Zoufalá Mayová prosí o pomoc. Brexitová sága ale březnem nekončí, právě naopak | info.cz

Články odjinud

Zoufalá Mayová prosí o pomoc. Brexitová sága ale březnem nekončí, právě naopak

Jednání o brexitu se dostávají do kritické fáze a budou to právě následující dva týdny, které patovou situaci dají do pohybu – ví to i britská premiérka Theresa Mayová, která se přesto zdá být stále zoufalejší. Její vyjednavači, kteří se tento týden snažili přesvědčit zástupce EU k ústupkům ohledně sporné irské pojistky, se z Bruselu vrátili s prázdnýma rukama. Už v úterý přitom přijde na řadu klíčové hlasování britských poslanců o dohodě, kterou Mayová loni vyjednala, slíbené ústupky ale z unie nevymámila. Je proto víc než pravděpodobné, že poslanci dohodu opět zamítnou. Vše tedy směřuje k odkladu brexitu.

„Podpořte ji a Spojené království odejde z EU. Odmítněte ji a nikdo neví, co se stane,“ snažila se dnes Mayová přesvědčit poslance, aby brexitovou dohodu za čtyři dny schválili. Během projevu ve východoanglickém městě Grimsby však vyslala vzkaz také zbytku Evropské unie: „Udělejme, co je nezbytné k tomu, aby poslanci dohodu v úterý podpořili,“ prohlásila Mayová a naznačila tak unijním lídrům, aby přistoupili na změny ohledně irské pojistky, díky kterým by se zvýšila šance na schválení.

Pronesená slova jsou dalším projevem zoufalství britské premiérky. Už koncem loňského roku – když bylo jasné, že nemá pro brexitovou dohodu v parlamentu podporu – britským poslancům slíbila, že s Evropskou unií vyjedná změny smlouvy tak, aby ji poslanci nakonec schválili a podařilo se odvrátit černý scénář odchodu bez dohody. To se ale nestalo a s prázdnýma rukama se tento týden vrátili z Bruselu i britští vyjednavači v čele s generálním prokurátorem Geoffrey Coxem.

Cox podle médií přišel se dvěma návrhy – buď irskou pojistku nahradit jakousi „minipojistkou“, nebo vytvořit arbitrážní panel, který by o pojistce rozhodoval, pokud se alternativu nepodaří nalézt. Vrátil se ale s nepořízenou. Evropská unie totiž dlouhodobě trvá na tom, že se dojednaný text smlouvy měnit nebude, a britské straně je ochotná nabídnout pouze doplňující ujištění, která ale nebudou součástí dohody a nebudou tedy právně závazná.

O dohodě, kterou Mayová přislíbila pozměnit, se má v Dolní sněmovně hlasovat už v úterý. Vzhledem k tomu, že se britské premiérce a jejímu týmu nepodařilo v Bruselu dojednat vůbec nic, je velmi pravděpodobné, že ji poslanci 12. března opět zamítnou. Brexitovou smlouvu Mayové poprvé smetli ze stolu v polovině ledna rozdílem 230 hlasů. Očekávaná úterní porážka zřejmě nebude tak drtivá, podle odhadů by však stále mohlo jít až o sto hlasů – navíc s tím rozdílem, že zatímco v lednu do plánovaného termínu brexitu zbývaly víc než dva měsíce, v úterý to bude pouhých 17 dní.

„Strategie premiérky je od začátku taková: dotlačit poslance do časového presu a probudit v nich nějaký nadstranický rozum, aby schválili dohodu a zvrátili scénář brexitu bez dohody. Nevím ale, na kolik z nich může taková strategie zafungovat, protože debata o brexitu je už tak strašně vyhrocená, že kdyby někteří poslanci, kteří byli dlouhodobě proti dohodě, uhnuli, budou považováni za zrádce vlastní myšlenky,“ vysvětluje pro INFO.CZ odborník na EU z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřej Mocek, proč poslanci zřejmě budou i napodruhé hlasovat proti dohodě.

Mayová fungování EU nepochopila

Strategie zahnat poslance do kouta a postavit je jen pár týdnů před 29. březnem před těžkou volbu – buď dohoda, nebo brexit bez dohody, nebo dokonce žádný brexit – tak premiérce s největší pravděpodobností v úterý nevyjde. Pokud dohodu zamítnou, ve středu budou poslanci hlasovat o možnosti odchodu Británie bez dohody. I to s největší pravděpodobností neprojde a v takovém případě pak bude na stole rozhodování, zda by měl být termín brexitu odložen. 

Právě k tomuto scénáři teď všechno směřuje. Premiérka připouští odklad jen o dva měsíce – jedině tak se podle ní dá vyhnout neřízenému brexitu, ačkoli na ten fakticky může dojít i po této lhůtě. Důvod je jednoduchý: jde o příliš krátkou dobu, během které se situaci nejspíš nepodaří odblokovat. Evropa s Británií by se tak za dva měsíce zřejmě opět dostaly do stejné situace, v jaké jsou dnes. „Co je ksakru záměr tohoto prodloužení? (Mayová) nemá žádný plán a my to víme,“ stěžuje si podle serveru Politico jeden z bývalých členů britského kabinetu.

„Vůbec nechápu, proč se někdo baví o možnosti odkladu o dva měsíce. Podle mě to nic nevyřeší – pokud se jednání od listopadu nijak neposunula, další dva měsíce jsou naprosto irelevantní,“ říká pro INFO.CZ Mocek. „Podle mě by to ani dva měsíce být nemohly – odklad by se musel stihnout do druhé poloviny května, tedy před volbami do Evropského parlamentu, protože je absurdní si myslet, že by v květnu v Británii byly evropské volby a 14 dní na to by země vystoupila. To by bylo naprosto šílené,“ dodává.

Pokud by Británie termín brexitu odložila, musela by se totiž s velkou pravděpodobností voleb do Evropského parlamentu naplánovaných na 23. až 26. května zúčastnit. Prominutí účasti podle Mocka není možné. „Na to už existuje právní analýza, že to nejde. Bylo by to nedodržení primárního práva – to znamená, že kdyby Britové volby nevyhlásili, nedodrží primární právo a Evropská komise by je v podstatě musela zažalovat. Evropský soudní dvůr by pak poměrně jasně judikoval, že právo porušili, a nedokážu si představit, jaké sankce by v případě takto výrazného porušení smluv nastaly,“ vysvětluje expert.

V jednom má tedy Mayová pravdu – jak řekla během pátečního projevu, pokud britští poslanci dohodu v úterý neschválí, nikdo neví, co bude dál. Proces odchodu Velké Británie se propadne do další nejistoty. Jak dodává Mocek, jedním z důvodů patové situace může být to, že Mayová a její poradci fungování Evropské unie vlastně nepochopili.

Odkazuje se tak na nedávný komentář bývalého britského velvyslance při EU Ivana Rogerse, podle kterého toho lidé kolem premiérky o EU před zahájením rozhovorů příliš nevěděli. Jejich strategie proto byla od počátku špatná. „Já mám pocit, že má britský diplomat pravdu. Mayová dodnes nepochopila procesy a lidé kolem ní bohužel také ne. Stále mají pocit, že se to dá vyjednat silou, ale nepochopili, že EU je kompromisní a pokud se kompromis mezi členskými státy vyjedná, tak je nepřekročitelný,“ míní Mocek.

Že Evropská unie nakonec couvne a přistoupí na ústupky, je tedy spíš nepravděpodobné. „Neumím si představit, jak by změny smlouvy Evropská unie komunikovala, když tři měsíce tvrdí, že se nehne z místa. Byl by to navíc signál, že klidně obětujeme Irsko v zájmu 'vyššího dobra', tohle ale Evropská unie nedělá,“ vysvětluje odborník AMO.

EU ví, že krátkodobý odklad je nesmysl

Co tedy čekat dál? Mayová varuje, že jednou z variant může být i to, že Británie z EU nakonec vůbec neodejde. To se skutečně může stát – podle Soudního dvora EU může Londýn jednoduše stáhnout rozhodnutí o aktivaci článku 50, který proces odchodu z EU zahájil, a nepotřebuje k tomu ani souhlas ostatních členských zemí. „Stažení aktivace sice ve vyjednávání zatím nikdo nezmínil, nicméně ta možnost tu stále je. Možná mají konzervativci strach, co by se pak stalo – bylo by to pohrdání referendem a britskými voliči, což nikdo na britských ostrovech nechce dopustit,“ říká Mocek.

Podle experta AMO tak cestou z patové situace může být dlouhodobý odklad o rok, dva nebo dokonce pět let. Jak už INFO.CZ v minulosti psalo, odložení brexitu do roku 2021 je totiž v současné době varianta, která unijním lídrům sedí nejvíc. Na summitu, který je naplánován na 21. a 22. března, tak Mayovou zřejmě čekají horké chvilky – evropská sedmadvacítka se zde může pokusit zatlačit na britskou premiérku, aby na dlouhodobý odklad kývla.

Jak navíc upozorňuje Mocek, sama nebude mít moc na výběr. „Podle mě – ať chce, nebo nechce – bude muset požádat o odklad o dva roky, aby bylo možné najít prostor pro jednání doma. Mayová stejně avizovala, že v létě ve funkci premiérky skončí a prodloužení termínu o dva roky by dalo konzervativcům čas na to sestavit novou vládu a reálně pak vytvořit nové podmínky odchodu. Bude tam nový kabinet s novým premiérem, který bude mít třeba rok na to, aby došlo k opravdové změně, která bude mít šanci na schválení poslanců. To je scénář, který by podle mě byl racionální,“ míní odborník.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud