň.

Když jsem představoval svoji kandidaturu, říkal jsem, že chci být prezidentem s lidskou tváří, který přinese zpět celospolečenský smír. Vidím, jak nás ten permanentní konflikt a nevybíravá rétorika na Slovensku vyčerpává. Prezident by měl působit konstruktivně, abychom se mohli věnovat otázkám, které kvůli tomu politickému napětí nebyly otevírané – kde chceme zemi vidět za pět, deset, patnáct let, jak chceme reagovat na výzvy globalizace apod.

Ptám se proto, že mě zajímá, jak moc by podle vás měla hlava státu ovlivňovat stranickou politiku. Když už jsme mluvili o česko-slovenských vztazích, tohle je otázka, která se také řeší v obou zemích. Měl by prezident stát nad stranami, nebo do stranické politiky aktivně vstupovat?

Prezident by měl být – jak je to v Ústavě – nezávislý a nadstranický. Měl by být hlavním velitelem ozbrojených sil, nikoli hlavním komentátorem dennodenních politických roztržek. V zásadních politických otázkách by však měl dokázat udávat tón a využívat politických zkušeností a vlivu na to, aby jednal se všemi politickými stranami, aby tato jednání probíhala v korektním duchu a dělo se tak za zavřenými dveřmi. Abychom před lidi této země předstupovali ve chvíli, kdy máme řešení a vysvětlovali jej, ne permanentně prezentovali konflikt.

Česko se na Slovensku inspirovalo se slevami ve vlacích pro určité skupiny lidí – studenty a důchodce. Byť tedy na Slovensku jsou zcela zdarma, v Česku jen s výraznou slevou. Vy jste prohlásil, že byste vetoval zákon, který by tyto sociální výhody rušil. V čem jsou tak přínosné? 

Jak jsem říkal, od 1. února trávím většinu času mimo Bratislavu a tohle je otázka, kterou dostávám velice často. Tyto vlaky zdarma používá 1,2 milionu lidí na Slovensku. Je to velice důležité, přestože takto pomáháme lidem ze sociálně nejohroženějších skupin obyvatelstva cestovat do školy, k lékaři nebo třeba jen za přáteli, které dlouhé roky neviděli.

Hlavně u mladých lidí je to důležité i z hlediska veřejné dopravy. Je velký předpoklad, že pochopí její výhody a nebudou všude automaticky cestovat autem, i když jej budou vlastnit. Cesty jsou přeplněné a nedají se donekonečna rozšiřovat. Hromadná doprava je jediný dlouhodobě udržitelný mód dopravy. Navíc je ekologický, což je též velice důležité.

S ukončením studia ale toto zvýhodnění zmizí. Na lidi v produktivním věku už se nevztahuje. Lidé tak nebudou finančně motivovaní, například aby k cestování za prací využili vlak místo auta, jak naznačujete.

To je pravda, ale i v těchto případech se zavedly velmi vysoké slevy pro lidi, kteří pravidelně jezdí do práce vlakem a mají koupené týdenní nebo měsíční lístky. Je velice důležité motivovat co nejširší okruh lidí, aby hromadnou dopravu využíval pravidelně.


Maroš Šefčovič (*1966) je slovenský diplomat, eurokomisař a místopředseda Evropské komise. V nadcházejících slovenských volbách je prezidentským kandidátem Směru.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud