Články odjinud

Zdraví nejvlivnějšího muže chřadne. Jaké bude Polsko bez Kaczyńského? Experti tuší velký třesk

Zdraví nejvlivnějšího muže chřadne. Jaké bude Polsko bez Kaczyńského? Experti tuší velký třesk

O tom, kdo v Polsku skutečně tahá za nitky, není pochyb. Šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński sice oficiálně nestojí v čele vlády, vše ale řídí zpovzdálí a díky úspěchu jeho strany v posledních parlamentních volbách se stal ústřední postavou polské politiky. V posledních týdnech se ale začaly objevovat spekulace o jeho špatném zdravotním stavu, odborníci si proto lámou hlavu nad tím, jaké bude Polsko bez hlavního politického stratéga v zemi.

Konzervativní stranu právo a spravedlnost Jaroslaw Kczyński založil spolu s bratrem Lechem v roce 2001. Po letecké katastrofě u Smolenska v dubnu 2010, při které jeho bratr a tehdejší polský prezident zahynul, však otěže ve straně naplno převzal Jaroslaw Kaczyński a po volbách z roku 2015 se stal hlavním hybatelem polské politiky. Na počátku května ale Kaczyński, který kvůli reformě justice přivedl Varšavu do sporu s Bruselem, zmizel z veřejného života – stalo se tak několik týdnů po jeho hospitalizaci v nemocnici.

Jak píše list Financial Times, Kaczyński byl v nemocnici kvůli léčbě osteoporózy. Nicméně netrvalo dlouho a kolem zdravotního stavu 69letého politika začaly vířit nejrůznější spekulace. Minulý týden pak dostaly nový impuls poté, co polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski prohlásil, že zdravotní stav Kaczyńského byl v květnu „takový, že jeho nepřijetí do nemocnice by ohrozilo jeho život“.

Představitelé strany PiS se sice snažili situaci vyžehlit tvrzením, že Kaczyński je nyní v „dobré kondici“, vzhledem k obrovskému vlivu, jaký má na polskou politiku, se však v politických a diplomatických kruzích začalo hovořit o tom, jakým směrem se Polsko vydá, až půjde Kaczyński do důchodu.

„Změní to celou politickou scénu, nejen Právo a spravedlnost. Hlavní opoziční strana Občanská platforma je založená na tom být proti Kaczyńskému … Celý bipolární model polské politiky se zhroutí a strany budou muset samy sebe znovu definovat,“ popisuje budoucnost polské politiky po odchodu Jaroslawa Kaczyńského odborník Lukasz Lipinski z think-tanku Polityka Insight. „Konec Kaczyńského v Polsku bude jako začátek Macrona ve Francii: změní to osu politiky,“ dodává.

V souvislosti se zdravotním stavem Kaczyńského tak vyvstává otázka, kdo by jeho roli mohl zastoupit. Jasný kandidát se zatím nerýsuje, spekuluje se však o současném premiérovi Mateuszovi Morawieckém, bývalé předsedkyni vlády Beatě Szydlové nebo ministrovi vnitra a jedním z důvěrníků Kaczyńského Joachimu Brudzinském.

„Ti, kteří mají možná v hlavě myšlenku o nahrazení Kaczyńského, budou muset být velmi trpěliví,“ varuje zástupce šéfredaktora předních polských novin Rzeczpospolita Michal Szuldrzynski. „Kaczyński má plnou kontrolu nad tím, co se na večírku odehrává,“ dodává podle Financial Times.

V době, kdy se v souvislosti se zdravotním stavem Kaczyńského hovoří o jeho náhradníkovi, přemýšlí o budoucnosti země také opozice. Během včerejší akce ve městě Gdaňsk, kde se sešly opoziční strany a hnutí včetně Občanské platformy, vystoupil s projevem bývalý polský prezident a laureát Nobelovy ceny míru Lech Walesa. V něm vyzval opozici, aby se před sérií voleb sjednotila, a omezila tak šance na vítězství Kaczyńského PiS.

Na podzim se totiž v Polsku konají místní volby, příští rok pak volby do Evropského parlamentu a v roce 2020 volby prezidentské. Walesa proto varuje, aby nadcházející hlasování nedopadly stejně jako parlamentní volby v roce 2015, které na úkor proevropské Občanské platformy ovládlo právě Právo a spravedlnost. „Musíme sebrat veškerou naši sílu a získat zpět to, co jsme ztratili díky nedostatku pozornosti a moudrosti,“ vyzval 74letý Walesa.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud