Příznivci filmových devadesátek šílí. Jen co ztratili naději na repete kultovního nerváku Vřískot, zakoušejí znovu divácké žně. Po čtyřech dílech absurdity se zas vříská jako o život. Ne v Kalifornii, ale v Čechách. A ohlušující ryk tu místo obětí monstra spustil přistižený Andrej Babiš. Ani syrová fakta o dotační spartakiádě v Čapím hnízdě totiž neodrazují šéfa ANO od zuřivé války proti všem, v níž jsou hlavní municí právě křik, urážky a halasné drby všemi směry. Vedle policie a novinářů tu teď oligarcha plive ze zákopu hlavně na kolegy z politiky a…..na Kalouska. Nedbá přitom směru větru, který mu teď notně čechrá imidž Jánošíka a cintá na politické vyhlídky.
Že je předseda TOP09 pro Babiše spíš obsesí, než terčem volební kampaně, je nasnadě. Kalouska má celé roky v každé větě, budí se s ním i usíná. V jak delikátních chvílích se asi Kalousek skloňuje doma u Babišů by žasl možná i sám Freud. Jméno lídra pravice nutká Babiše vyslovovat dokonce i v situacích, kdy je až po uši v maléru. Že Kalousek kradl od něj slýcháváme už skoro denně, že ale na rozdíl od předsedy ANO policisté nikdy nežádali parlament o jeho vydání ke stíhání, natož pro podezření z milionových podvodů či rovnou kvůli obvinění ze zlodějny, je přitom holý fakt. Nic na něm nezmění ani kohorta marketérů z ANO, ani vzteklá českoslovenština z průhonické pavlače a servilové z Mafry. Nezabírá tu ani, když zloděj křičí chyťte zloděje. Miroslav Kalousek přitom nemá extra sympatie české justice, ausgerechnet ovládané ANO, kritizuje ji často a rád. Ještě ke všemu přívlastky, z nichž se tamní vrchnosti musí dělat mžitky před očima. Přesto je léta v politice bez prokazatelného škraloupu. Pifce Babišově Pelikánovi a jeho partě prokurátorů navzdory.