Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zdraví nejvlivnějšího muže chřadne. Jaké bude Polsko bez Kaczyńského? Experti tuší velký třesk

Zdraví nejvlivnějšího muže chřadne. Jaké bude Polsko bez Kaczyńského? Experti tuší velký třesk

O tom, kdo v Polsku skutečně tahá za nitky, není pochyb. Šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński sice oficiálně nestojí v čele vlády, vše ale řídí zpovzdálí a díky úspěchu jeho strany v posledních parlamentních volbách se stal ústřední postavou polské politiky. V posledních týdnech se ale začaly objevovat spekulace o jeho špatném zdravotním stavu, odborníci si proto lámou hlavu nad tím, jaké bude Polsko bez hlavního politického stratéga v zemi.

Konzervativní stranu právo a spravedlnost Jaroslaw Kczyński založil spolu s bratrem Lechem v roce 2001. Po letecké katastrofě u Smolenska v dubnu 2010, při které jeho bratr a tehdejší polský prezident zahynul, však otěže ve straně naplno převzal Jaroslaw Kaczyński a po volbách z roku 2015 se stal hlavním hybatelem polské politiky. Na počátku května ale Kaczyński, který kvůli reformě justice přivedl Varšavu do sporu s Bruselem, zmizel z veřejného života – stalo se tak několik týdnů po jeho hospitalizaci v nemocnici.

Jak píše list Financial Times, Kaczyński byl v nemocnici kvůli léčbě osteoporózy. Nicméně netrvalo dlouho a kolem zdravotního stavu 69letého politika začaly vířit nejrůznější spekulace. Minulý týden pak dostaly nový impuls poté, co polský ministr zdravotnictví Lukasz Szumowski prohlásil, že zdravotní stav Kaczyńského byl v květnu „takový, že jeho nepřijetí do nemocnice by ohrozilo jeho život“.

Představitelé strany PiS se sice snažili situaci vyžehlit tvrzením, že Kaczyński je nyní v „dobré kondici“, vzhledem k obrovskému vlivu, jaký má na polskou politiku, se však v politických a diplomatických kruzích začalo hovořit o tom, jakým směrem se Polsko vydá, až půjde Kaczyński do důchodu.

„Změní to celou politickou scénu, nejen Právo a spravedlnost. Hlavní opoziční strana Občanská platforma je založená na tom být proti Kaczyńskému … Celý bipolární model polské politiky se zhroutí a strany budou muset samy sebe znovu definovat,“ popisuje budoucnost polské politiky po odchodu Jaroslawa Kaczyńského odborník Lukasz Lipinski z think-tanku Polityka Insight. „Konec Kaczyńského v Polsku bude jako začátek Macrona ve Francii: změní to osu politiky,“ dodává.

V souvislosti se zdravotním stavem Kaczyńského tak vyvstává otázka, kdo by jeho roli mohl zastoupit. Jasný kandidát se zatím nerýsuje, spekuluje se však o současném premiérovi Mateuszovi Morawieckém, bývalé předsedkyni vlády Beatě Szydlové nebo ministrovi vnitra a jedním z důvěrníků Kaczyńského Joachimu Brudzinském.

„Ti, kteří mají možná v hlavě myšlenku o nahrazení Kaczyńského, budou muset být velmi trpěliví,“ varuje zástupce šéfredaktora předních polských novin Rzeczpospolita Michal Szuldrzynski. „Kaczyński má plnou kontrolu nad tím, co se na večírku odehrává,“ dodává podle Financial Times.

V době, kdy se v souvislosti se zdravotním stavem Kaczyńského hovoří o jeho náhradníkovi, přemýšlí o budoucnosti země také opozice. Během včerejší akce ve městě Gdaňsk, kde se sešly opoziční strany a hnutí včetně Občanské platformy, vystoupil s projevem bývalý polský prezident a laureát Nobelovy ceny míru Lech Walesa. V něm vyzval opozici, aby se před sérií voleb sjednotila, a omezila tak šance na vítězství Kaczyńského PiS.

Na podzim se totiž v Polsku konají místní volby, příští rok pak volby do Evropského parlamentu a v roce 2020 volby prezidentské. Walesa proto varuje, aby nadcházející hlasování nedopadly stejně jako parlamentní volby v roce 2015, které na úkor proevropské Občanské platformy ovládlo právě Právo a spravedlnost. „Musíme sebrat veškerou naši sílu a získat zpět to, co jsme ztratili díky nedostatku pozornosti a moudrosti,“ vyzval 74letý Walesa.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232