Zásah v Sýrii svědčí o slabosti EU, tvrdí šéf evropských liberálů. Chybí unii společná armáda? | info.cz

Články odjinud

Zásah v Sýrii svědčí o slabosti EU, tvrdí šéf evropských liberálů. Chybí unii společná armáda?

Jak do budoucna nastartovat a oživit Evropskou unii. Právě to byla hlavní otázka včerejší diskuze v Evropském parlamentu poté, co zde s obhajobou plánu na reformu EU vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron. Došlo i na projev belgického europoslance a známého plamenného řečníka Guye Verhofstadta, který ve spojitosti se sobotním zásahem USA, Francie a Velké Británie v Sýrii kritizoval, že unie stále nemá společnou evropskou armádu. Byla by ale schopná v takovém případě vůbec zasáhnout?

„Tato intervence svědčí o naší slabosti, protože ten, kdo odpálil rakety, byla Francie a Velká Británie – ne Evropská unie jako celek,“ prohlásil v Evropském parlamentu Guy Verhofstadt s tím, že od krachu plánu na vytvoření Evropského obranného společenství v roce 1952 „jsme zapomněli, že evropská armáda stále neexistuje“.

Podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů Jana Kováře by však vojenský úder v Sýrii nebyl případem, kdy by mohla být evropská armáda nasazena, i kdyby existovala. „Podle mě by to ideální situace pro nasazení armády EU nebyla, protože mezi jednotlivými členskými státy nevidím jednotnou shodu na tom, aby byl takový zásah podniknutý,“ říká pro INFO.CZ.

I v případě existence společné evropské armády by se tak shoda o zásahu mezi jednotlivými unijními zeměmi hledala jen těžko a akce podobná té v Sýrii by byla předem odsouzena k neúspěchu. „Je to taková idealistická evropská vize pana Vehofstadta, která ale podle mého není špatně. Nemyslím si ale, že by to byla chvíle, kdy by byla shoda na tom podniknout nějakou ofenzivní vojenskou akci,“ tvrdí Kovář.

Koordinované vojenské akce namířené proti syrskému režimu, která byla odvetou za nedávný chemický útok v Dúmě, se kromě Spojených států účastnily z evropských zemí jen Francie a Velká Británie. Zpátky se naopak drželo Německo, které ústy kancléřky Angely Merkelové úder sice schválilo, účastnit se ho ale odmítlo.

Německý postoj během včerejší návštěvy Prahy vysvětlil bývalý bavorský místopředseda vlády Martin Zeil, podle kterého je německý opatrný postup vůči jakékoliv vojenské akci v zahraničí dán historií, tedy německým komplexem rozpoutání druhé světové války. Právě to se odráží v německé ústavě, která pro vojenské angažmá zahraniční stanovuje přísná omezení. Zeil navíc upozorňuje na neblahou skutečnost, že vybavení Bundeswehru takovému nasazení, k jakému došlo v noci na sobotu, ani neodpovídá.

Na „dramaticky špatný“ stav německé armády začátkem roku upozornila zpráva německého parlamentu, podle které Bundeswehru v současnosti chybí na 21 tisíc důstojníků a poddůstojníků a špatný je i stav bojových letadel, tanků a lodí.

„Musíme mít nejlepší vybavení, a pokud ho nejsme schopní zajistit, nemůžeme posílat mladé lidi do akce,“ vysvětlil na včerejší debatě Institutu pro politiku a společnost Staronová vláda: budoucnost velké koalice v Německu Zeil, který se zároveň označil za velké zastánce společné evropské armády. „Pokud Evropa bude mluvit jedním jazykem i ve vztahu k NATO, budeme mnohem silnější,“ tvrdí bývalý bavorský místopředseda vlády.

Otázka vzniku společné evropské armády, o které se hovoří už od padesátých let a počítá s ní i lisabonská smlouva přijatá v roce 2009, ale politiky napříč Evropou rozděluje. Podle odborníka na Evropskou unii Ústavu mezinárodních vztahů by ji ale Evropa měl mít.

„Myslím si, že by bylo vhodné ji mít, jakkoliv se budu v tomto ohledu s mnoha českými a dalšími politiky rozcházet. Pokud si vezmeme operaci v Mali, kterou vedla Francie, to je typičtější příklad, kdy by evropská armáda mohla intervenovat. Toto nasazení nebylo o tom střílet někam raketami, ale podpořit malijskou vládu vůči islamistickým rebelům a tak dále,“ míní Kovář.  

„Z mého pohledu by bylo vhodné společnou armádu EU mít, a to v horizontu například jedné dekády. Samozřejmě tu je protinázor, že by se dublovala s NATO, ale na druhou stranu unijní zájmy se někdy mohou rozcházet se zájmy zemí NATO a NATO jako celku a EU pak často využívá ad hoc operace jednotlivých členských států a myslím, že aby nedocházelo k poškozování unijních zájmů, bylo by lepší v těchto případech použít armádu pod společným evropským vedením,“ dodává Kovář.

Jak ukázal průzkum agentury IPSOS vypracovaný pro server Euroskop v roce 2016, vybudování společné české armády by se nebránili ani čeští občané – pro vznik armády EU do deseti let se tehdy vyslovilo celkem 61 procent Čechů. Jak ale na včerejší debatě upozornil německý velvyslanec v Praze Christoph Israng, společná evropská armáda by neměla vzniknout na zelené louce – naopak by mělo jít o pozvolnou věc, která začne posílením vzájemné spolupráce. Tento proces lze v posledních měsících také sledovat.

Na posílení spolupráce v oblasti obrany se 25 z celkových 28 zemí EU dohodlo už koncem loňského roku. K nové iniciativě známé pod zkratkou PESCO se nepřipojilo jen Dánsko, Malta a Velká Británie, která unii za rok opustí. Podle Kováře však PESCO nelze úplně vnímat jako předstupeň pro vznik společné armády.

„To je jedna z věcí, na které se shodnou i země, které společnou evropskou armádu nechtějí. Nejsem přesvědčen o tom, že to je předstupeň evropské armády. Logikou přelévání politiky z jedné oblasti do druhé to k tomu možná povede, ale spíš si myslím, že pro mnoho členských států je to naopak alternativa, jak posílit spolupráci v obraně a otázce zbrojního průmyslu, ale zároveň se evropské armádě vyhnout,“ uzavírá Kovář.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud