Články odjinud

Žluté vesty jako poklad pro Rusko. Fascinují trolly, Aeronet je tahá do boje o jádro

Francouzské protesty se staly hlavním tématem proruských dezinformačních serverů a účtů na sociálních sítích. Vyplývá to z analýzy Aliance pro zabezpečení demokracie. Z fotografií navíc vyplývá, že se proruští aktivisté účastní i samotných demonstrací. A pozadu nezůstává ani česká scéna, která skrze Francii hraje linku dostavby jaderných elektráren v Česku.

Stovky účtů napojených na Rusko se snaží umocnit efekt protestů, které původně začaly jako boj proti zdražování pohonných hmot a nyní se změnily na demonstrace proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Aliance pro zabezpečení demokracie identifikovala asi 600 takových kanálů, skrze něž se na sociálních sítích šíří ruská propaganda.

Proruským účtům se věnuje i agentura New Knowledge, která pro britský list The Times zjistila, že 94 procent těchto příspěvků se dočká sdílení dalšími uživateli. Aliance pro zabezpečení demokracie i New Knowledge se shodují, že nejčastěji se propaganda šíří pod hashtagem #giletsjaunes.

Kromě sociálních sítí dění ve Francii silně akcentují také ruská státní média Sputnik a RT. Právě od nich pochází většina materiálů, které později nachází ohlas na internetu. Sputnik a RT například zveřejnily informaci, že francouzská policie přestává podporovat Macrona. Tvrzení však bylo postavené na hlasech několika zástupců minoritní odborové frakce a nereprezentovalo většinový pohled policejních velitelů.

Ze Sputniku a RT pochází také video, které se v posledních dnech hojně šířilo mezi francouzskými uživateli. Ukazuje policisty z města Pau, kteří měli sundáním helem demonstrovat solidaritu s protestujícími. Ve skutečnosti ale o nic takového nešlo. Místní policie potvrdila, že si strážníci skutečně na chvíli sundali přilby, ale jen proto, aby mohli s demonstranty lépe mluvit.

Cíl? Štěpit společnost

Podle spoluzakladatele New Knowledge Ryana Foxe je hlavním cílem propagandy rozštěpit francouzskou společnost zdůrazněním sporu mezi pracující třídou a politiky. „Ruská síť protesty nezačala, ale hledá cesty, jak rozdmýchávat ohně,“ konstatoval Fox.

Ruským vlivem na protesty Žlutých vest se hodlá zabývat i francouzská vláda. Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian v nedělním rozhlasovém rozhovoru prohlásil, že se situaci věnují zpravodajské služby. „Vyšetřování běží,“ pravil s tím, že jej nechce více komentovat, dokud nebude znát jeho závěry. Kreml jakékoli zapojení odmítl a označil jej za pomluvu. „Nevměšovali jsme se a nechystáme se vměšovat do vnitřních věcí žádných zemí, včetně Francie,“ zdůraznil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Server Manipulátoři.cz upozornil, že demonstrací se účastní i některé osobnosti evropské proruské scény. Ve žlutých vestách se s vlajkou organizace „Doněcké lidové republiky“ fotili vůdce ultrapravicové organizace Dies Irae Fabrice Sorlin a „pozorovatel“ nelegálních voleb na Donbase Xavier Moreau. Oba zastávají silně proruské postoje a ve svých veřejných textech a prohlášeních akcentují kremelskou propagandu. Demonstrací se účastnil i italský dezinformátor Luca Marcela.

Francouzští experti se ale většinou shodují, že vystupování prokremelských účtů nenasvědčuje organizované kampani. Společným jmenovatelem je sice štěpení společnosti, vykreslování situace jako občanské války a akcentování policejního násilí, některé kanály však zaměřují svoji pozornost proti Macronovi, jiné brojí proti Žlutým vestám. Například Sputnik označil události jako francouzský Majdan.

Expert na kyberbezpečnost Baptiste Robert, jenž od minulého úterka zhlédl 250 tisíc příspěvků píše ve své analýze pro deník Libération o „plesu šílenců“. Profil přispěvatelů je podle něj velice různorodý. Mezi nejvlivnějšími figuruje například polský nacionalista, stoupenec brexitu nebo účet, který je proruský a proíránský s fotografií loga Íránských revolučních gard.

Ovlivní Žluté vesty boj o jádro?

Pozornost dění ve Francii věnují i české dezinformační weby. Mezi ty nejaktivnější patří vedle jazykové mutace Sputniku web Středoevropan.cz, který patří mezi nejvlivnější portály tuzemské proruské scény. Web bývalého neonacistického vůdce Filipa Vávry publikuje několik zpráv denně a snaží se vytvořit dojem, že se protesty Žlutých vest rychle šíří po Evropě. Zmiňuje přitom například demonstrace v Německu. Tam ale k žádným nepokojům nedošlo.

Dezinformační média dávají francouzským událostem daleko větší prostor než domácím událostem. Třeba Aeronet se ale snaží nastolit linku, která dění ve Francii s českou politikou nepřímo spojuje. Aeronet vytváří dojem, že demonstranty řídí Facebook a sionisté s cílem nastolit nový světový energetický řád. Čtenáře nejprve straší, že se v budoucnu budou muset obejít bez „teplé večeře, teplé vody, teplého radiátoru“, aby demonstrace označil za souboj dvou organizací podporovaných ekologickými aktivisty, které se snaží ovládnout svět.

Vystrašenému čtenáři následně předkládá vidinu Ruska jako ostrova energetické svobody, který jako jediný zůstane bojem nedotčený. Navzdory tomu, že o ruské bohatství se údajně hraje. Moskva však bude podle Aeronetu vykreslovaná jako zlo, se kterým se neobchoduje, ačkoli by mohla levně poskytnout elektřinu.

Šíření narativu Ruska jako opovrhované země a zároveň spasitele a strašení čtenářů následně doprovází opatrná zmínka o českých jaderných elektrárnách. „Státní energetický gigant EDF nelenil a ihned začal rozesílat Francouzům nabídky na finanční pomoc s přechodem od LTO kotlů na elektrické vytápění. Je otázkou času, kdy podobné nabídky zaplaví od ČEZu i Česko, protože Temelín a Dukovany a jejich dostavby,“ píše dezinformační web, přičemž spojuje dvě odlišné věci. EDF své nabídky nerozesílal v reakci na nepokoje Žlutých vest.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud