Vyvzdoruje si Itálie rozpočet? Jestli ukáže Bruselu prostředníček, přijdou sankce, říká odborník | info.cz

Články odjinud

Vyvzdoruje si Itálie rozpočet? Jestli ukáže Bruselu prostředníček, přijdou sankce, říká odborník

Evropská komise včera sáhla po bezprecedentním kroku – poprvé zamítla návrh rozpočtu jedné z unijních zemí. Sejmutí rozhazovačných plánů Itálie se podle odborníků dalo čekat, jsou totiž na míle vzdálené tomu, na čem se extrémně zadlužená země eurozóny s Bruselem v minulosti dohodla. Co čekat dál? Řím sice striktně odmítá, že by rozpočet na příští rok měnil, podle odborníků oslovených redakcí INFO.CZ je však cesta ke kompromisu stále otevřená. Pokud však Itálie „ukáže Komisi prostředníček“, nebude mít na výběr, než navrhnout sankce na Řím. Rozložení sil členských zemí eurozóny, které o pokutě musí hlasovat, přitom hraje ve prospěch Komise.

„Tento krok se očekával. Itálii se v minulosti ustupovalo mnohokrát a i Jean-Claude Juncker prohlásil, že se s Itálií neustále jedná jako v rukavičkách, a přesto je vždy nespokojená. Dokonce se ohýbala některá pravidla – například co se týče pomoci italským bankám, ale tentokrát Itálie vysloveně šla proti Paktu stability a růstu. I italský premiér uznal, že rozpočtový návrh paktu neodpovídá, Evropská komise tedy v podstatě neměla příliš na výběr,“ komentuje rozhodnutí Komise pro INFO.CZ ředitel Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Že se Komise rozhodne poprvé v historii vrátit unijní zemi návrh rozpočtu, už v uplynulých týdnech naznačovala vyjádření evropských představitelů. Plány nové euroskeptické vlády složené z Hnutí pěti hvězd a Ligy totiž šel daleko za hranici toho, co bylo s unií dohodnuto za doby premiéra Mattea Renziho – místo nárůstu výdajů ve výši 0,1 % populistická vláda nyní počítá s 2,7 % a s deficitem rozpočtu 2,4 %, který měl být původně jen 0,8 %.

Takové změny rozpočtové politiky jsou v případě Itálie, která je po Řecku druhou nejzadluženější zemí eurozóny, podle Komise nepřípustné. Návrh rozpočtu je dle Bruselu v přímém rozpočtu s Paktem stability a růstu, podle kterého země měnové unie nesmí mít veřejný dluh vyšší než 60 % HDP. Tento limit Itálie nejenže nedodržuje, ale ani se k němu s dluhem ve výši 132 % HDP nepřibližuje.

„Komise tento krok odmítnutí rozpočtu musela udělat, zároveň si také myslím, že měla důležitou podporu ze strany velkých členských zemí, jako je Francie a Německo. Podobně se přitom vyslovovalo i Nizozemsko, Švédsko nebo Rakousko. Ze strany Komise se tedy podle mě jedná o ukázání síly, že nebude Itálii donekonečna ustupovat, protože by to znamenalo, že si Řím může dělat, co chce, i v dalších oblastech,“ říká také Bartovic.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěINFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěautor: Info.cz

Jak upozorňují někteří ekonomové, Itálie není jediná evropská země, která pravidla narýsovaná Paktem stability a růstu nedodržela. V případě nové euroskeptické vlády v Římě však Komise už tolik shovívavá jako v minulosti není.

„Italové budou určitě zkoušet argumentovat tím, že v loňském a předloňském roce Španělsko a Francie opakovaně překračovaly pravidla – měly deficit dokonce větší než 3 procenta HDP – a Evropská komise v těchto případech přimhouřila oko a snažila se jim vyjít vstříc. Ale politické pochopení k italské vládě je v současnosti kvůli mnoha jiným tématům podstatně menší,“ řekl před nedávnem redakci ekonom J&T banky Petr Sklenář.

Případy z minulých let jsou však v porovnání s Itálií odlišné, proto Komise musela zakročit, tvrdí Bartovic. „Tam jde podle mého názoru o něco jiného. V případě Francie šlo o to, že Paříž nekonsolidovala tak rychle, jak se od ní očekávalo. Ale Itálie otočila směr – nejen, že zpomaluje tempo ozdravování veřejných financí, ale jde proti němu a deficit naopak zvyšuje,“ říká pro INFO.CZ.

Na to včera poukázal i místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog a finanční stabilitu Valdis Dombrovskis, podle kterého italská vláda jde „otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala,“ a to je důvod, proč Komise návrh rozpočtu k přepracování poprvé v historii vrátila.

Řím ustupovat nechce, donutit ho mohou trhy 

Na vytvoření nového rozpočtového plánu dostala vláda v Římě tři týdny. Itálie si ale dál trvá na svém. Že se návrh rozpočtu na příští rok měnit nebude, dnes potvrdil vicepremiér a šéf Ligy Matteo Salvini. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici RTL prohlásil, že „Brusel může klidně do Vánoc poslat dvanáct psaníček“, ale italská vláda dosavadní kurz nezmění. „Itálie už nechce být sluhou hloupých pravidel,“ uvedl Salvini, který požadavky Komise označil za útok na italskou ekonomiku.

Navzdory ostrým vyjádřením italských představitelů se však odborníci oslovení redakcí INFO.CZ přiklánějí k tomu, že se Itálie s Komisí nakonec dohodnou na nějakém kompromisu.

„Myslím, že by to prospělo oběma stranám, pokud by se dokázaly dohodnout. Rozpočet, tak jak je v současnosti prezentován, je pro Evropskou komisi kvůli vysokému schodku skutečně neakceptovatelný. Těžko říct, jak na to nevypočitatelná italská vláda zareaguje – jestli se budou snažit hrát na neústupné a budou chtít ukázat lidem, že se Bruselu nepodvolí. Zároveň si ale dokážu představit, že provedou nějakou korekturu rozpočtu a budou to pak vydávat za výhru nad Bruselem, který na jejich kompromis přistoupil,“ míní expert na italskou politiku Martin Mejstřík.

Podle odborníka Katedry evropských studií FSV UK může Itálii ke zmírnění postojů přimět i reakce trhu. Rozpočtové plány totiž už dnes vyvolávají silné obavy mezi investory. „Síla trhu je něco, s čím nepohne žádná vláda, a ekonomické analýzy říkají, že to může mít velký dopad na celou italskou ekonomiku. Podle mě tedy budou muset ukázat alespoň nějakou vstřícnost. Vzhledem k tomu, jak Řím vyhrotil pozice směrem k veřejnému mínění, je ale samozřejmě otázka, jak to udělají, aby před občany nevypadali jako slabí,“ dodává Mejstřík.

„Upřímnou a konstruktivní“ diskusi s Evropskou komisí očekává i italský premiér Giuseppe Conte, který na rozdíl od Salviniho volí při výměně názorů s Bruselem jemnější tón. Ani on však nepřipouští, že by vláda plán, který počítá například se snížením věku pro odchod do důchodu nebo zavedením základního příjmu pro chudé, měnila. Rozpočet totiž podle něj není něco, co by kabinet složený z Hnutí pěti hvězd a Ligy spíchl horkou jehlou. „Je to rozpočet, na kterém jsme pracovali dlouhou dobu. Takže by nemělo žádný smysl, kdybychom dnes řekli, že ho zrevidujeme,“ tvrdí Conte.

Rozložení sil v Euroskupině nahrává Komisi

Co tedy Římu hrozí, pokud se rozhodne k požadavkům Komise postavit zády? Pokud Itálie návrh nepřepracuje, Komise může navrhnout udělení pokuty, a to až do výše 0,2 procenta HDP. Při rozhodování o udělení sankcí však bude mít poslední slovo Euroskupina, tedy ostatní státy eurozóny.

„Pokud Itálie neustoupí, může na to velice lehce dojít. Bylo by to ze strany Komise politicky velice odvážné, ale už jsme před nedávnem viděli, že sebrala odvahu také k návrhu použít proti Polsku článek sedm. Takže je možné, že najde odvahu také k tomu, aby navrhla sankce proti Itálii. Ale zatím stále není jasné, zda Řím nakonec neustoupí. Víme, že vládní koalice není na sto procent stabilní a při jednání s Komisí může stále najít nějaký kompromis, aby Komise takovéto potrestání nenavrhovala. K tomu tu prostor stále je,“ míní Bartovic.

Pokud se tedy Itálie nerozhodne v navrhovaném rozpočtu udělat alespoň nějaké ústupky a Komise na to zareaguje navržením sankcí, budou mít osud Itálie v rukou ostatní země platící eurem – o udělení sankcí pak rozhodnou takzvanou obrácenou kvalifikovanou většinou. To znamená, že proti komisnímu návrhu potrestat Itálii pokutou by se musela postavit kvalifikovaná většina eurozóny. Rozložení sil v Euroskupině přitom nahrává spíše tomu, že by státy sankce proti Římu skutečně odsouhlasily.

Na tento černý scénář tak Bartovice skutečně může dojít. „Jestli Itálie udělá to, že Komisi ukáže prostředníček, Komise nemůže udělat nic jiného, než navrhnout její potrestání. To je jasné. Pak se ale uvidí, jak se k tomu postaví členské státy eurozóny. Tam je podle mě to nastavení momentálně takové, že by sankce proti Itálii měly projít,“ tvrdí ředitel institutu EUROPEUM. To pro Itálii není dobrá zpráva, stále má ale čas s Bruselem kompromis uzavřít.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud